Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 29.červen 11:57

Nedostatek vody nehrozí a hrozit vyloženě nemůže – pouze lokální, jak píše alien. Je třeba si uvědomit, že Země je modrá planeta, voda pokrývá něco přes 70 % planety a z toho je ne většině míst několika km hloubka. Takže hafo vody.

Že je voda slaná je reálně úplně fuk, přestože nemáme (efektivní) technologii, která by měnila slanou vodu na sladkou – my ji nepotřebujeme. To za nás dělá koloběh vody. Voda se z moří a oceánů masivně vypařuje a pak znova naprší (logicky už sladká)… Ten problém je, KDE naprší, kde se shromáždí mraky, kde dojde k srážkám, kam jde vítr. Některá místa se na planetě vysušují, oteplují, do jisté míry mění v pustiny. A voda prší tam, kde na to má podmínky, kde jsou vhodné srážky a potenciál… Velice dost to ovlivňují i stromy. Nejen déšť/srážky, ale i kde se voda celkově udržuje – v půdě, potocích/řekách atd.
Nejvíc prší nad oceány a moři a častost tohto se zvyšuje.
Pak prší často a nejvíc tam, kde to není tolik potřeba – oproti vysychajícím územím – jde hlavně o stav toho území a jeho okolí (přiroda, podmínky).

Nedostatek pitné vody tedy může být lokální, podle území anebo kvůli znečištění pitné vody. Ale jinak je vody dost.

Disraeli

Odpověděl/a – 29.červen 11:59

Nedostatek vody nehrozí a hrozit vyloženě nemůže – pouze lokální, jak píše alien. Je třeba si uvědomit, že Země je modrá planeta, voda pokrývá něco přes 70 % planety a z toho je na většině míst několika km hloubka. Takže hafo vody.

Že je voda slaná je reálně úplně fuk, přestože nemáme (efektivní) technologii, která by měnila slanou vodu na sladkou – my ji nepotřebujeme. To za nás dělá koloběh vody. Voda se z moří a oceánů masivně vypařuje a pak znova naprší (logicky už sladká)… Ten problém je, KDE naprší, kde se shromáždí mraky, kde dojde k srážkám, kam jde vítr. Některá místa se na planetě vysušují, oteplují, do jisté míry mění v pustiny. A voda prší tam, kde na to má podmínky, kde jsou vhodné srážky a potenciál… Velice dost to ovlivňují i stromy. Nejen déšť/srážky, ale i kde se voda celkově udržuje – v půdě, potocích/řekách atd.
Nejvíc prší nad oceány a moři a častost tohto se zvyšuje. Pro nás lidi a pro vysychající území tedy takový „zbytečný“ děšť.
Pak prší často a nejvíc tam, kde to není tolik potřeba, místa bohatá na vodu, přírodu/lesy – oproti vysychajícím územím – jde hlavně o stav toho území a jeho okolí (přiroda, podmínky).

Nedostatek pitné vody tedy může být lokální, podle území anebo kvůli znečištění pitné vody. Ale jinak je vody dost.