Historie úprav

mosoj

Odpověděl/a – 13.leden 22:08

Znám jenom tento případ. Únosů bylo ale více.
Úlet do Erdingu
Po únoru 1948 se začal rychle stupňovat tlak na bývalé příslušníky britské Royal Air Force i další účastníky zahraničního odboje jako nebezpečné nositele tradic demokratické republiky. Západní letci byli záhy propouštěni z armády, část z nich na krátký čas našla zaměstnání u civilní letecké společnosti ČSA, i tady však nebyli vysíláni na mezinárodní linky, kde hrozila jejich emigrace. Situaci, do níž se ne svou vinou dostali, se pokusili někteří bývalí „zápaďáci“ řešit útěkem do zahraničí a několik z nich k tomu použilo nástroj, který ovládali nejlépe – letadlo.
Nejodvážnějším z těchto útěků se stal skupinový odlet trojice dopravních letadel do německého Erdingu. Myšlenka na útěk pomocí letounů Československých aerolinií se zrodila v hlavě válečného hrdiny kapitána Oldřicha Doležala, bývalého pilota 311. perutě RAF, který se proslavil 27. prosince 1943 potopením německé nákladní lodi Alsterufer. Dalším z hlavních aktérů byl bývalý válečný stíhač a stíhací eso Ladislav Světlík, jenž za války sestřelil pět německých letounů. Protože státní orgány sledovaly, zda pilot s sebou do letadla nebere rodinné příslušníky, letěli blízcí organizátorů jinými stroji tří vnitrostátních spojů.
Dne 24. března 1950 vzlétly tři dopravní Dakoty z Brna, Bratislavy a Ostravy, ovšem namísto určení namířily na německé letiště v Erdingu. Na jejich palubách se nacházelo celkem 85 lidí, včetně cestujících, z nichž někteří byli rovněž účastníci útěku. Ve Spolkové republice Německo zůstalo celkem 27 osob, mezi nimi Anna Vrzáňová, matka slavné krasobruslařky nebo Anna Dohalská, vdova po Zdeňkovi Bořku-Dohalském, hrdinovi, popraveném nacisty. Jeden z hlavních aktérů útěku Ladislav Světlík dodnes žije na Novém Zélandu.

mosoj

Odpověděl/a – 13.leden 22:24

Znám jenom tento případ. Únosů bylo ale více.
Úlet do Erdingu
Po únoru 1948 se začal rychle stupňovat tlak na bývalé příslušníky britské Royal Air Force i další účastníky zahraničního odboje jako nebezpečné nositele tradic demokratické republiky. Západní letci byli záhy propouštěni z armády, část z nich na krátký čas našla zaměstnání u civilní letecké společnosti ČSA, i tady však nebyli vysíláni na mezinárodní linky, kde hrozila jejich emigrace. Situaci, do níž se ne svou vinou dostali, se pokusili někteří bývalí „zápaďáci“ řešit útěkem do zahraničí a několik z nich k tomu použilo nástroj, který ovládali nejlépe – letadlo.
Nejodvážnějším z těchto útěků se stal skupinový odlet trojice dopravních letadel do německého Erdingu. Myšlenka na útěk pomocí letounů Československých aerolinií se zrodila v hlavě válečného hrdiny kapitána Oldřicha Doležala, bývalého pilota 311. perutě RAF, který se proslavil 27. prosince 1943 potopením německé nákladní lodi Alsterufer. Dalším z hlavních aktérů byl bývalý válečný stíhač a stíhací eso Ladislav Světlík, jenž za války sestřelil pět německých letounů. Protože státní orgány sledovaly, zda pilot s sebou do letadla nebere rodinné příslušníky, letěli blízcí organizátorů jinými stroji tří vnitrostátních spojů.
Dne 24. března 1950 vzlétly tři dopravní Dakoty z Brna, Bratislavy a Ostravy, ovšem namísto určení namířily na německé letiště v Erdingu. Na jejich palubách se nacházelo celkem 85 lidí, včetně cestujících, z nichž někteří byli rovněž účastníci útěku. Ve Spolkové republice Německo zůstalo celkem 27 osob, mezi nimi Anna Vrzáňová, matka slavné krasobruslařky nebo Anna Dohalská, vdova po Zdeňkovi Bořku-Dohalském, hrdinovi, popraveném nacisty. Jeden z hlavních aktérů útěku Ladislav Světlík dodnes žije na Novém Zélandu.
Doplňuji:
Nejslavnější úlet vojenského letadla.
O pilotovi si ale myslím své!
http://www.mi­litaria.cz/cz/clan­ky/benes-noviny/sovetsky-svaz-mu-dal-vsechno-mimo-svobody.html