Historie úprav
Odpověděl/a – 31.říjen 0:21
V Naše řeč 1, ročník 63/1980 uveřejnil Slavomír Utěšený článek,
z něhož citujeme:
„Děti bratranců a sestřenic, třetí pokolení sourozenců jakožto
pravnuků společného praděda a prabáby, představují nebo aspoň namnoze
donedávna na našem venkově představovaly poslední článek v řetězu
uvědomovaného a speciálně označovaného pokrevního příbuzenství.
Zpravidla se pro tento stupeň příbuznosti a pro jeho nositele užívalo či
dosud užívá označení vycházející ze základu bratranec či sestřenice:
jednak je tu řada analytických pojmenování typu druzí bratranci, malí
bratránci, plané sestřenice, popř. typu bratranecké, sestřenské děti,
jednak jsou tu předponové odvozeniny typu polobratranci, probratranci,
podsestříňata, zdrobněliny typu sestřeničky, bratranečci a zejména typ
bratráňata, bratránčata a sestříňata, sestřeňátka, po formální
stránce zařazený ke jménům mláďat, obdobně jako vnoučata,
děťátka.
Žádný z těchto typů označení není přitom pevně a jednoznačně
zakotven ve spisovném jazyce; nejčastěji se tu užívá spojení druhý
bratranec, druhá sestřenice…“
Někdy se také lidově říká synovi nebo dceři bratranců a sestřenic, že
jsou to synovec nebo neteř přes koleno, prastrýc je strýc Vašich rodičů,
pro nějž Vy jste prasynovec adt.
Na internetu je k dipozici online verze Slovníku spisovného jazyka českého,
našeho druhého největšího slovníku češtiny, který vycházel mezi lety
1960–1971, viz odkaz níže, dá se v něm hledat i plnotextově
(fulltextově, „Hesla i heslové stati“), http://ssjc.ujc.cas.cz/
praneteř, -e, kniž.
praneť, -ti, -teře ž. dcera synovce n. neteře prasynovec, -vce m. syn
synovce n. neteře
Odpověděl/a – 31.říjen 0:21
V Naše řeč 1, ročník 63/1980 uveřejnil Slavomír Utěšený článek,
z něhož citujeme:
„Děti bratranců a sestřenic, třetí pokolení sourozenců jakožto
pravnuků společného praděda a prabáby, představují nebo aspoň namnoze
donedávna na našem venkově představovaly poslední článek v řetězu
uvědomovaného a speciálně označovaného pokrevního příbuzenství.
Zpravidla se pro tento stupeň příbuznosti a pro jeho nositele užívalo či
dosud užívá označení vycházející ze základu bratranec či sestřenice:
jednak je tu řada analytických pojmenování typu druzí bratranci, malí
bratránci, plané sestřenice, popř. typu bratranecké, sestřenské děti,
jednak jsou tu předponové odvozeniny typu polobratranci, probratranci,
podsestříňata, zdrobněliny typu sestřeničky, bratranečci a zejména typ
bratráňata, bratránčata a sestříňata, sestřeňátka, po formální
stránce zařazený ke jménům mláďat, obdobně jako vnoučata,
děťátka.
Žádný z těchto typů označení není přitom pevně a jednoznačně
zakotven ve spisovném jazyce; nejčastěji se tu užívá spojení druhý
bratranec, druhá sestřenice…“
Někdy se také lidově říká synovi nebo dceři bratranců a sestřenic, že
jsou to synovec nebo neteř přes koleno, prastrýc je strýc Vašich rodičů,
pro nějž Vy jste prasynovec adt.
Na internetu je k dipozici online verze Slovníku spisovného jazyka českého,
našeho druhého největšího slovníku češtiny, který vycházel mezi lety
1960–1971, viz odkaz níže, dá se v něm hledat i plnotextově
(fulltextově, „Hesla i heslové stati“), http://ssjc.ujc.cas.cz/
praneteř, -e, kniž.
praneť, -ti, -teře ž. dcera synovce n. neteře prasynovec, -vce m. syn
synovce n. neteře
Doplňuji:
http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2011/termin-pro-oznaceni-syna-dcery-meho-bratrance