Odpověděl/a – 8.leden 18:29
Odpověz si sám, kdo je převážně zodpovědný za (své!) štěstí… a
člověka k důstojnosti prostě nepřiměješ (ovlivnit to může třeba
výchova, školství, vliv státu/kultury). Aby se jedni starali, aby druzí
měli důstojný život, moc nedává smysl.
I KDYBY (zcela bezdůvodně, nelogicky a nesmyslně) 300 nejbhatších lidí
na světě rozdalo celý svůj majetek, tak ti VY/MY, na které neustále
narážíš (a máš nějakou potřebu je dělit), by šťastnější ani
důstojnější nebyli.. nemluvě o tom, že by to společnost zničilo.
Třeba „tamti“ vedou důstojný (a šťasstný) život, právě proto, že
jsou vzdělaní, mají hodnotá a jisté charakterové kvality a dělají, co je
baví, v čem vidí smysl, co je (a jejich rodiny) zajišťuje.
Odpověděl/a – 8.leden 18:31
Odpověz si sám, kdo je převážně zodpovědný za (své!) štěstí… a
člověka k důstojnosti prostě nepřiměješ (ovlivnit to může třeba
výchova, školství, vliv státu/kultury). Aby se jedni starali, aby druzí
měli důstojný život, moc nedává smysl.
I KDYBY (zcela bezdůvodně, nelogicky a nesmyslně) 300 nejbohatších lidí
na světě rozdalo celý svůj majetek, tak ti VY/MY, na které neustále
narážíš (a máš nějakou potřebu je dělit), by šťastnější ani
důstojnější nebyli.. nemluvě o tom, že by to společnost zničilo.
Třeba „tamti“ vedou důstojný (a šťastný) život, právě proto, že
jsou vzdělaní, mají hodnoty a jisté charakterové kvality a dělají, co je
baví, v čem vidí smysl, co je (a jejich rodiny) zajišťuje.
U některcýh mocných (hlavně politiků) je otázka důstojnosti (ale
i štěstí) často kontroverzní.