Historie úprav
Odpověděl/a – 4.červenec 13:35
Ne, máš v tom hockey.
Je-li zaměstnanec uznán dočasně práce neschopný, nárok na nemocenskou mu vzniká až 15 dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. (§ 23 zákona o nemocenském pojištění).
Zaměstnanci, který je uznán dočasně práce neschopný, přísluší v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. (§ 192 odst.1 věta prvá zák.práce).
Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci ve výši 60% průměrného výdělku (§ 192 odst.2 věta prvá zák.práce), přičemž jde o výši průměrného výdělku, který se stanoví stejným způsobem, jako pro výpočet nemocenské (§ 192 odst.2 věta druhá zák.práce, § 18 – § 22 zák. o nemocenském pojištění), a to pouze za dny, kdy by byl zaměstnanec v práci, a za státní a státem uznané svátky (§ 192 odst.1 věta druhá zák.práce).
Nárok na nemocenskou vzniká dočasně práce neschopnému zaměstnanci 15. dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (§ 23 zák. o nemocenském pojištění, a to ve výši 60% průměrné mzdy (ve smyslu ustanovení § 18 – § 22 zák.o nemocenském pojištění) po dobu prvních 30 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, ve výši 66% od 31 do 60 dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, a ve výši 72% od 61 do 380 dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (§ 29 odst.1, odst.2 a contrario, zák. o nemocenském pojištění). Nemocenská náleží za kalendářní dny (§ 17 odst.1 věta prvá zák.o nemocenském pojištění).
Tohle je popis běžné dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Jsou případy, kdy dočasně práce neschopný zaměstnanec nemá nárok na nemocenskou, nebo má, naopak nárok na zvýšenou nemocenskou ve výši 100% vyměřovacího základu, nebo naopak sníženou o 50%, ale to je docela obsáhlé to popisovat, včetně výkladu ke každému jednotlivému dílčímu druhu úpravy výše nemocenské u zaměstnance.
Podle nároku zaměstnance na nemocenskou vyplácí také zaměstnavatel náhradu mzdy.
Tedy: zaměstnavatel nikdy neplatí nemocenskou, platí náhradu mzdy podle zákoníku práce, která přísluší zaměstnanci uznanému dočasně práce neschopným, a to za ty dny, kdy by byl zaměstnanec v práci, plus za státní svátky a svátky státem uznané, které připadají na dny, kdy by byl zaměstnanec v práci. Nárok na nemocenskou vzniká zaměstnanci 15. dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti a vyplácí se za kalendářní dny.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-187#cast3
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262#cast6
Odpověděl/a – 4.červenec 13:36
Ne, máš v tom hockey.
Je-li zaměstnanec uznán dočasně práce neschopný, nárok na nemocenskou mu vzniká až 15 dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. (§ 23 zákona o nemocenském pojištění).
Zaměstnanci, který je uznán dočasně práce neschopný, přísluší v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, náhrada mzdy od zaměstnavatele. (§ 192 odst.1 věta prvá zák.práce).
Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci ve výši 60% průměrného výdělku (§ 192 odst.2 věta prvá zák.práce), přičemž jde o výši průměrného výdělku, který se stanoví stejným způsobem, jako pro výpočet nemocenské (§ 192 odst.2 věta druhá zák.práce, § 18 – § 22 zák. o nemocenském pojištění), a to pouze za dny, kdy by byl zaměstnanec v práci, a za státní a státem uznané svátky (§ 192 odst.1 věta druhá zák.práce).
Nárok na nemocenskou vzniká dočasně práce neschopnému zaměstnanci 15. dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (§ 23 zák. o nemocenském pojištění, a to ve výši 60% průměrné mzdy (ve smyslu ustanovení § 18 – § 22 zák.o nemocenském pojištění) po dobu prvních 30 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, ve výši 66% od 31 do 60 dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, a ve výši 72% od 61 do 380 dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (§ 29 odst.1, odst.2 a contrario, zák. o nemocenském pojištění). Nemocenská náleží za kalendářní dny (§ 17 odst.1 věta prvá zák.o nemocenském pojištění).
Tohle je popis běžné dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Jsou případy, kdy dočasně práce neschopný zaměstnanec nemá nárok na nemocenskou, nebo má, naopak nárok na zvýšenou nemocenskou ve výši 100% vyměřovacího základu, nebo naopak sníženou o 50%, ale to je docela obsáhlé to popisovat, včetně výkladu ke každému jednotlivému dílčímu druhu úpravy výše nemocenské u zaměstnance.
Podle nároku zaměstnance na nemocenskou vyplácí také zaměstnavatel náhradu mzdy.
Tedy: zaměstnavatel nikdy neplatí nemocenskou, platí náhradu mzdy podle zákoníku práce, která přísluší zaměstnanci uznanému dočasně práce neschopným, a to za ty dny, kdy by byl zaměstnanec v práci, plus za státní svátky a svátky státem uznané, které připadají na dny, kdy by byl zaměstnanec v práci. Nárok na nemocenskou vzniká zaměstnanci 15. dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti a vyplácí se za kalendářní dny.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-187#cast3
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262#cast6