Historie úprav
Odpověděl/a – 18.únor 13:07
Já tomu dotazu moc nerozumím, ale tak jako pokusím se 😅:
I. Výpověď zaměstnanci ze strany zaměstnavatele lze dát jen z platným právem subsumovaných důvodů, zaměstnavatel zaměstnanci nemůže dát výpověď bez uvedení důvodu.
Jestliže má zaměstnanec důvodně za to, že výpověď ze strany zaměstnavatele je nikoli právem, má, v zásadě dvě možnosti:
- oznámit zaměstnavateli, že pracovní poměr rozvázal neplatně, a že zaměstnanec na pracovním poměru trvá. V takovém případě pracovní poměr dál trvá, a pokud má zaměstnavatel stále za to, že jeho rozvázání pracovního poměru bylo právem, musí se obrátit na obecný soud zaměstnance žalobou o deklaraci platnosti rozvázání pracovního poměru, ve lhůtě subsumované pod dikcí ustanovení § 72 zák. práce (§ 69 odst.1 zák.práce), nebo
- neoznámit zaměstnavateli, že pracovní poměr rozvázal neplatně, a že zaměstnanec na pracovním poměru trvá. Jestliže zaměstnanec na pracovním poměru netrvá, avšak zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr nikoli právem, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní lhůty (§ 69 odst.3 lit.a) zák.práce). Pomyslná štafeta je na zaměstnanci, on musí, ve lhůtě subsumované pod dikcí ustanovení § 72 zák.práce, pohnat k obecnému soudu zaměstnavatele žalobu o deklaraci neplatnosti neplatného rozvázání pracovního poměru, a o náhradu mzdy a souvisejících peněžních náležitostí.
Summa summarum, pokud zaměstnanec na trvání pracovního poměru netrvá, on skončí i tak, i na základě neplatné výpovědi. Pokud zaměstnanec na pracovním poměru trvá, pracovní poměr pokračuje do doby, než soud rozhodne, že rozvázání pracovního poměru, které zaměstnanec považoval za neplatné, platné je.
Ničemu jinému z toho nerozumím. Neznám pojmy, jako „předdůchod“, a myšlenkové pochody vašeho kolektivu jsou tak nahony vzdáleny čemukoli, co znám, že lituji, víc nepiradím.
Odpověděl/a – 18.únor 13:08
Já tomu dotazu moc nerozumím, ale tak jako pokusím se 😅:
Výpověď zaměstnanci ze strany zaměstnavatele lze dát jen z platným právem subsumovaných důvodů, zaměstnavatel zaměstnanci nemůže dát výpověď bez uvedení důvodu.
Jestliže má zaměstnanec důvodně za to, že výpověď ze strany zaměstnavatele je nikoli právem, má, v zásadě dvě možnosti:
- oznámit zaměstnavateli, že pracovní poměr rozvázal neplatně, a že zaměstnanec na pracovním poměru trvá. V takovém případě pracovní poměr dál trvá, a pokud má zaměstnavatel stále za to, že jeho rozvázání pracovního poměru bylo právem, musí se obrátit na obecný soud zaměstnance žalobou o deklaraci platnosti rozvázání pracovního poměru, ve lhůtě subsumované pod dikcí ustanovení § 72 zák. práce (§ 69 odst.1 zák.práce), nebo
- neoznámit zaměstnavateli, že pracovní poměr rozvázal neplatně, a že zaměstnanec na pracovním poměru trvá. Jestliže zaměstnanec na pracovním poměru netrvá, avšak zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr nikoli právem, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní lhůty (§ 69 odst.3 lit.a) zák.práce). Pomyslná štafeta je na zaměstnanci, on musí, ve lhůtě subsumované pod dikcí ustanovení § 72 zák.práce, pohnat k obecnému soudu zaměstnavatele žalobu o deklaraci neplatnosti neplatného rozvázání pracovního poměru, a o náhradu mzdy a souvisejících peněžních náležitostí.
Summa summarum, pokud zaměstnanec na trvání pracovního poměru netrvá, on skončí i tak, i na základě neplatné výpovědi. Pokud zaměstnanec na pracovním poměru trvá, pracovní poměr pokračuje do doby, než soud rozhodne, že rozvázání pracovního poměru, které zaměstnanec považoval za neplatné, platné je.
Ničemu jinému z toho nerozumím. Neznám pojmy, jako „předdůchod“, a myšlenkové pochody vašeho kolektivu jsou tak nahony vzdáleny čemukoli, co znám, že lituji, víc neporadím.
