Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 18.prosinec 14:20

Jsou to v moravštině dřepy. Ze sloves čapět, čupět, čupnout, čapnout se užívá i Hané = sedět v dřepu, sednout si do dřepu, na bobek. .

annas

Odpověděl/a – 18.prosinec 15:16

Jsou to v moravštině dřepy. Ze sloves čapět, čupět, čupnout, čapnout se užívá i Hané = sedět v dřepu, sednout si do dřepu, na bobek. .

Doplňuji:
Domnívám se, že v odkazu marci jde o zřejmě o něco jiného. Jde o tvar čup, který se u nás objevuje ve slově čuprina, (původně čupryna), – kadeř, chomáč vlasů, k nám se dostala z polštiny, do ní z ruštiny.

Základem je slovo čub – změna b/p. V srbochorvatštině se užívá jiný tvar – (čupèndati „čechrati“, čûp, čupa „chumáč vlasů. V češtině pro pojmenování vlasů tvar čup není.

Čechrati – čechry = pačesy. Rozsuchaná řžena = čechra. Čochrat, čuchrat atd.
Srovnává se s něm. Schopf tv., Schaub ‘snop slámy’.
..

V. Machek v Etymologickém slovník zmiňuje moravský výraz

Dřepnutí, tedy čapnutí, čupy (odlišení od názvu nohou), opoviídá i pojmenovánií čapy – tlapa, nohy, čapatý – dlouhonohý. Je to expresívní obměna starého tlapa.

Stejně tak čapěti = seděti v dřepu, čapnout = být nízko .

Je zajímavé, že Machek uvádí samostně jako hesla slova: čáp – pták, čápat, – začínat chodit, čápat – srážet ovoce, čapnout – něco rychle uchopit, čapatý – nohatý, čapatý – nízký, čapěti -seděti v dřepu. ,
–
jinak diskuse