Historie úprav
Odpověděl/a – 10.červenec 10:29
Píščete, že slovo netьjь je praslovanské. Čeština je přde jazyk slovanský, blíže kazyk západoslovanský, takže z toho vyplývá, že praslovanština je starší, takže nebyl problém slovo převzí. do staročeštiny, oozdšjil češtiny. Slovanskíé jazyky se rekonstruovaly pomocí staroslověšnštiny,.
Z původu slova, který jsem uvedla, vidíte, že uvedené slovo existovalo i v jiných jazyích, že pochází z plvodnoích jazyků staroindických , později andoevroopských.
Mrknwěte se do archivu na vysvětlení typologie atd.
https://www.odpovedi.cz/otazky/satemove-a-kentumove-jazyky
https://www.odpovedi.cz/otazky/jak-stare-je-pismeno-r
Doplním podrobnější původ slova. Učili jste se v češtině, když se nejen obrozenci snažili obohatit čeeštinu a přebírali slova z různých jazyků.
" Hankův výtvor neti (gen. neteře jako máti, mateře) inspirovaný
církjveně slovanským . netii ‘synovec’ z psl. *netьjь, jež
bylo zřejmě přitvořeno k původnějšímu
*neti ‘neteř’ (odtud pak srbochorvatština. nȅćāk
‘synovec’, nèćaka ‘neteř’). Příbuzné je
starolitevské . neptė ‘vnučka, neteř’, stanglické nift
‘neteř’, německy . Nichte, velšskynith tv., latinsky .
neptis ‘vnučka’ (v latině . *neptia ‘neteř’, z
toho přes francouzštinu a angličtinu.. niece tv.), stindické. .
naptı,."
!Porovnáváme-li některá slova
dvou či více příbuzných jazyků, postřehneme jistá pravidla, podle nichž
si hlásky vtěchto jazycích odpovídají. Na základě těchto pravidel pak
můžeme jednak rekonstruovat hlásky výchozího prajazyka, jednak odhalovat
hláskové změny, jimiž jazyk na cestě ke své současné podobě prošel.
Tak můžeme pro češtinu, polštinu, ruštinua ostatní slovanské jazyky
celkem snadno rekonstruovat společný základ –nedochovanou
praslovanštinu – a popsat změny, kterými současné slovanské jazyky od
období praslovanské jednoty prošly. Pro jazyky slovanské, baltské,
germánské, latinu,řečtinu atd. zase – již s většími obtížemi –
rekonstruujeme prajazyk indoevropský.
V posledních desetiletích se objevily pokusy jít ještě dále do minulosti
a byla formulována tzv. nostratická hypotéza, která na základě několika
desítek zjištěnýchspolečných kořenů uvažuje o širším jazykovém
společenství (jazyky indoevropské,uralské, semito-hamitské, kartvelské,
altajské a drávidské).
Při etymologických výkladech domácích slov není třeba zacházet za
hranice indoevropského společenství. V následujícím stručném přehledu
se seznámíme s nejdůležitějšími hláskoslovnými změnami, jimiž
slovanské jazyky (a okrajově i jazykydalší) od rozrůznění
indoevropského prajazyka prošly a na něž se při etymologickýchvýkladech
jednotlivých slov odvoláváme. Je ovšem třeba si uvědomit, že vedle
pravidelných změn se v jazyce objevuje i řada změn nepravidelných,
k nimž je nutnopřihlížet případ od případu (v závěrečném oddíle D
jsou uvedeny alespoň některéčasto se opakující změny psychologické
povahy), a že svá úskalí má i samo určení příbuznosti slova:
u některých slov imitativní, zvukomalebné (onomatopoické) povahymluvíme
pouze o elementární, nikoli genetické (rodové) příbuznosti, zatímco
v některých případech je zase obtížné určit, zda podobná slova jsou
geneticky příbuzná či zda jde o převzetí z jednoho jazyka do
druhého."
Vl, vědomosti, kvůli přesnosti převzaty z Etymologického slovníku J, Rejzka.
Moje odpověď je podrobná, protože vývoj jazyků byl velmi složitý.
Na netu si může kde žili žili plvodnoí Češi a kde převzali některá
slova z různých
příbuzných i neopříbuzných jazyků. YTaké v období válek,
cestování, sňatky, stěhování n ovlivnilo původ slov,
Odpověděl/a – 10.červenec 11:03
Píščete, že slovo netьjь je praslovanské. Čeština je přde jazyk slovanský, blíže kazyk západoslovanský, takže z toho vyplývá, že praslovanština je starší, takže nebyl problém slovo převzí. do staročeštiny, oozdšjil češtiny. Slovanskíé jazyky se rekonstruovaly pomocí staroslověšnštiny,.
Z původu slova, který jsem uvedla, vidíte, že uvedené slovo existovalo i v jiných jazyích, že pochází z plvodnoích jazyků staroindických , později andoevroopských.
Mrknwěte se do archivu na vysvětlení typologie atd.
https://www.odpovedi.cz/otazky/satemove-a-kentumove-jazyky
https://www.odpovedi.cz/otazky/jak-stare-je-pismeno-r
Doplním podrobnější původ slova. Učili jste se v češtině, když se nejen obrozenci snažili obohatit čeeštinu a přebírali slova z různých jazyků.
" Hankův výtvor neti (gen. neteře jako máti, mateře) inspirovaný
církjveně slovanským . netii ‘synovec’ z psl. *netьjь, jež
bylo zřejmě přitvořeno k původnějšímu
*neti ‘neteř’ (odtud pak srbochorvatština. nȅćāk
‘synovec’, nèćaka ‘neteř’). Příbuzné je
starolitevské . neptė ‘vnučka, neteř’, stanglické nift
‘neteř’, německy . Nichte, velšskynith tv., latinsky .
neptis ‘vnučka’ (v latině . *neptia ‘neteř’, z
toho přes francouzštinu a angličtinu.. niece tv.), stindické. .
naptı,."
!Porovnáváme-li některá slova
dvou či více příbuzných jazyků, postřehneme jistá pravidla, podle nichž
si hlásky vtěchto jazycích odpovídají. Na základě těchto pravidel pak
můžeme jednak rekonstruovat hlásky výchozího prajazyka, jednak odhalovat
hláskové změny, jimiž jazyk na cestě ke své současné podobě prošel.
Tak můžeme pro češtinu, polštinu, ruštinua ostatní slovanské jazyky
celkem snadno rekonstruovat společný základ –nedochovanou
praslovanštinu – a popsat změny, kterými současné slovanské jazyky od
období praslovanské jednoty prošly. Pro jazyky slovanské, baltské,
germánské, latinu,řečtinu atd. zase – již s většími obtížemi –
rekonstruujeme prajazyk indoevropský.
V posledních desetiletích se objevily pokusy jít ještě dále do minulosti
a byla formulována tzv. nostratická hypotéza, která na základě několika
desítek zjištěnýchspolečných kořenů uvažuje o širším jazykovém
společenství (jazyky indoevropské,uralské, semito-hamitské, kartvelské,
altajské a drávidské).
Při etymologických výkladech domácích slov není třeba zacházet za
hranice indoevropského společenství. V následujícím stručném přehledu
se seznámíme s nejdůležitějšími hláskoslovnými změnami, jimiž
slovanské jazyky (a okrajově i jazykydalší) od rozrůznění
indoevropského prajazyka prošly a na něž se při etymologickýchvýkladech
jednotlivých slov odvoláváme. Je ovšem třeba si uvědomit, že vedle
pravidelných změn se v jazyce objevuje i řada změn nepravidelných,
k nimž je nutnopřihlížet případ od případu (v závěrečném oddíle D
jsou uvedeny alespoň některéčasto se opakující změny psychologické
povahy), a že svá úskalí má i samo určení příbuznosti slova:
u některých slov imitativní, zvukomalebné (onomatopoické) povahymluvíme
pouze o elementární, nikoli genetické (rodové) příbuznosti, zatímco
v některých případech je zase obtížné určit, zda podobná slova jsou
geneticky příbuzná či zda jde o převzetí z jednoho jazyka do
druhého."
Vl, vědomosti, kvůli přesnosti převzaty z Etymologického slovníku J, Rejzka.
Moje odpověď je podrobná, protože vývoj jazyků byl velmi složitý.
Na netu si může kde žili žili plvodnoí Češi a kde převzali některá
slova z různých
příbuzných i neopříbuzných jazyků. YTaké v období válek,
cestování, sňatky, stěhování n ovlivnilo původ slov,
Obohacování slovní zásoby ,.
Odpověděl/a – 10.červenec 16:06
Píšete, že slovo netьjь je praslovanské. Čeština je přece jazyk slovanský, blíže jazyk západoslovanský, takže z toho vyplývá, že praslovanština je starší, takže nebyl problém slovo převzít do staročeštiny, později češtiny. Slovanské jazyky se rekonstruovaly pomocí staroslověnštiny,.
Z původu slova, který jsem uvedla, vidíte, že uvedené slovo existovalo i v jiných jazycích, že pochází z původního jazyka staroindického , později indoevropského.
Mrkněte se do archivu na vysvětlení typologie atd.
https://www.odpovedi.cz/otazky/satemove-a-kentumove-jazyky
https://www.odpovedi.cz/otazky/jak-stare-je-pismeno-r
Doplním podrobnější původ slova. Učili jste se v češtině, když se nejen obrozenci snažili obohatit češtinu a přebírali slova z různých jazyků.
" Hankův výtvor neti (gen. neteře jako máti, mateře) inspirovaný
církevně slovanským . netii ‘synovec’ z psl. *netьjь, jež
bylo zřejmě přitvořeno k původnějšímu
*neti ‘neteř’ (odtud pak srbochorvatština. nȅćāk
‘synovec’, nèćaka ‘neteř’). Příbuzné je
starolitevské . neptė ‘vnučka, neteř’, staroanglické nift
‘neteř’, německy . Nichte, velšsky nith tv., latinsky .
neptis ‘vnučka’ (v latině . *neptia ‘neteř’, z
toho přes francouzštinu a angličtinu niece tv.), stindické naptı,."
„Porovnáváme-li některá slova
dvou či více příbuzných jazyků, postřehneme jistá pravidla, podle nichž
si hlásky v těchto jazycích odpovídají. Na základě těchto pravidel pak
můžeme jednak rekonstruovat hlásky výchozího prajazyka, jednak odhalovat
hláskové změny, jimiž jazyk na cestě ke své současné podobě prošel.
Tak můžeme pro češtinu, polštinu, ruštinu a ostatní slovanské jazyky
celkem snadno rekonstruovat společný základ –nedochovanou
praslovanštinu – a popsat změny, kterými současné slovanské jazyky od
období praslovanské jednoty prošly. Pro jazyky slovanské, baltské,
germánské, latinu,řečtinu atd. zase – již s většími obtížemi –
rekonstruujeme prajazyk indoevropský.
V posledních desetiletích se objevily pokusy jít ještě dále do minulosti
a byla formulována tzv. nostratická hypotéza, která na základě několika
desítek zjištěných společných kořenů uvažuje o širším jazykovém
společenství (jazyky indoevropské,uralské, semito-hamitské, kartvelské,
altajské a drávidské).
Při etymologických výkladech domácích slov není třeba zacházet za
hranice indoevropského společenství. V následujícím stručném přehledu
se seznámíme s nejdůležitějšími hláskoslovnými změnami, jimiž
slovanské jazyky (a okrajově i jazyky další) od rozrůznění
indoevropského prajazyka prošly a na něž se při etymologických výkladech
jednotlivých slov odvoláváme. Je ovšem třeba si uvědomit, že vedle
pravidelných změn se v jazyce objevuje i řada změn nepravidelných,
k nimž je nutno přihlížet případ od případu (v závěrečném oddíle
D jsou uvedeny alespoň některé často se opakující změny psychologické
povahy), a že svá úskalí má i samo určení příbuznosti slova:
u některých slov imitativní, zvukomalebné (onomatopoické) povahy mluvíme
pouze o elementární, nikoli genetické (rodové) příbuznosti, zatímco
v některých případech je zase obtížné určit, zda podobná slova jsou
geneticky příbuzná či zda jde o převzetí z jednoho jazyka do
druhého.“
Vl, vědomosti, kvůli přesnosti převzaty z Etymologického slovníku J, Rejzka.
Moje odpověď je podrobná, protože vývoj jazyků byl velmi složitý.
Na netu si můžete najít místa, , kde žili žili původní Češi a kde
převzali některá slova z různých příbuzných i nepříbuzných jazyků.
Také období válek, cestování, sňatky, stěhování ovlivnilo původ slov,
Stejně jak se postupem doby slova vyvíjela a změnila i hlásky a
skloňování atd,. dci = dceraů neť = neteř.
Obohacování slovní zásoby ,.