Historie úprav
Odpověděl/a – 28.leden 10:50
Článek je zajímavej, ale zkušenosti jsou podstatnější. U nás,
v našem RD, kde žijeme s „mladejma“ (dcera, zeť, dvě vnučky a jeden
vnuk), žije také naše „smečka“ šesti psů. Rasy různé, inteligence
rovněž různé. Uvádím soupis : Kety-rhod.ridžbek, Cita + Dasty-N.O.,
Žeryček-border terier, Tedyšek-pražský krysařík, Fikus-kříženec
staforda s něčím. Takže, kdyby se mi chtělo, mohl bych dělat i soukromý
výzkum. ☹ Život v tomto společenství je někdy dosti " o nervy". Ale
zvířata máme všichni rádi, takže nezbývá nic jiného, než je nějak
zvládat. Ale že jsou všichni inteligentní, celkem to jde. Potěší, když
zasednu k obědu a řeknu „Tedy, Fikus, běžte do chodby, nebudete mi
čučet do hu.-úst (což velice rádi dělají). A oni se otočí a opravdu do
chodby odejdou. Nebo spolu dělají blbosti-"kočkují se“ a řeknu „kluci,
nechte toho a vypadněte“ a oni poslechnou a běží ven. Člověk někdy
opravdu žasne. Jenom čekám, až mne jednou pošlou do .. no někam.:-)))
Jinak ještě máme taky asi 10 koček.
Důvod? Dcera je veter. a tak skoro všechna zvířátka, se kterými přijdou
jejich „páníčci“ na utracení, pokud nejsou opravdu nevyléčitelná,
skončí nakonec u nás. Je to zkrátka zvířecí „charita“. A tak je
u nás opravdu „veselo“.
Odpověděl/a – 28.leden 14:15
I bez průzkumu – všechna zvířata jsou inteligentní. Ale údaje jsou to zajímavé. Když mi náš malý psík kouká při jídle do hub. (úst), jenom mu řeknu „nekoukej a běž na chodbu“ a on se sebere a „bez řečí“ jde. 🙂 Když se tento s druhým „kočkují“, řeknu „kluci nechte toho, seberte se a vypadněte“ a oni opět, opět „bez řečí“, odběhnou pryč. Jenom si někdy říkám, kdy mně pošlou do .. pryč. Ještě že neumí mluvit. Asi by jim to dlouho netrvalo. 🙂