anonym
Odpověděl/a – 14.srpen 22:30
- To ráno jsem jako obyčejně. Probudil jsem se a instinktivně šáhnul na
lištu u postele. Kapl jsem si do oka a pak jsem se mohl bolestí zbláznit!
Vyletěl jsem jako šíp k umyvadlu a vyplachoval vodou. Měl jsem strašný
strach, že mi ty kapky do nosu, které jsem den předtím bez přemýšlení
postavil vedle očních kapek u postele vypálí oči. Oko bylo zarudlé a
pálilo. Viděl jsem na něj mázle. Dál jsem vyplachoval a čekal na
nejhorší. Když se to jakž takž vypláchlo, tak jsem nakapal Ocuflash,
který má protizánětlivé učinky a kapu jej někdy při podrážděných
očích, abych se vyvaroval zánětům spojivek. Šel jsem ještě na hodinu
spát a nešlo mi usnout. Oko stále pálilo a já už přemýšlel jaký bude
život ala Jan Žižka s jedním okem. Pálení postupně ustupovalo a když
jsem se pak probudil, tak už jsem ani neviděl moc zamlženě. Během dne se
upravila ostrost a vše se vrátilo do normálu.
- Byl u nás známý na návštěvě. Dostal žízeň a tak poprosil
o pití. Ptám se ho chceš jen vodu? A on kdyžtak i šťávu. Sáhnul jsem
po ní. A dávám mu to. On to brzo vyprsknul. Sklenice mu pěnila. Říká cos
mi to dal? Já se podívám a uvědomím si že jsem mu tam dal čistič na
nádobí co měl obrázek ostružin. Máme jej totiž vedle šťávy a já
šťávu normálně nepiju a tak jsem to neřešil. On si si strčil hned prsty
do krku a zkoušel to zvracet. Něco vydávil. Já se cítil děsně. Říkám
mu vypláchni si pusu vodou a vyplivni, ale on to spokl. Citil jsem se hrozně a
bezmocně. Bylo mu prej divně, ale neměl nějaké velké bolesti. Druhý den
ráno byla nálada na bodu mrazu a on předčasně odjel domů. Při příští
návštěvě už to bylo lepší a on prohodil, že mu to alespoň
vykartáčovalo střeva. Nevím co tím myslel, ale radši o tom moc
nepřemýšlím.
- Jako malému se mi po cestě z obchodu kolem autobusové zastávky zapletla
kanička od bot do kola a ja ztratil rovnováhu. Padnul jsem bokem na silnici a
zrovna mi těsně vedle hlavy projel autobus. Jet o kus bliž do silnice, tak
bych tu asi nic teď nepsal. Byla by to smrt, kterou bych nepřál nikomu.