Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 7.červenec 15:13

Ještě jako malý prcek jsem si vysloužil uznání od velké postavy východočeského loutkového divadla – když dotyčný docent viděl naše představení, pravil o mně, že tak přirozený dětský výkon ještě neviděl. Prospěch s vyznamenáním jsem si udržel do sekundy na gymnáziu (tedy cca sedmá třída, tehdy jsem urval i pochvalu za vynikající prospěch); do páté třídy ZŠ samé jedničky. Několikrát jsem postoupil do okresního kola v recitační soutěži; pravidelně jsem postupoval do okresního kola v olympiádě z angličtiny (s jednou výjimkou – na gymnáziu v tercii, kdy v dané kategorii soutěžily mezi sebou tercie a kvarty; první a druhé místo obsadili logicky kvartáni, kteří byli věkově a tím i objemem zkušeností ve výhodě, třetí místo jsem však urval já jako jediný medailový tercián, třetí místo však do okresu nepostupovalo…; na maturitním večírku pak angličtinářka pravila: „Tykej mi, umíš anglicky líp jak já…“); získal jsem čestné uznání v celostátní literární soutěži JWG Teplice; ještě před koncem VŠ studií jsem vstoupil do východočeského scrabblového týmu, který po mně hmátl bez váhání na základě mých dobrých umístění na turnajích.
Ještě si vzpomínám na perlu od němčináře na gymnáziu – blížil se mu důchodový věk a jednou v květnu už přišel na hodinu značně unaven. Zavolal si mě a řekl: „Vem to za mě, já ti to zaplatím…“
V prvním ročníku VŠ jsem složil na poprvé postupovou zkoušku, na niž tehdy vyletěla pětina ročníku. O čtyři roky později jsem úspěšně obhájil bakalářskou práci.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 7.červenec 15:13

Ještě jako malý prcek jsem si vysloužil uznání od velké postavy východočeského loutkového divadla – když dotyčný docent viděl naše představení, pravil o mně, že tak přirozený dětský výkon ještě neviděl. Prospěch s vyznamenáním jsem si udržel do sekundy na gymnáziu (tedy cca sedmá třída, tehdy jsem urval i pochvalu za vynikající prospěch); do páté třídy ZŠ samé jedničky. Několikrát jsem postoupil do okresního kola v recitační soutěži; pravidelně jsem postupoval do okresního kola v olympiádě z angličtiny (s jednou výjimkou – na gymnáziu v tercii, kdy v dané kategorii soutěžily mezi sebou tercie a kvarty; první a druhé místo obsadili logicky kvartáni, kteří byli věkově a tím i objemem zkušeností ve výhodě, třetí místo jsem však urval já jako jediný medailový tercián, třetí místo však do okresu nepostupovalo…; na maturitním večírku pak angličtinářka pravila: „Tykej mi, umíš anglicky líp jak já…“); získal jsem čestné uznání v celostátní literární soutěži JWG Teplice; ještě před koncem VŠ studií jsem vstoupil do východočeského scrabblového týmu, který po mně hmátl bez váhání na základě mých dobrých umístění na turnajích.
Ještě si vzpomínám na perlu od němčináře na gymnáziu – blížil se mu důchodový věk a jednou v květnu už přišel na hodinu značně unaven. Zavolal si mě a řekl: „Vem to za mě, já ti to zaplatím…“
V prvním ročníku VŠ jsem složil na poprvé postupovou zkoušku, na niž tehdy vyletěla pětina ročníku. O čtyři roky později jsem úspěšně obhájil bakalářskou práci.