Historie úprav

quentos

Odpověděl/a – 17.srpen 19:13

Kdysi na školním výletě blázen třídní učitel rozhodl, že vzhledem k nedostatku času se půjde zpět do kempu „zkratkou“. Ta zkratka spočívala ve zdolání skalnatého srázu, tak strmého, že kdokoli jiný by raději obětoval hodinu či dvě a někudy by to obešel, i kdyby měl dorazit za tmy. Ten šílenec vymyslel, že se na jednu ze skal postaví, chytí nás za nohy a pomůže nám u úroveň níž, kde zase pro změnu bude čekat jeho kolegyně. To jsem byl bez sebe strachy už když to vyslovil. O nějakém ohlížení přes rameno samozřejmě nemohla být ani řeč – při pohledu dolů by se z té výšky udělalo zle každému. No a když chytil za nohy mě, ujela mu noha…
… naštěstí to nějak vybalancoval a vyvázli jsme živi a zdrávi bez úrazu.
O několik let později jsem poněkud přecenil síly při plavání. Doplaval jsem příliš daleko a při cestě zpět na břeh mě opustily síly. Problém byl ovšem ten, že jsem se prý „netopil klasicky“ – sice jsem se snažil volat o pomoc, ale při tom jsem ještě z posledních sil plaval, i když o dost pomaleji než obvykle. Takže to vypadalo, že se buď nic neděje nebo že je to snad nějaká hra :{D> chvíli trvalo, než mému neznámému zachránci na břehu došlo, že se asi opravdu něco děje, doplaval ke mně a pomohl mi na břeh…

quentos

Odpověděl/a – 17.srpen 19:15

Kdysi na školním výletě blázen třídní učitel rozhodl, že vzhledem k nedostatku času se půjde zpět do kempu „zkratkou“. Ta zkratka spočívala ve zdolání skalnatého srázu, tak strmého, že kdokoli jiný by raději obětoval hodinu či dvě a někudy by to obešel, i kdyby měl dorazit za tmy. Ten šílenec vymyslel, že se na jednu ze skal postaví, chytí nás za nohy a pomůže nám o úroveň níž, kde zase pro změnu bude čekat jeho kolegyně. To jsem byl bez sebe strachy, už když to vyslovil. O nějakém ohlížení přes rameno samozřejmě nemohla být ani řeč – při pohledu dolů by se z té výšky udělalo zle každému. No a když chytil za nohy mě, ujela mu noha…
… naštěstí to nějak vybalancoval a vyvázli jsme živi a zdrávi bez úrazu.
O několik let později jsem poněkud přecenil síly při plavání. Doplaval jsem příliš daleko a při cestě zpět na břeh mě opustily síly. Problém byl ovšem ten, že jsem se prý „netopil klasicky“ – sice jsem se snažil volat o pomoc, ale při tom jsem ještě z posledních sil plaval, i když o dost pomaleji než obvykle. Takže to vypadalo, že se nic neděje nebo že je to snad nějaká hra :{D> chvíli trvalo, než mému neznámému zachránci na břehu došlo, že je to asi opravdu vážné, doplaval ke mně a pomohl mi na břeh…