Historie úprav
Odpověděl/a – 1.duben 18:04
Nejsem žádný abstinent, ale alkohol nějak moc nepiju a nikdy jsem nepil. Pozitivní vztah k němu moc nemám a piju ho spíš jen pro zdravotní benefity. V podstatě mi většina druhů alkoholů ani nechutná (mám menší odpor vůči té typické alkoholové pachuti – která je znát hlavně u těch tvrdších než pivo – ale ani tomu pivu neholduji). Ale pro chuť se to moc nepije. Většina lidí to stejně pije pro pocit (otupělost).
Ale když příjde na chuť, něco bývá lepší, něco horší. Tak za mě víno, medovina, šampaňské, gin (ten si někdy dávám k obědu), vaječňák, některé likéry a whiskey a NĚKTRERÉ druhy piv a různý další alkohol. ALE jen spíš příležitostně nebo v malých dávkách. Párkrát do měsíce, někdy ani to ne.
Jde taky o to kvalitu. Pivo břečka nebo víno břečka – to je pak
jedno (nemluvě o tom, jak podávané – studené, teplé, nebo kdy, za
jakých okolností). Ale kdybych měl porovnávat dobré pivo s dobrým vínem,
tak asi spíš upřednostním víno. Navíc uznávám vinařskou tradici –
moravskou a jihoevropských států jako i starých civilizací.
Vždycky jsem měl víno raději než pivo, ale postupem času… je mi to
spíš jedno. Pokud by přišlo na česká piva, tak nejvíc plzeň a kozel.
U vín je to složitější – tam upřednostňuji různé druhy, ale zase
nejsem žádný vinař, že bych se vyznal ve značkách a ročnících, hlavně
je nemám ani zdaleka všechny ochutnané.
Nezáleží ani tak na jídle, jako spíš na aktuální „chuti“ nebo zkrátka pro co se zrovna rozhodnu (ani netuším, čím se to vlastně řídí).
Odpověděl/a – 1.duben 18:12
Nejsem žádný abstinent, ale alkohol nějak moc nepiju a nikdy jsem nepil. Pozitivní vztah k němu moc nemám a piju ho spíš jen pro zdravotní benefity. V podstatě mi většina druhů alkoholů ani nechutná (mám menší odpor vůči té typické alkoholové pachuti – která je znát hlavně u těch tvrdších než pivo – ale ani tomu pivu neholduji). Ale pro chuť se to moc nepije. Většina lidí to stejně pije pro pocit (otupělost).
Ale když příjde na chuť, něco bývá lepší, něco horší. Tak za mě víno, medovina, šampaňské, gin (ten si někdy dávám k obědu), vaječňák, některé likéry a whiskey a NĚKTRERÉ druhy piv a různý další alkohol. ALE jen spíš příležitostně nebo v malých dávkách. Párkrát do měsíce, někdy ani to ne. Ale jako občas jsem pil víc, ale to jen mimořádně – jako několik piv najednou nebo i pár (jakože dvě, max dvě a půl) láhve vína nebo větší množství tvrdší alkoholu. Ale to je pro mě výjimka, alkohol pro opití/opilost totiž zpravidla nepiju.
Jde taky o to kvalitu. Pivo břečka nebo víno břečka – to je pak
jedno (nemluvě o tom, jak podávané – studené, teplé, nebo kdy, za
jakých okolností). Ale kdybych měl porovnávat dobré pivo s dobrým vínem,
tak asi spíš upřednostním víno. Navíc uznávám vinařskou tradici –
moravskou a jihoevropských států jako i starých civilizací.
Vždycky jsem měl víno raději než pivo, ale postupem času… je mi to
spíš jedno. Pokud by přišlo na česká piva, tak nejvíc plzeň a kozel.
U vín je to složitější – tam upřednostňuji různé druhy, ale zase
nejsem žádný vinař, že bych se vyznal ve značkách a ročnících, hlavně
je nemám ani zdaleka všechny ochutnané.
Nezáleží ani tak na jídle, jako spíš na aktuální „chuti“ nebo zkrátka pro co se zrovna rozhodnu (ani netuším, čím se to vlastně řídí).
