Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 14.srpen 22:30

  1. To ráno jsem jako obyčejně. Probudil jsem se a instinktivně šáhnul na lištu u postele. Kapl jsem si do oka a pak jsem se mohl bolestí zbláznit! Vyletěl jsem jako šíp k umyvadlu a vyplachoval vodou. Měl jsem strašný strach, že mi ty kapky do nosu, které jsem den předtím bez přemýšlení postavil vedle očních kapek u postele vypálí oči. Oko bylo zarudlé a pálilo. Viděl jsem na něj mázle. Dál jsem vyplachoval a čekal na nejhorší. Když se to jakž takž vypláchlo, tak jsem nakapal Ocuflash, který má protizánětlivé učinky a kapu jej někdy při podrážděných očích, abych se vyvaroval zánětům spojivek. Šel jsem ještě na hodinu spát a nešlo mi usnout. Oko stále pálilo a já už přemýšlel jaký bude život ala Jan Žižka s jedním okem. Pálení postupně ustupovalo a když jsem se pak probudil, tak už jsem ani neviděl moc zamlženě. Během dne se upravila ostrost a vše se vrátilo do normálu.
  2. Byl u nás známý na návštěvě. Dostal žízeň a tak poprosil o pití. Ptám se ho chceš jen vodu? A on kdyžtak i šťávu. Sáhnul jsem po ní. A dávám mu to. On to brzo vyprsknul. Sklenice mu pěnila. Říká cos mi to dal? Já se podívám a uvědomím si že jsem mu tam dal čistič na nádobí co měl obrázek ostružin. Máme jej totiž vedle šťávy a já šťávu normálně nepiju a tak jsem to neřešil. On si si strčil hned prsty do krku a zkoušel to zvracet. Něco vydávil. Já se cítil děsně. Říkám mu vypláchni si pusu vodou a vyplivni, ale on to spokl. Citil jsem se hrozně a bezmocně. Bylo mu prej divně, ale neměl nějaké velké bolesti. Druhý den ráno byla nálada na bodu mrazu a on předčasně odjel domů. Při příští návštěvě už to bylo lepší a on prohodil, že mu to alespoň vykartáčovalo střeva. Nevím co tím myslel, ale radši o tom moc nepřemýšlím.
  3. Jako malému se mi po cestě z obchodu kolem autobusové zastávky zapletla kanička od bot do kola a ja ztratil rovnováhu. Padnul jsem bokem na silnici a zrovna mi těsně vedle hlavy projel autobus. Jet o kus bliž do silnice, tak bych tu asi nic teď nepsal. Byla by to smrt, kterou bych nepřál nikomu.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 18.srpen 13:46

  1. To ráno jsem se jako obyčejně probudil a instinktivně šáhnul na lištu u postele. Kapl jsem si do oka a pak jsem se mohl bolestí zbláznit! Vyletěl jsem jako šíp k umyvadlu a vyplachoval vodou. Měl jsem strašný strach, že mi ty kapky do nosu, které jsem den předtím bez přemýšlení postavil vedle očních kapek u postele vypálí oči. Oko bylo zarudlé a pálilo. Viděl jsem na něj rozmazaně. Dál jsem vyplachoval a čekal na nejhorší. Když se to jakž takž vypláchlo, tak jsem nakapal Ocuflash, který má protizánětlivé účinky a kapu jej někdy při podrážděných očích, abych se vyvaroval zánětů spojivek. Šel jsem ještě na hodinu spát a nešlo mi usnout. Oko stále pálilo a já už přemýšlel, jaký bude život ala Jan Žižka s jedním okem. Pálení postupně ustupovalo, a když jsem se pak probudil, tak už jsem ani neviděl moc zamlženě. Během dne se upravila ostrost a vše se vrátilo do normálu.
  2. Byl u nás známý na návštěvě. Dostal žízeň, a tak poprosil o pití. Ptám se ho: „Chceš jen vodu?“ A on: „Kdyžtak i šťávu“. Sáhnul jsem po ní. A dávám mu to. On to brzo vyprsknul. Sklenice mu pěnila. Říká cos mi to dal? Já se podívám a uvědomím si, že jsem mu tam dal čistič na nádobí, co měl na sobě obrázek ostružin. Máme jej totiž vedle šťávy a já šťávu normálně nepiju, a tak jsem to neřešil. On si si strčil hned prsty do krku a zkoušel to zvracet. Něco vydávil. Já se cítil děsně. Říkám mu: „Vypláchni si pusu vodou a vyplivni,“ ale on to spolkl. Citil jsem se hrozně a bezmocně. Bylo mu prej divně, ale neměl nějaké velké bolesti. Druhý den ráno byla nálada na bodu mrazu a on předčasně odjel domů. Při příští návštěvě už to bylo lepší a on prohodil, že mu to alespoň vykartáčovalo střeva. Nevím, co tím myslel, ale radši o tom moc nepřemýšlím.
  3. Jako malému se mi po cestě z obchodu kolem autobusové zastávky zapletla tkanička od bot do kola a já ztratil rovnováhu. Padnul jsem bokem na silnici a zrovna mi těsně vedle hlavy projel autobus. Jet o kus bliž do silnice, tak bych tu asi nic teď nepsal. Byla by to smrt, kterou bych nepřál nikomu.