Avatar uživatele
Registrovaný

Jak se pěstuje proso?

kdy a za jakých podmínek vysadit proso

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

O pěstování prosa jsem vám vyhledala toto: Proso se u nás převáľně pěstuje jako hlavní plodina. Nejvhodnějšími předplodinami jsou zlepšující plodiny zanechávající půdu „ve staré síle“ (okopaniny, luskoviny, nezapleve­lený jetel či vojtěška). Proso zařazené po obilninách bývá často značně zaplevelené nebo (po čiroku a kukuřici) napadené jejich škůdci.

Vzhledem k velmi krátké vegetační době prosa (100-110 dní) ho lze pěstovat jako ná­hradní plodinu po vyzimování ozimů nebo v příznivých polohách jako druhou plodinu v roce po ozimé směsce či senáľním ovsu sklizených na zeleno, po první seči jetelovin nebo po raných bramborách.

Proso může být vhodnou krycí plodinou. Podsev jetele nebo vojtěšky vyséváme současně s prosem nebo při širokořádkovém výsevu po jeho vzejití a proplečkování.

Proso je pouze průměrnou předplodinou. Zanechává pole zaplevelené a značně odčer­pává živiny z orniční vrstvy půdy.

Při přípravě půdy zásadně ořeme na podzim. Co nejdříve z jara půdu usmykujeme a několikrát do setí vláčením ničíme vzešlý plevel a kypřením zabraňujeme výparu. Pečlivé, několikrát opakované regulace plevelů od smykování do setí, nám podstatně usnadní kultivaci v nezapleveleném porostu. Před setím zavláčíme hnojiva a nakypříme povrch půdy do hloubky 50 mm. Příliš nakypřenou půdu před setím přiválíme. Vzhledem k drobnému osivu musíme pečlivou přípravou půdy zajistit jeho výsev do stejné hloubky. Jarní orba je vždy ne­vhodná, poněvadž se silně zapleveluje půda, nastávají velké ztráty zimní vláhy výparem a zhoršuje se příprava půdy. Při výsevu prosa jako druhé plodiny po sklizni raných brambor kypříme půdu jen kombinátorem, vláčíme a válíme. Po sklizni ozimých směsek nebo po vy­hynulých ozimech mělce ořeme a ihned, aby nám půda nepřeschla, smykujeme, vláčíme a silně nakypřenou půdu válíme. Proso nesnáší podobně jako ječmen „zamazání“, proto výsev neprovádíme do mokré půdy.

Doba setí prosa je určena při jeho pěstování jako hlavní plodiny teplotou půdy, která má být 8-10 °C, což je obvykle koncem dubna a začátkem května. Dobré je, když proso vzejde až po odeznění květnových nízkých teplot.

Při výsevu do půdy chladnější než 10 °C nebo při poklesu teploty po výsevu osivo špatně vzchází, plesniví, klíčící rostliny zastavují růst, listy žloutnou, při pozdnějąím příznivějším počasí je zeslabený porost dlouho nevyrovnaný.

Pokud se proso vysévá jako druhá plodina nebo náhradní plodina, je možno ho vysévat v příznivějších polohách až do konce června, v nejpříznivějších polohách (kukuřičný typ), kde je ještě dostatečně teplý a slunný měsíc září, nejpozději začátkem července.

Proso se seje obvykle do užších „obilních“ řádků 125 resp. 150 mm. Na zaplevelených půdách, nelze-li použít herbicidy, sejeme proso do širších řádků 250 resp. 300 mm nebo do dvouřádků 150-300-150 mm. Uvádí se i možnost výsevu do užších řádků a proplečkování ob jeden řádek v případě většího zaplevelení.

Výsevek je při úzkořádkovém setí 350-400 semen na 1 m2 tj. 20-25 kg.ha-1. Při výsevu do širších řádků či dvojřádků je výsevek 250-300 semen na 1 m2 tj. 15-18 kg.ha-1. Proso sejeme mělce, 20-30 mm, v suché a lehké půdě i 40 mm.

Proso má na počátku vegetace malý příjem živin. Největší potřeba živin je v období od odnošování do květu. Dávky a druhy hnojiv volíme podle předplodiny. Proso odebírá z půdy na 1 tunu produkce semen až 30 kg N, 15 kg P205, 40 kg K2O a 10 kg CaO. Proso hnojíme obvykle jednorázově před setím kombinovanými hnojivy. Na lehčích a chudších půdách je možné přihnojení ledkem v dávce 30-40 kg N.ha-1 v době odnošování. Přihnojení dusíkem však prodlužuje vegetaci a může způsobit nerovnoměrné dozrávání a polehnutí porostu.

Po setí pozemek válíme rýhovaným válem. Plevele regulujeme do vzejití vláčením lehkými branami, po vzejití nejdříve po zakořenění tj. Ve fázi 3-4 listů prutovými branami, v širokořádkové kultuře později mělkým plečkováním do hloubky 40-50 mm. V konvenčním zemědělství lze používat proti dvouděložným plevelům běžné herbicidy (Aminex Pur aj.). Největší problémy v prosu jsou s ovsem hluchým, jeľatkou a ostatními prosovitými plevely.

Z chorob nejvíce poškozuje proso sně» prosová (Sphaerotheca panici miliacei) a spála rostlin. Ze škůdců se na prosu vyskytuje zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis), zavíječ prosový (Pyralis silacealis), dřepčík obilný (Phyllotreta vittula), třásněnky (Thysanoptera), drátovci (Elateridae) a mąice (Aphidea).

Proso dozrává velmi nerovnoměrně, proto je velmi obtížné zvolit vhodnou dobu sklizně. Sklizeň zahajujeme při dozrání obilek v horní třetině laty (naľky jsou vybarvené, lesklé). Sláma je v době sklizně jeątě „živá“, světle zelená, žlutozelená.

Prosná sláma při větší vlhkosti zahlcuje mláticí ústrojí sklízecí mlátičky. Zvláště obtíľná je sklizeň při silném zaplevelení, kdy krajním východiskem je desikace porostu před sklizní. Volba i způsob desikace musí vyloučit možnost výskytu reziduí v obilkách. Slámu po desikaci nelze použít ke krmení ani na podestýlku.

Proso se sklízí žací mlátičkou s prodlouženým žacím stolem. Obilky jsou kulaté, velmi sypké a „pohyblivé“ jako řepka. Otáčky mlátícího bubnu se snižují na 750-800 za minutu, používají se síta podobně jako pro řepku a vhodně se nastaví přihaněč. Kvalitu výmlatu je nutno soustavně kontrolovat, aby nezůstalo zrno ve slámě. Výnosy se v současné době pohybují od 1,5 do 4,0 t.ha-1 při pěstování jako hlavní plodiny. Při pěstování prosa jako druhé doplňkové plodiny jsou výnosy nižší.

Po sklizni je ihned nutné odstranit organické příměsi a snížit vlhkost. První operací je předčištění a druhou dosoušení, které se dělá nejlépe aktivním provětráváním studeným nebo předehřátým vzduchem na roštech. Obilky se nesmí poškodit, protože rychle žlutnou (vysoký obsah tuku). Skladují se v dobře větratelných čistých místnostech, aby nedošlo k chudovým změnám a přijetí cizích pachů.

K loupání prosa se používají různé loupačky, se zařízením na odsávání pluch a prachu, případně na leštění jáhel. Výtěžnost se pohybuje kolem 45-60 % i více při velikostně tříděném prosu.

Zdroj: http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/ databaze/Proso_%20sete.htm


Avatar uživatele
Bronzový

Pokud chcete pěstovat proso v malém, třeba pro své andulky, tak jej jednoduše v této době vysejte na záhradku. Před dozráním však klasy zabalte do punčoch,jinak vám to sklidí divocí ptáci. Pokud však chcete proso pro sebe na jídlo, tak s tím nepočítejte, protože nemáte čím proso vyloupat.

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Příroda a životní prostředí

Zlatý Drap 648
Zlatý beer 514
Zlatý annas 513
Zlatý hanulka11 447
Zlatý mosoj 364
Zlatý www 358
Zlatý marci1 238
Zlatý gecco 206
Zlatý quentos 183
Zlatý venkovan 179

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.