Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 15.srpen 21:33

1. Stát se apolitou (ono to úplně nevylučuje vlastnictví ani to úplně nemusí znamenat bezdomovectví – tak jak si ho většina představuje) nebo se přestěhovat do takových zemí, kde není žádné takové zatížení na občana – včetně daní. A být samozřejmě zcela samostatný. Člověk může být samostný v přírodě i ve spoelčnosti (nebo její blízkosti). Stačí mu málo, dokonce i na cestování a podobně. Je nutno si však něco osvojit a přízpůsobit se. Je potřeba uspokojovat hlavně základní tedy životní potřeby (z nichž se odvíjejí i ty další)… k tomu netřeba práce, dokonce ani příjmu ani peněz. JENŽE ono to není nějak jednodušší, než „být součástí systému“. Peníze jsou prostředek a usnadňovatel.
Zpravidla platí, že cokoli spojeného s existencí ve společnosti, žitím v civilizaci, tak je to spojeno s právy – a tedy zároveň povinnostmi – a financemi, včetně téměř jakéhkoli vlastnictví a využívání prostředků.
Každopádně na internetu je dost infa, které tě někam navede (např. k literatuře) a ukáže ti, jak se žije samostatně, v přírodě, jak žijí a fungují „primitivní“ společnosti a lidé, atd… samozřejmě bez peněz. Dokonce existují i knihy a tipy „jak vystoupit ze systému“… různě podané.

2. Získat finanční gramotnost a naučit se hospodařit. Netrávit čas obětováním se, stavěním peněz na první místo (paradoxně ti, co peníze mají, je na první místo nekladou, ti co jen přežívají a honí se za penězi, jsou pro ně téměř nejdůležitější a přehnaně na nich lpí. Ti, co jsou bohatí, NĚJAK zbohatli a určitě to nebylo takovým přístupem k penězům, jaký má většina). „Povznést se“ nad systém, nepracovat pro systém, ale nechat systém pracovat pro tebe. Nebo jinak: nepracovat pro peníze, ale nechat peníze pracovat pro tebe. Finance jsou „jen“ prostředek. Sakra důležitý, mnohostranný prostředek, který může mít několik podob i využití, ale nedává smysl obětovat život penězům a pracovat pro ně. Peníze musí pracovat pro tebe a pomáhat ti, opak nedává smysl a je dokonce v rozporu s principem peněz.

Není systém jako systém. Zatížení a poměry jaké jsou v ČR, nejsou někde jinde (na mnoha místech jsou stejné, jinde jsou horší, ale na několika místech jsou i mnohonásobně lepší). V jiných státech jsou jiné přístupy, jsou bohatší, jsou tan vyšší mzdy/platy, víc příležitsotí, (téměř) nulové daně a různé byrokratické zatížení, žádné složitosti, spousta věcí zdarma (třeba včetně zdr. pojištění) atd. Takže to může být i otázka státu, kde bydlíš nebo rovnou, kde máš občanství. Zvaž změnu za lepším. Člověk nemusí zemřít tam, kde se narodil – nebo jen kousek odtud… a už vůbec ne ve stejných poměrech. Je třeba změnit hlavně přístup.

Disraeli

Odpověděl/a – 15.srpen 21:43

1. Stát se apolitou (ono to úplně nevylučuje vlastnictví ani to úplně nemusí znamenat bezdomovectví – tak jak si ho většina představuje) nebo se přestěhovat do takových zemí, kde není žádné takové zatížení na občana – včetně daní.
Samozřejmě základné předpoklad je, být zcela samostatný. Člověk může být samostný v přírodě i ve společnosti (nebo její blízkosti). Stačí mu málo, dokonce i na cestování a podobně. Je nutno si však něco osvojit a přízpůsobit se. Je potřeba uspokojovat hlavně základní tedy životní potřeby (z nichž se odvíjejí i ty další)… k tomu netřeba práce, dokonce ani příjmu ani peněz. JENŽE ono to není nějak jednodušší, než „být součástí systému“. Peníze jsou prostředek a usnadňovatel.
Zpravidla platí, že cokoli spojeného s existencí ve společnosti, žitím v civilizaci, tak je to spojeno s právy – a tedy zároveň povinnostmi – a financemi, včetně téměř jakéhkoli vlastnictví a využívání prostředků.
Každopádně na internetu je dost infa, které tě někam navede (např. k literatuře) a ukáže ti, jak se žije samostatně, v přírodě, jak žijí a fungují „primitivní“ společnosti a lidé, atd… samozřejmě bez peněz. Dokonce existují i knihy a tipy „jak vystoupit ze systému“… různě podané. Spousta lidí (i známých) procestovalo svět nebo žilo i žije mimo civilizaci a vystačí si s málem… a nemají žádné povinnosti ani závazky vůčí státu.

2. Získat finanční gramotnost a naučit se hospodařit. Netrávit čas obětováním se, stavěním peněz na první místo (paradoxně ti, co peníze mají, je na první místo nekladou, ti co jen přežívají a honí se za penězi, jsou pro ně téměř nejdůležitější a přehnaně na nich lpí. Ti, co jsou bohatí, NĚJAK zbohatli a určitě to nebylo takovým přístupem k penězům, jaký má většina. Je potřeba přistupovat k penězům jako k nástroji, jako k hodnotě a celkově vnímat finance z širšího úhlu – nadhledu, vědět, jak fungují, jaké jsou možnosti). „Povznést se“ nad systém, nepracovat pro systém, ale nechat systém pracovat pro tebe. Nebo jinak: nepracovat pro peníze, ale nechat peníze pracovat pro tebe. Finance jsou „jen“ prostředek. Sakra důležitý, mnohostranný prostředek, který může mít několik podob i využití, ale nedává smysl obětovat život penězům a pracovat pro ně. Peníze musí pracovat pro tebe a pomáhat ti, opak nedává smysl a je dokonce v rozporu s principem peněz. Neměly by ti škodit, neměla bys pracovat pro ně, neměly by ti ztěžovat život.

Není systém jako systém. Zatížení a poměry jaké jsou v ČR, nejsou někde jinde (na mnoha místech jsou stejné, jinde jsou horší, ale na několika místech jsou i mnohonásobně lepší). V jiných státech jsou jiné přístupy, jsou bohatší, jsou tan vyšší mzdy/platy, víc příležitostí, (téměř) nulové daně a různé byrokratické zatížení, žádné složitosti, spousta věcí zdarma (třeba včetně zdr. pojištění) atd. Takže to může být i otázka státu, kde bydlíš nebo rovnou, kde máš občanství. Zvaž změnu za lepším. Člověk nemusí zemřít tam, kde se narodil – nebo jen kousek odtud… a už vůbec ne ve stejných poměrech. Je třeba změnit hlavně přístup. Člověk si moc nevybere, kde a jak se narodí, do jakého místa a poměrů, ale kde a jak život prožije, to už je na něm. Včetně otázky bohatství/financí, spokojenosti atd.