Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 3.únor 22:50

Nejen, že záleží na zemi (a zdravotnictví), ale i pokud se bavíme o jedné zemi (třeba Česko), tak hraje roli i konkrétní nemocnice. Tj. nemocnice č.1 může mít zcela nechutná jídla pro pacienty a nemocnice č.2 může být o poznání lepší. A klidně to můžou být sousední města (nebo i víc nemocnic v jednom větším městě – ale o tom nemám přehled).

Já v nemocnice jako paceint nebyl snad nikdy (pokud se nepočítá narození) a nezabýval jsem se tímto. Akorát jsem byl hodněkrát na návštěvách a moje sestra (a tři známí) je zdravotní sestra. Z toho, co vím, tak vaří řekněme takové základní minimum (aby to jakžtakž chutnalo, ale hlavně to obsahovalo, co mělo). Tzn., to co konkrétní paceint zrovna potřebuje. Například „tekutou“ stravou – kaše, rozmixovaná jídla a spol (a ještě navíc hlídají kolik čeho za den vypil a snědl, aby měli přesně zkontrolovaný jeho stav. Musí jíst, mít nějaké živiny, klidně ho budou i nutit nebo ho dají na kapačky atd. Ale taky jsem se setkal s nemocnicí, kde jim bylo docela jedno, jak pacienti jedí – i když jsou třeba skoro na umření po infarktu, mrtvici apod.. a měli by jíst). Z principu jsou myslím dvě základní jídla k dispozici, která dostávají paceinti odpovídající jejich stavu. A jídlo/oběd číslo dvě by mělo totžné s tím, co jedí i zaměstnanci nemocnice (primář, doktoři, sestřičky,..) a to bývá lepší, než jednička.
Dělit se to může na vážnější a méně vážné případy, takže tyto obědy/jídla (alespoň dva druhy) se mohou lišit podle oddělení (ARO, JIP a Interní oddělení to budou mít jinak, než třeba porodní, ambulantní, rehabilitační, následné a jiné péče/oddělení).

Disraeli

Odpověděl/a – 3.únor 22:52

Nejen, že záleží na zemi (a zdravotnictví), ale i pokud se bavíme o jedné zemi (třeba Česko), tak hraje roli i konkrétní nemocnice. Tj. nemocnice č.1 může mít zcela nechutná jídla pro pacienty („navzdory“ předpisům) a nemocnice č.2 může být o poznání lepší. A klidně to můžou být sousední města (nebo i víc nemocnic v jednom větším městě – ale o tom nemám přehled).

Já v nemocnici jako paceint nebyl snad nikdy (pokud se nepočítá narození) a nezabýval jsem se tímto. Akorát jsem byl hodněkrát na návštěvách a moje sestra je zdravotní sestra (a tři další známí). Z toho, co vím, tak vaří řekněme takové základní minimum (aby to jakžtakž chutnalo, ale hlavně to obsahovalo, co mělo). Tzn., to co konkrétní paceint zrovna potřebuje. Například „tekutou“ stravou – kaše, rozmixovaná jídla a spol – většinou pro ty vážnější případy (a ještě navíc hlídají kolik toho za den vypil a snědl, aby měli přesně zkontrolovaný jeho stav. Musí jíst, mít nějaké živiny, klidně ho budou i nutit nebo ho dají na kapačky atd. Ale taky jsem se setkal s nemocnicí, kde jim bylo docela jedno, jak pacienti jedí – i když jsou třeba skoro na umření po infarktu, mrtvici apod.. a měli by jíst). Z principu jsou myslím dvě základní jídla k dispozici, která dostávají paceinti odpovídající jejich stavu. A jídlo/oběd číslo dvě by mělo totžné s tím, co jedí i zaměstnanci nemocnice (primář, doktoři, sestřičky,..) a to bývá lepší, než jednička.
Dělit se to může na vážnější a méně vážné případy, takže tyto obědy/jídla (alespoň dva druhy) se mohou lišit podle oddělení (ARO, JIP a Interní oddělení to budou mít jinak, než třeba porodní, ambulantní, rehabilitační, následné a jiné péče/oddělení).