Odpověděl/a – 25.leden 21:46
Žádný. Měl by to být král. Dědičný, alespoň s výkonnou mocí
(tedy hlava vlády). V tom případě samozřejmě ne ČR jako spíš ČK nebo
lépe ZKČ – Země Koruny české.
BTW Prezident téměř nikdy nemůže být nadstranický a nestraný. Je to
vyloženě politik-byrokrat a politická osobnost vycházející z politických
stran, voleb, z určitých ‚politických táborů‘, většinou mající
politickou (stranickou) minulost. Navíc i poitnou voleb (jako jejich
průběhu; podporovatelů/sponzorů, investorů), nemůže být
nestranný – a je naopak zavázaný (někomu).
Ty varianty samozřejmě nedávají moc smysl. Proč by jedno mělo
vylučovat druhé…? Pochopitelně, něco z toho může být
důležitější než druhé, ale i tak se nevylučují a taková osoby by toho
MĚLA splňovat více. Nemluvě o tom, že snad všechny uvedené
možností se vzájemně podmiňují, zakládají na sobě, vycházejí ze
sebe (jak to může být respektovaný státník bez autority, bez
pevných postojů a opačně; být státníkem znamená co a na čem to
zakládá? a tak dále..).
Hlava státu a hlava vlády jsou dvě nejdůležitější osoby ve státě,
pochopitelně toho musí splňovat spoustu a mít mnoho kvalit, aby byli
kompetentní a mohli být úspěšní.
Odpověděl/a – 25.leden 21:49
Žádný. Měl by to být král. Dědičný, alespoň s výkonnou mocí
(tedy hlava vlády). V tom případě samozřejmě ne ČR jako spíš ČK nebo
lépe ZKČ – Země Koruny české.
BTW Prezident téměř nikdy nemůže být nadstranický a nestraný. Je to
vyloženě politik-byrokrat a politická osobnost vycházející z politických
stran, voleb, z určitých ‚politických táborů‘, většinou mající
politickou (stranickou) minulost. Navíc i pointou voleb (jako jejich
průběhu; podporovatelů/sponzorů, investorů), nemůže být
nestranný – a je naopak zavázaný (někomu). Pokud se už při samotncýh
machinacích neušpinil – podplácením, korupcí, přijatelným
vyjednáváním – hrozením, slibováním aj. (což se stává i v těch
„největších demokratických“ republikách).
Ty varianty nedávají moc smysl. Proč by jedno mělo vylučovat
druhé…? Pochopitelně, něco z toho může být důležitější
než druhé, ale i tak se nevylučují a taková osoby by toho MĚLA splňovat
více. A není ani nejmenší důvod, proč by nemohl a neměl mít více
pozitivních atriburů. Nemluvě o tom, že snad všechny uvedené
možností se vzájemně podmiňují, zakládají na sobě, vycházejí ze
sebe (jak to může být respektovaný státník bez autority, bez
pevných postojů a opačně; být státníkem znamená co a na čem to
zakládá? a tak dále..).
Hlava státu a hlava vlády jsou dvě nejdůležitější osoby ve státě,
pochopitelně toho musí splňovat spoustu a mít mnoho kvalit, aby byli
kompetentní a mohli být úspěšní.