Historie úprav
Odpověděl/a – 8.duben 17:37
Ve čtvrtek se Ježíš modlil na zelené louce a zvony odletěly do Říma.
Zelený čtvrtek – den poslední večeře Páně a počátek největšího půstu v roce. Zelený se mu říká podle zelené louky, na níž se v zahradě Getsemanské Ježíš při loučení modlil.
Utichl hlahol zvonů, neboť ty odlétly do Říma. Leckde se však naopak rozezněly hrkačky, jimiž obvykle malí chlapci zaháněli Jidáše.
No dobrá, zvony tedy letí do Říma, přibírají s sebou své modifikované kolegy, a co pak? Pak jim papež požehná za věrné služby:
Milé zvony, děkuji vám za celoroční práci. Svědomitě jste plnily svoje úkoly. Zvaly jste lidi k modlitbám, ohlašovaly svatby, křty, úmrtí i pohřby, zvonily jste klekání, šturmovaly jste, když se blížil požár nebo velká voda. Svým hlasem jste zaháněly démony a zlé moci, ale taky bouřku, vichřici, epidemie či nepřátelská vojska. Za to vám nyní žehnám! Buďte zdrávi a na shledanou o příštích Velikonocích!
S papežským požehnáním se zvony pak zase vrátí na svá místa na věžích a zvonicích. A to už je Bílá sobota a všechny zvony radostně hlásí: „Byl jsem tam! Byl jsem tam!“
http://www.rozhlas.cz/cesky/puvoduslovi/_zprava/zvony-leti-do-rima--1341101
Zvoíny jsou opředeny různými pověstmi, takže jde o symbolické
vyjádření – zvony utichnou, místo nich se ozvou řehtačky.
–
"O slavení Velikonoc nemáme zpočátku mnoho zpráv, kromě zmiňovaného
úryvku z 1. listu Korinťanům a silné velikonoční tématiky zvláště
v janovských spisech (např. motiv Krista-Beránka). Víme však s jistotou,
že Velikonoce byly prvním svátkem, který křesťané slavili, a to díky
tomu, že velmi brzy mezi nimi vypukly spory o tom, kdy Velikonoce slavit.
Velikonce byly pohanský svátek, svátek jara, teprve později se přidalo úmrtí a vzkříšení Krista. Přesné datum nevědí ani historikové, ti znají jen století.
Přece víte, že u legend a pověstí neznáme přesné datum. Někdo vymyslel, zpracoval a hotovo.
http://velikonoce.vira.cz/clanky/pohansky-puvod-velikonoc.html
Odpověděl/a – 8.duben 17:48
Ve čtvrtek se Ježíš modlil na zelené louce a zvony odletěly do Říma.
Zelený čtvrtek – den poslední večeře Páně a počátek největšího půstu v roce. Zelený se mu říká podle zelené louky, na níž se v zahradě Getsemanské Ježíš při loučení modlil.
Utichl hlahol zvonů, neboť ty odlétly do Říma. Leckde se však naopak rozezněly hrkačky, jimiž obvykle malí chlapci zaháněli Jidáše.
No dobrá, zvony tedy letí do Říma, přibírají s sebou své modifikované kolegy, a co pak? Pak jim papež požehná za věrné služby:
Milé zvony, děkuji vám za celoroční práci. Svědomitě jste plnily svoje úkoly. Zvaly jste lidi k modlitbám, ohlašovaly svatby, křty, úmrtí i pohřby, zvonily jste klekání, šturmovaly jste, když se blížil požár nebo velká voda. Svým hlasem jste zaháněly démony a zlé moci, ale taky bouřku, vichřici, epidemie či nepřátelská vojska. Za to vám nyní žehnám! Buďte zdrávi a na shledanou o příštích Velikonocích!
S papežským požehnáním se zvony pak zase vrátí na svá místa na věžích a zvonicích. A to už je Bílá sobota a všechny zvony radostně hlásí: „Byl jsem tam! Byl jsem tam!“
http://www.rozhlas.cz/cesky/puvoduslovi/_zprava/zvony-leti-do-rima--1341101
Zvoíny jsou opředeny různými pověstmi, takže jde o symbolické
vyjádření – zvony utichnou, místo nich se ozvou řehtačky.
–
"O slavení Velikonoc nemáme zpočátku mnoho zpráv, kromě zmiňovaného
úryvku z 1. listu Korinťanům a silné velikonoční tématiky zvláště
v janovských spisech (např. motiv Krista-Beránka). Víme však s jistotou,
že Velikonoce byly prvním svátkem, který křesťané slavili, a to díky
tomu, že velmi brzy mezi nimi vypukly spory o tom, kdy Velikonoce slavit.
Velikonce byly pohanský svátek, svátek jara, teprve později se přidalo úmrtí a vzkříšení Krista. Přesné datum nevědí ani historikové, ti znají jen století.
Mlčení zvonů je symbolické vyjádření smutku velikonočního týdne
První zmínka o klepání se objevuje již na konci 8. století, kdy se zvonění nahrazovalo rachocením, jak uvádějí v rituální knize římské církve.
http://velikonoce.vira.cz/clanky/pohansky-puvod-velikonoc.html
Přece víte, že u legend a pověstí neznáme přesné datum. Někdo vymyslel, zpracoval a hotovo.
Odpověděl/a – 8.duben 18:24
Přece víte, že u legend a pověstí neznáme přesné datum. Někdo vymyslel, zpracoval a hotovo.
Zvony jsou opředeny různými pověstmi, takže jde o symbolické vyjádření smutku velikonočního týdne – zvony utichnou, místo nich se ozvou řehtačky.
Ve čtvrtek se Ježíš modlil na zelené louce a zvony odletěly do Říma.
Zelený čtvrtek – den poslední večeře Páně.
"Utichne hlahol zvonů, neboť ty odlétly do Říma. Leckde se však naopak rozezněly hrkačky, jimiž obvykle malí chlapci zaháněli Jidáše.
No dobrá, zvony tedy letí do Říma, přibírají s sebou své modifikované kolegy, a co pak? Pak jim papež požehná za věrné služby.
S papežským požehnáním se zvony pak zase vrátí na svá místa na věžích a zvonicích. A to už je Bílá sobota a všechny zvony radostně hlásí: „Byl jsem tam! Byl jsem tam!“
http://www.rozhlas.cz/cesky/puvoduslovi/_zprava/zvony-leti-do-rima--1341101
"O slavení Velikonoc nemáme zpočátku mnoho zpráv, kromě zmiňovaného úryvku z 1. listu Korinťanům a silné velikonoční tématiky zvláště v janovských spisech (např. motiv Krista-Beránka). Víme však s jistotou, že Velikonoce byly prvním svátkem, který křesťané slavili, a to díky tomu, že velmi brzy mezi nimi vypukly spory o tom, kdy Velikonoce slavit.
Velikonce byly pohanský svátek, svátek jara, teprve později se přidalo úmrtí a vzkříšení Krista. Přesné datum nevědí ani historikové, ti znají jen století.
http://velikonoce.vira.cz/clanky/pohansky-puvod-velikonoc.html
"Mlčení zvonů je tedy symbolické vyjádření smutku velikonočního týdne
První zmínka o klepání se objevuje již na konci 8. století, kdy se zvonění nahrazovalo rachocením, jak uvádějí v rituální knize římské církve."