Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 20.prosinec 19:36

Spousta lidí začala slušně vydělávat na tom, co dříve měli jen jako zálibu nebo drobný přívýdělek (nadchlo je to, byli v tom dobří, rozjeli to). A vždycky je to o hodnotě – jakou co má hodnotu (výrobek, služba, firma) a jakou hodnotu případně vytváříš (přesto existuje blud a předsudek o neměnné, stálé hodnotě ve společnosti a o přerozdělování peněz, o vykořisťování, bohatí vs chudí atd. „Bohatí“ opravdu nejsou bohatými, protože by vykořisťovali „chudé“. Hodnoty je dost pro každého – dalo by se říct neomzené možnosti).

Cokoli co je cenného a co se dá po čase zhodnotit (a takových věcí je hromada), tak na tom se dá vydělat a zbohatnout. Ale samo o sobě to taky vyžaduje určité investice, orientaci a znalost v tom, co člověk sbírá. Nemluvě o čase, dlouhodobosti (celoživotní sběratelství).
Cokoli, co stárne a tím se zvyšuje hodnota. Anebo něco, co teprve nabyde na hodnotě tím, že se to prostě teprve objeví, či „vyroste“, zpopularizuje (často u umění a umělců… proto je dobré se v tom skvěle vyznat a odhadnout, či najít skrytou hodnotu).
Sbírat můžeš třeba i lanýže (no v Česku ne, ale jinde jo), lastury, hmyz, zvířata, fosílie, … to vše má nebo může mít hodnotu. „Sbírat“ (v jiném ale vlastně ne moc odlišném významu) můžeš třeba i dřevo, ryby, obyčejnou hlínu a kamení, (minerální) vodu, různé přírodní zdroje – méně i více hodnotné (někdy je jejich hodnota přidaná, že z hlíny/kamení, dřeva, vody něco vytvoříš, nějak je třeba i jednoduše zpracuješ) – atd. Samozřejmě na povolení, často jako podnikání (ale i bez toho) – a to vše jsou nějaké suroviny, komodity, které mají nebo mohou mít hodnotu a taky je svým způsobem sbíráš. A to klidně venku.
Sbírat se dá opravdu cokoli a mnoho z toho může být velmi cenné (to je VELMI ČASTO i principem nebo jen motivem sběratelství).
Docela i všední věci, jinak ne moc hodnotné, mohou po čase nebo jisté úpravě (vytříbení) mít svou hodnotu.

„Sbírat“ můžeš i peníze, majetek, moc,… co tě napdane. ;) Někteří lidi v historii sbírali třeba i území/země, posty/tituly, trůny, koruny,.. :D Prostě co tě napadne.

Alkohol, starožitnosti (nábytek třeba, ale vlasně jakékoli „krámy“), umění, numismatika, filatelie, autogramy, .. o toms nikdy neslyšel? Běžně se do toho investuje.
Taky na trzích, bazarech (atd) se docela často prodávají hodnotné starožitnosti – za nízkou cenu, protože ani prodejci ani skoro nikdo neví, že to má vyšší hodnotu. Pozná to jen znalec, odobrník, či skutečný zájemce o tyto předměty, či „tuto“ dobu.
Někdy je vzácený jeden kus, jindy všechny anebo až celá sbírka. Samotná sbírka – hlavně vzácnější a kompletní – má velkou hodnotu a můžeš pořádat výstavy a podobně, spolupracovat s geleriemi, muzei, odborníky apod. Nebo ji pak taky prodat za pořádně draho.

Disraeli

Odpověděl/a – 20.prosinec 19:41

Spousta lidí začala slušně vydělávat na tom, co dříve měli jen jako zálibu nebo drobný přívýdělek (nadchlo je to, byli v tom dobří, rozjeli to). A vždycky je to o hodnotě – jakou co má hodnotu (výrobek, služba, firma) a jakou hodnotu případně vytváříš (přesto existuje blud a předsudek o neměnné, stálé hodnotě ve společnosti a o přerozdělování peněz, o vykořisťování, bohatí vs chudí atd. „Bohatí“ opravdu nejsou bohatými, protože by vykořisťovali „chudé“. Hodnoty je dost pro každého – dalo by se říct neomzené možnosti).

Cokoli co je cenného a co se dá po čase zhodnotit (a takových věcí je hromada), tak na tom se dá vydělat a zbohatnout. Ale samo o sobě to taky vyžaduje určité investice, orientaci a znalost v tom, co člověk sbírá. Nemluvě o čase, dlouhodobosti (celoživotní sběratelství).
Cokoli, co stárne a tím se zvyšuje hodnota. Anebo něco, co teprve nabyde na hodnotě tím, že se to prostě teprve objeví, či „vyroste“, zpopularizuje (často u umění a umělců… proto je dobré se v tom skvěle vyznat a odhadnout, či najít skrytou hodnotu).
Sbírat můžeš třeba i lanýže (no v Česku ne, ale jinde jo), lastury, hmyz, zvířata, fosílie, … to vše má nebo může mít hodnotu. „Sbírat“ (v jiném ale vlastně ne moc odlišném významu) můžeš třeba i dřevo, ryby, obyčejnou hlínu a kamení, (minerální) vodu, různé přírodní zdroje – méně i více hodnotné (někdy je jejich hodnota přidaná, že z hlíny/kamení, dřeva, vody něco vytvoříš, nějak je třeba i jednoduše zpracuješ) – atd. Samozřejmě na povolení, často jako podnikání (ale i bez toho) – a to vše jsou nějaké suroviny, komodity, které mají nebo mohou mít hodnotu a taky je svým způsobem sbíráš. A to klidně venku.
Sbírat se dá opravdu cokoli a mnoho z toho může být velmi cenné (to je VELMI ČASTO i principem nebo jen motivem sběratelství).
Docela i všední věci, jinak ne moc hodnotné, mohou po čase nebo jisté úpravě (vytříbení) mít svou hodnotu.

„Sbírat“ můžeš i peníze, majetek, moc,… co tě napdane. ;) Někteří lidi v historii sbírali třeba i území/země, posty/tituly, trůny, koruny,.. :D Prostě co tě napadne.

Alkohol, starožitnosti (nábytek třeba, ale vlasně jakékoli „krámy“), umění, numismatika, filatelie, autogramy, .. o toms nikdy neslyšel? Běžně se do toho investuje, či se to hledá a sbírá.
Taky na trzích, bazarech (atd) se docela často prodávají hodnotné starožitnosti – za nízkou cenu, protože ani prodejci ani skoro nikdo neví, že to má vyšší hodnotu. Pozná to jen znalec, odobrník, či skutečný zájemce o tyto předměty, či „tuto“ dobu.
Někdy je vzácený jeden kus, jindy všechny anebo až celá sbírka. Samotná sbírka – hlavně vzácnější a kompletní – má velkou hodnotu a můžeš pořádat výstavy a podobně, spolupracovat s geleriemi, muzei, odborníky apod. Nebo ji pak taky prodat za pořádně draho.
Samotné sbírky mohou po čase mnohonásobně převýšit cenu, než kolik (v penězích) stálo pořízení jejich samostatných dílů. Nabytí hodnoty a tomu se říká zbohatnutí (v menší nebo větší míře, záleží, oč jde).