Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 29.srpen 17:25

Všechna příjmení určitě ne. Ale je jich hodně. Našla jsem něco Neupravený překlad, ale snad srozumitelný.

IC je přípona a znamená „syn“ (Petrič = Peterův syn) nebo mladistvý (např. dítě, Scopolia), nebo dokonce méně nesou stejné věci (konec konců). Někdy je s diakritikou (např. Scopolia, zakončení), a někdy ne (např. Petrič).

Slovanská přípona je obvykle nejen jih slovanský, a samozřejmě, slovinském, jména, původní končí jako ochránce, tedy jméno svého otce. Slovinský pak se stal patronem jméno v ruštině, například., Jsou stále oba.

Že v jiných jižních slovanských jazycích C, slovinské a d, je výsledkem historického vývoje těchto jazyků. Některé měkké hlasy, které se v jiných slovanských jazycích nerozdělené (c, lj, nj, je …) jsou ve slovinském kalené a směsi s podobnými fonémy

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-vsechny-slovinsky-prijmeni-koncej-na-ic

Příjmení spolu s narozením nebo křestní jméno se skládá ze dvou částí jména a obvykle se dědí z otce. Termín byl znám již od 1603 Megiserjevega slovníku (prymik i pridevik), poté 1680–1710 Vorenčevega slovníku (preimek, pridevik), atd.. Původně byl tento termín označen podle přezdívky nebo jména domácích mazlíčků. Názvy ulic byly ve venkovských oblastech vzniku společného zdroje a příjmení je ještě v použití dnes. Přetrvávat po několik generací, někdy i staletí. Zdroje pro jejich tvorbu jsou velmi podobné těm, příjmení: křestní jména (v posledních dvou nebo třech stoletích mají také příjmení), několik jména, jména a přezdívky z povolání.

Slovinský příjmení se usadili u venkovského obyvatelstva v 16. století, buržoazie a šlechty a dokonce i dříve. Vznikly ze čtyř zdrojů: první jména (.. Staré předkřesťanské, například Stojan, Radoha prodala, a to zejména ve křtu, například Klemenčič, Pavlin Tomáš), od místní nebo. Provinční jména (např. Gomilšek, Kalan, Krašovec) názvy a profesí. funkce (Zupan, Smith, Šuštar) a přezdívky (jezevec, Erjavec, král, Majcen). Nejtypičtější Slovinské příjmení jména s příponou – SEC a – nik, ukazující na místní zdroje. Početně dominují příjmení patronimičnimi příponový – IC -čič/-šič, eticko-,–Žovič, široce roztroušené, ale i zahraniční příponový – nebo ar. – Er, ukazuje především v profesích nebo v názvu stanovniška. Původně Slovinský příjmení většinou podstatná jména, přičemž některé z nich byly původně neurčité adjektiva (Preąeren, Eržen, modrá, chlupatý), zainteresované strany – L (Premrl, projít, Zavadlav) zúčastněné strany na – a n – t (Prodan, PET), stanoví a velikosti (Predikaka, Hudales). Slovinský příjmení Jsou to jeden až štirizložni, minimální má dvě foném (as) a nejvýše dvanácti (Pustoslemšek). L. 1994 ve Slovinsku bylo kolem 66.000 příjmení, z nichž 48000 s frekvencí méně než deset vozidel. Deset nejčastějších příjmení frekvence mezi 4040 (holubi) a 11718 (Novák). Při určování původu se struktura a význam příjmení požadována navíc k textovým nářeční, historičnojezi­kovne, kulturní, historické a etymologické výzkumu.

http://transla­te.google.cz/tran­slate?hl=cs&sl=­sl&u=http://www­.rodoslovje.com/pri­imki/Clanki/Pri­imki%2520na%25­20Slovenskem%2520za%­2520JZ.doc&prev=/s­earch%3Fq%3Dslo­venski%2Bpriim­ki%2Bse%2Bkon%25C4%258Da­%2Bna-ic%26client%3Dfi­refox-a%26hs%3D3ck%­26rls%3Dorg.mo­zilla:cs:offi­cial%26channel%3Drcs

----

Jinak je to dáno historických výjvojem na základě rekonstrukce staaroslověnského jazyka. . Existuje hláskový rozdíl mezi jazyky jihoslovanskými, východoslovanskými a západoslovanskými. (Třeba zakončení -ič je shodné s ruštinou. Ivan Ivanovič – jméno po otci). Totiž v minulosti exitovalo jiné rozložení slovanských jazyků než dnes.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 29.srpen 18:23

Všechna příjmení určitě ne. Ale je jich hodně. Našla jsem něco Neupravený překlad, ale snad srozumitelný.

IC je přípona a znamená „syn“ (Petrič = Peterův syn) nebo mladistvý (např. dítě, Scopolia), nebo dokonce méně nesou stejné věci (konec konců). Někdy je s diakritikou (např. Scopolia, zakončení), a někdy ne (např. Petrič).

Slovanská přípona je obvykle nejen jih slovanský, a samozřejmě, slovinském, jména, původní končí jako ochránce, tedy jméno svého otce. Slovinský pak se stal patronem jméno v ruštině, například., Jsou stále oba.

Že v jiných jižních slovanských jazycích C, slovinské a d, je výsledkem historického vývoje těchto jazyků. Některé měkké hlasy, které se v jiných slovanských jazycích nerozdělené (c, lj, nj, je …) jsou ve slovinském kalené a směsi s podobnými fonémy

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-vsechny-slovinsky-prijmeni-koncej-na-ic

Příjmení spolu s narozením nebo křestní jméno se skládá ze dvou částí jména a obvykle se dědí z otce. Termín byl znám již od 1603 Megiserjevega slovníku (prymik i pridevik), poté 1680–1710 Vorenčevega slovníku (preimek, pridevik), atd.. Původně byl tento termín označen podle přezdívky nebo jména domácích mazlíčků. Názvy ulic byly ve venkovských oblastech vzniku společného zdroje a příjmení je ještě v použití dnes. Přetrvávat po několik generací, někdy i staletí. Zdroje pro jejich tvorbu jsou velmi podobné těm, příjmení: křestní jména (v posledních dvou nebo třech stoletích mají také příjmení), několik jména, jména a přezdívky z povolání.

Slovinský příjmení se usadili u venkovského obyvatelstva v 16. století, buržoazie a šlechty a dokonce i dříve. Vznikly ze čtyř zdrojů: první jména (.. Staré předkřesťanské, například Stojan, Radoha prodala, a to zejména ve křtu, například Klemenčič, Pavlin Tomáš), od místní nebo. Provinční jména (např. Gomilšek, Kalan, Krašovec) názvy a profesí. funkce (Zupan, Smith, Šuštar) a přezdívky (jezevec, Erjavec, král, Majcen). Nejtypičtější Slovinské příjmení jména s příponou – SEC a – nik, ukazující na místní zdroje. Početně dominují příjmení patronimičnimi příponový – IC -čič/-šič, eticko-,–Žovič, široce roztroušené, ale i zahraniční příponový – nebo ar. – Er, ukazuje především v profesích nebo v názvu stanovniška. Původně Slovinský příjmení většinou podstatná jména, přičemž některé z nich byly původně neurčité adjektiva (Preąeren, Eržen, modrá, chlupatý), zainteresované strany – L (Premrl, projít, Zavadlav) zúčastněné strany na – a n – t (Prodan, PET), stanoví a velikosti (Predikaka, Hudales). Slovinský příjmení Jsou to jeden až štirizložni, minimální má dvě foném (as) a nejvýše dvanácti (Pustoslemšek). L. 1994 ve Slovinsku bylo kolem 66.000 příjmení, z nichž 48000 s frekvencí méně než deset vozidel. Deset nejčastějších příjmení frekvence mezi 4040 (holubi) a 11718 (Novák). Při určování původu se struktura a význam příjmení požadována navíc k textovým nářeční, historičnojezi­kovne, kulturní, historické a etymologické výzkumu.

http://transla­te.google.cz/tran­slate?hl=cs&sl=­sl&u=http://www­.rodoslovje.com/pri­imki/Clanki/Pri­imki%2520na%25­20Slovenskem%2520za%­2520JZ.doc&prev=/s­earch%3Fq%3Dslo­venski%2Bpriim­ki%2Bse%2Bkon%25C4%258Da­%2Bna-ic%26client%3Dfi­refox-a%26hs%3D3ck%­26rls%3Dorg.mo­zilla:cs:offi­cial%26channel%3Drcs

----

Jinak je to dáno historických výjvojem na základě rekonstrukce staaroslověnského jazyka. . Existuje hláskový rozdíl mezi jazyky jihoslovanskými, východoslovanskými a západoslovanskými. (Třeba zakončení -ič je shodné s ruštinou. Ivan Ivanovič – jméno po otci). Totiž v minulosti exitovalo jiné rozložení slovanských jazyků než dnes.
Doplňuji:
Pátý pád ve slovinštině se shoduje s prvním pádem.