Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 29.duben 10:50

Při přepínání TV jsem se zastavila u seriálu Má tlustá Valentýna a potvrdila jsem si , že opravdu tlustá hrdinka, jíž se všichni kolem vysmívali kvůli její tloušce, získala srdce jednoho mladíka svým srdcem, tedy vnitřní krásou. I když jde o romantický film, baculku někdo přihlásil do soutěže krásy, její nepřátelé jí podráželi nohy, ale
nakonec zvítězila svým vystupováním a moudrostí získala všechny diváky i porotu a zvítězila.

Domnívám se, že pohled na krásu je často ovliněný emocemi, takže je subjektivní, často je v oku pozorovatele, ale při soutěžích krásy tu nejlepší krasavici vybere víc jedinců. Ať už jde o vkus, nebo jiné důvody. Takže výběr je částečně objektivistický, posuzují se daná kritéria, ale i částečně subjektivní či subjektivistický – na základě zkušeností, které jsou uloženy v mysli.

Z pohledu filosofie jnení krása jen něco okouzlujícího, půvabného, vznešeného ale krása je i v ošklivosti. Připomněla jsem si báseň Zdechlinu. Souvisí s pojetrím, že pokud je ošklivé prospěšné, tedy dobré, je krásné.

Jenže vnější krása je pomíjivá. Dá se vylepšit kosmetikou, ale všecho dočasu Často se objeví názor, jak si hezký muž či hezká žena mohli vybrat ošklivý protějšek. Proč ? To posuzují jen ti dva. Sympatie, city, určité vlastnosti, krásná duše atd,. Je to zkrátka něco, co nevidíme, ale cítíme.
Tak nějak to vidím já. Co je krásné, je očím neviditelné – jak kdysi vyjádřil Exupéry.

annas

Odpověděl/a – 29.duben 10:54

Při přepínání TV jsem se zastavila u seriálu Má tlustá Valentýna a potvrdila jsem si , že opravdu tlustá hrdinka, jíž se všichni kolem vysmívali kvůli její tloušce, získala srdce jednoho mladíka svým srdcem, tedy vnitřní krásou. I když jde o romantický film, baculku někdo přihlásil do soutěže krásy, její nepřátelé jí podráželi nohy, ale
nakonec zvítězila svým vystupováním a moudrostí získala všechny diváky i porotu a zvítězila.

Domnívám se, že pohled na krásu je často ovlivnění emocemi, takže je subjektivní, často je v oku pozorovatele, ale při soutěžích krásy tu nejlepší krasavici vybere víc jedinců. Ať už jde o vkus, nebo jiné důvody. Takže výběr je částečně objektivistický, posuzují se daná kritéria, ale i částečně subjektivní či subjektivistický – na základě zkušeností, které jsou uloženy v mysli.

Z mého pohledu není krása člověka jen něco okouzlujícího, půvabného, vznešeného ale krása je i v ošklivosti. Připomněla jsem si báseň Zdechlinu. Souvisí s pojetím, že pokud je ošklivé prospěšné, tedy dobré, je krásné.

Jenže vnější krása je pomíjivá. Dá se vylepšit kosmetikou, ale všeho dočasu Často se objeví názor, jak si podle jiných hezký muž či hezká žena mohli vybrat ošklivý protějšek. Proč ? To posuzují jen ti dva. Sympatie, city, určité vlastnosti, krásná duše atd,. Je to zkrátka něco, co nevidíme, ale cítíme.
Tak nějak to vidím já. Co je krásné, je očím neviditelné – jak kdysi vyjádřil Exupéry.