Odpověděl/a – 12.červen 18:01
Spíš jde o to, že by se mě to hodně dotklo, a cítila jsem se ukřivděná, ale kdyby svůj pohled změnil/a a přestal/a by mě takovým výrokem neustále deptat, asi bych odpustila. Třeba kdyby šlo prostě o nějakou mou přirozenou vlastnost, kterou neumím ovlivnit a mám s ní problémy. A ta osoba (hlavně kdyby to byl třeba někdo z rodiny, protože u cizích lidí je mi to jedno) by mě neustále deptala tím jak jsem nějakým způsobem „vadná“ a, že když taková být nepřestanu nebude mě mít rád/a a choval/a by se ke mě kvůli tomu prostě jinak .
Odpověděl/a – 12.červen 18:07
Spíš jde o to, že by se mě to hodně dotklo, a cítila jsem se
ukřivděná, ale kdyby svůj pohled změnil/a a přestal/a by mě takovým
výrokem neustále deptat, asi bych odpustila. Třeba kdyby šlo prostě
o nějakou mou přirozenou vlastnost, kterou neumím ovlivnit a mám s ní
problémy. A ta osoba (hlavně kdyby to byl třeba někdo z rodiny, protože
u cizích lidí je mi to jedno) by mě neustále deptala tím jak jsem
nějakým způsobem „vadná“ a, že když taková být nepřestanu nebude
mě mít rád/a a choval/a by se ke mě kvůli tomu prostě jinak .
Doplňuji:
Teď mě ještě napadá, kdyby mi v dětství rodiče třeba říkali, že
měli jít radši na potrat, že mě nenávidí a podobný hnusný věci. To ani
nevím jestli bych jim dokázala odpustit.