Odpověděl/a – 4.březen 8:19
Proč v lese je hodně zeleně, název ""lesní vznikl podle zelené barvy. Když jsem uviděla obrázky, některé kousky jsem si připomněla, používali je známí.
„Lesním zeleným sklem je nazýváno sklo s nazelenalou barvou a
bublinkami.
Jedná se o ruční řemeslnou výrobu a již zmíněné bublinky a mírné
nerovnosti dodávají dnes zelenému lesnímu sklu jeho kouzlo dávných časů.
Pro repliky historického lesního zeleného skla jsou typické stopy na dně
nádob, které vznikají odloučením od přílepníku a různé typy
dekorů – maliny, štípané nálepy, tažené kapky atd. Ty nebyly pouze
zdobným prvkem, ale splňovaly také praktický význam. V době největšího
používání lesního zeleného skla se stolovalo hlavně rukama a členitý
povrch sklenic zaručoval, že sklo v nich neklouzalo. V českém sklářství
dosáhla výroba lesního skla proslulosti ve 14. a 15. století a běžně se
vyrábělo až do počátku 18. století. V Čechách je doložena výroba
také modrého skla barveného kobaltem, který byl odpadní surovinou při
těžbě stříbra. Zprvu se modré sklo používalo jen jako dekor zeleného
skla a teprve od pol. 16. století byla u nás zavedena výroba modrého skla.
Z benátských skláren se k nám následně dostala také výroba červeného
skla, které se zprvu používalo především k dekoraci čirého
skla. atd.“
Obrázky v odkazu
http://www.lesnisklo.cz/
Odpověděl/a – 4.březen 10:22
Proč? V lese je hodně zeleně, název „lesn“ vznikl podle zelené barvy. Když jsem uviděla obrázky, některé kousky jsem si připomněla, používali je známí.
„Lesním zeleným sklem je nazýváno sklo s nazelenalou barvou a
bublinkami.
Jedná se o ruční řemeslnou výrobu a již zmíněné bublinky a mírné
nerovnosti dodávají dnes zelenému lesnímu sklu jeho kouzlo dávných časů.
Pro repliky historického lesního zeleného skla jsou typické stopy na dně
nádob, které vznikají odloučením od přílepníku a různé typy
dekorů – maliny, štípané nálepy, tažené kapky atd. Ty nebyly pouze
zdobným prvkem, ale splňovaly také praktický význam. V době největšího
používání lesního zeleného skla se stolovalo hlavně rukama a členitý
povrch sklenic zaručoval, že sklo v nich neklouzalo. V českém sklářství
dosáhla výroba lesního skla proslulosti ve 14. a 15. století a běžně se
vyrábělo až do počátku 18. století. V Čechách je doložena výroba
také modrého skla barveného kobaltem, který byl odpadní surovinou při
těžbě stříbra. Zprvu se modré sklo používalo jen jako dekor zeleného
skla a teprve od pol. 16. století byla u nás zavedena výroba modrého skla.
Z benátských skláren se k nám následně dostala také výroba červeného
skla, které se zprvu používalo především k dekoraci čirého
skla. atd.“
Obrázky v odkazu
http://www.lesnisklo.cz/