annas

Odpověděl/a – 13.únor 8:41

Jde o částici, která se někde používá jako „ju“, jinde „jo“ (z německého ja = ano) a spisovně „ano“.

Význam: souhlas, dotvrzení něčeho, žádost, začátek věty, zesílení atd.

Přijdete, že ano – jo – ju? Tazatel touto otázku očekává souhlas, zdůrazňuje, ujišťuje se, atd.

Nejde ve skutečnosti o otázku, ale o jakési rozvažování, zvolání atd.
Kde se vzala? Těžko říct.

Dá se říct, že někdy jde o řečnickou otázku, i když tu častěji používají řečníci, neočekávají odpopvěď, protože ji posluchači znají.

V soukromí jde spíš o výraz nejistoty.

annas

Odpověděl/a – 13.únor 8:48

Jde o částici, která se někde používá jako „ju“, jinde „jo“ (z německého ja = ano) a spisovně „ano“.

Význam: souhlas, dotvrzení něčeho, žádost, začátek věty, zesílení atd.

Přijdete, že ano – jo – ju? Tazatel touto otázku očekává souhlas, ujišťuje se atd.

Nejde v pravém slova smyslu (významově) o otázku, ale o jakési rozvažování, zvolání, pocit nejistoty atd. Ne vždy je bez odpovědi.

Řečnická otázka – tu totiž častěji používají řečníci, neočekávají odpověď, protože ji posluchači znají.

Kde se vzala? Těžko říct.

annas

Odpověděl/a – 13.únor 11:50

Jde o částici, která se někde používá jako „ju“, jinde „jo“ (z německého ja = ano) a spisovně „ano“.

Význam: souhlas, dotvrzení něčeho, žádost, začátek věty, zesílení atd.

Přijdete, že ano – jo – ju? Tazatel touto otázku očekává souhlas, ujišťuje se atd.

Nejde v pravém slova smyslu (významově) o otázku, ale o jakési rozvažování, zvolání, pocit nejistoty, dovětek. atd. Ne vždy je bez odpovědi.

Kde se dovětek vzal? Těžko říct. Všechny jazykové jevy neznají autora.

Řečnická otázka – tu totiž nejčastěji používají řečníci, neočekávají odpověď, protože ji posluchači znají.