Historie úprav
Odpověděl/a – 12.březen 19:17
Zase si tady z toho děláš intervenční centrum? 🙄
Sluchové halucinace jsou symptomem paranoidní schisofrenie, výjimečně simplexní schisofrenie (zde jde, spíše, o zápor, tj. že pacient stojí na rušný ulici a ptá se okolí, zda jsou – vůbec – slyšet nějaká projíždějící auta).
To, že Ty se domníváš, že jsi slyšel „hi“ neznamená, že jsi slyšel „hi“.
Krom sluchových halucinací, které jsou charakteristické pro Tvou diagnosu, je nakrásně možné, že u vás v baráku vrzly dveře od skříně, nebo něco podobného, a jak Ty máš úzkostně inhibovaný temperament, ve všem se hnípeš a všecko řešíš, tak namísto, abys to nechal být (beztak je to úplně jedno!), tak máš potřebu to hned pojmenovat, přesně a řešíš to X – XX dnů.
A, ano, může to být něco, jak Ti napsal Disraeli, a co by Savier označil za něco „mezi nebem a zemí“, já bych to definoval prostě jako něco, co nelze ustanovit, a proto ani, zatím, vysvětlit. Z 99.99% to, beztak, ustanovit ani vysvětlit nepotřebujeme. Jenom lidé chtějí – protože přerostlý dítě. Protože řeší to, co by řešit neměli, ale co by řešit měli, tak na to házejí bobka. A pak se stěžují, že, že jim je blbě? 🙄🤦♀️
Odpověděl/a – 12.březen 19:36
Zase si tady z toho děláš intervenční centrum? 🙄
Sluchové halucinace jsou symptomem paranoidní schisofrenie, výjimečně simplexní schisofrenie (zde jde, spíše, o zápor, tj. že pacient stojí na rušný ulici a ptá se okolí, zda jsou – vůbec – slyšet nějaká projíždějící auta).
Sluchové halucinace mohou být, také, příznakem psychospirituální krise; to není nemoc, ale projevuje se podobně jako schisofrenie (u Tebe nehrozí); rozdíl je v tom, že „pacient“ má nad tím (alespoň rámcový) náhled, a alespoň v rovině theoretické je s to připustit, že to, co prožívá, může vycházet z jeho psyché.
To, že Ty se domníváš, že jsi slyšel „hi“ neznamená, že jsi slyšel „hi“.
Krom sluchových halucinací, které jsou charakteristické pro Tvou diagnosu, je nakrásně možné, že u vás v baráku vrzly dveře od skříně, nebo něco podobného, a jak Ty máš úzkostně inhibovaný temperament, ve všem se hnípeš a všecko řešíš, tak namísto, abys to nechal být (beztak je to úplně jedno!), tak máš potřebu to hned pojmenovat, přesně a řešíš to X – XX dnů.
A, ano, může to být něco, jak Ti napsal Disraeli, a co by Savier označil za něco „mezi nebem a zemí“, já bych to definoval prostě jako něco, co nelze ustanovit, a proto ani, zatím, vysvětlit. Z 99.99% to, beztak, ustanovit ani vysvětlit nepotřebujeme. Jenom lidé chtějí – protože přerostlý dítě. Protože řeší to, co by řešit neměli, ale co by řešit měli, tak na to házejí bobka. A pak se stěžují, že, že jim je blbě? 🙄🤦♀️
