Avatar uživatele
Bronzový

Jak moc "intimní" vztah máte se svým partnerem?

Svěřujete se manželovi-partnerovi se vším, co Vás trápí? Jak často si vzájemně vyznáváte Lásku? Atd. atd...
My si s partnerem říkáme skoro pořád, jak moc se milujeme, stále se objímáme, i když něco děláme, tak jeden za druhým přijde, aby ho objal a dal mu polibek... Svěřujeme se navzájem se vším, víme na co druhý myslí a často mluvíme jednohlasně... V posteli máme jen jednu velkou peřinu, protože máme pocit, že dvě by nás "oddělovali"... Když spíme, jsme přitulení nebo se držíme za ruce.. atd... Po přečtení komentářů na některé otázky jsem konsternována... Například tím, že mít muže u porodu, je přílišná intimita... Nerozumím tomu.. Přítel se mnou baví o mých ženských starostech... protože už nejsou jen mé - jsou naše.. Takže pro ženy: Bavíte se s svým mužem například o menstruaci?
Jen bych chtěla proniknout do toho, jaký mají vztah ostatní, a proč mají strach z intimity... :))
Doplňuji:
Btw. Jsme spolu dva roky, z toho rok spolu žijeme...

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

Víš, Valky - ono bych tomu snad ani neříkala "strach z intimity" - možná si neuvědomuješ, že dost v tomhle směru dělá i výchova. Když tvou výchovu rodiče "zmrví", není lehký v dospělosti jejich chyby napravovat. To hlavní (a někdy jediný), co můžeš TY udělat je, že slíbíš sama sobě, že jednou budeš ke svým dětem jiná.
U nás doma se na city nikdy moc nehrálo - taťka byl sice dobrej chlap, ale vztekloun a tvrďák - slova jako "mám vás rád" mu z pusy vypadla jenom když byl v náladě. Někdy to s ním bylo fakt těžký, ale nebylo by fér mu něco vyčítat: on byl prostě takový, jak ho vychovali zas jeho rodiče. Mamka je pro změnu z puritánské rodiny - hovory na téma sex: NEEXISTUJE!
No a nějak v tomhle duchu jsme byli vychovávaní i my děcka. Někdy kolem puberty jsem si uvědomila, že se druhýmu člověku ani neumím omluvit, neumím vyjádřit city, neumím pohladit nebo přátelsky obejmout. Dost průser, řekla bych :) Musela jsem s tím něco dělat, protože jnak bych byla pro život totálně nepoužitelná. Dneska můžu hrdě říct, že většina mých handicapů je pryč. Přesto jsou ale věci, přes který se asi nepřenesu. Rozebírat s přítelem MOU menstruaci, no nevím no... :))) Já si vlastně ani nejsem jistá, jestli takový věci průměrnýho chlapa vůbec zajímají, víš :)

A co se ještě toho porodu týká - já nikdy neřekla, že bych u toho chlapa nechtěla. Já bych jen nechtěla, aby tam byl proto, že si to přeju já. Než ho nutit do něčeho, o čem sám není 100% přesvědčený, to už radši budu za tu drsňačku, co všechno zvládne sama. Dost možná, že je to jenom nedostatek víry v sama sebe - já si spoustu věcí nechávám pro sebe a spoustu bojů vybojovávám sama, protože možná nevěřím, že by ten můj chlap mohl CHTÍT poslouchat moje (hloupý) starosti. Když mi ale dá dostatečně jasně najevo, že cokoliv, co souvisí se mnou , ho upřímně zajímá - pak samozřejmě nebude nic, s čím bych se mu nesvěřila.
Jestli mám kdy ve vztahu tendence tajnůstkařit, pak to není tajnůstkaření vědomý ani cílený...a ani to neznamená, že k protějšku nemám důvěru - já jen prostě nechci otravovat :) Možná, že až jednou přijde "ten pravý", tohle všechno zmizne. A možná taky ne :)
Jinak ale miluju hovory beze slov - to je, když po dni Blbec přijdeš večer domů, je ti zle, že bys nejradši zmizela z povrchu zemskýho...ani mluvit se ti nechce... a ON přijde, schoulí se vedle tebe na pohovku, chytne tě za ruku, možná pohladí - a ty víš, že on ví..a on ví, že ty víš. Tohle jsou podle mě ty nejintimnější chvíle v celým vztahu, kam se hrabe nějakej sex! :DDD

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Registrovaný

intimita patří do vztahu i uklízení zvratků po drahé polovičce je intimní a dělá to každy ne jak muži tak ženy, proč by neměl být u porodu 9 měsíců se stím taháte jen vy a zakončení má nechat jen na ženě opět to ne e, řeknite muži ať de koupit vložky či tampony a nebo třeba čípky to zrudne až na zadku ale prasárničky kondomy a jiné erotické věci to je suverén je třeba si uvědomit že jsou věci co má každá žena le i ty co má každý muž

PS kdo by přemýšlel jestli sem muž či žena tak sem muž

a jinak je hezké že se tak k sobě máte v nejhorším vám zůstanou hezké vzpomínky a přeji ať vám to vydrží


Avatar uživatele
Stříbrný

my jsme spolu 29 let - za týden. myslím, že se máme stále rádi, těšíme se na sebe, říkáme si všechno důležité, ale i krásné banalitky, myslím, že nepotřebujeme úlety ani úletky, srandujemea tak je nám cca dobře.
Zkrátka : spíme, jíme, žijeme.
...a tak to ma byť...tak je to spravně...(replika z Černých baronů)


Avatar uživatele
Zlatý

Jen počkej,ono vás to po několika desítkách let v manželství přejde.


Avatar uživatele
Zlatý

Na to přijdeš časem sama,ale nechci Ti brát iluze.Já jsem se o takových věcech s manželem nikdy nebavila,myslím si,že to je intimní věc ženy.Jste asi hodně zamilovaní,ať vám to dlouho vydrží!
Doplňuji:
Barnajka Ti to krásně vysvětlila,líp bych to nesvedla,úplně s ní souhlasím!


Avatar uživatele

Valky , jak jste spolu dlouho ? 14 dni ?? :-)) Ne, promin .. je to bezva , tak si to uzivejte. A trochu soukromnejsi otazka : Co to mas na fotce na te hlave ? Studuji to uz tyden. :-)) -iv-


Avatar uživatele
Zlatý

Já jsem s manželem 12 let známe se 16 let říkáme si to občas podle mě to k životu patří a obá by si navzájem měli vždy být oporou a pomáhat si.


Avatar uživatele
Zlatý

Po 35 letech manželství nemáme žádný strach,mluvíme o všem o čem se jenom dá mluvit.Akorát to objímání a líbání už není taková frekvence jako za mlada.

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Bronzový

Valky

PRO -IV-
Na té fotce nejsem já, je to holčička z filmu Alice od Jana Švankmajera, kterým jsem roky posedlá... Má tam králíka, který si čte knihu a má vedle sebe truhlici.. :D
http://www.alice-in-wonderland .net/…

Avatar uživatele
Bronzový

Valky

Mimochodem, známe se spolu asi 10 let...
Máme společné přátelé, kteří se spolu náhodou dali dohromady, jsou spolu necelý půl rok, pozvali nás na chatu. Chovali se k sobě jako kamarádi, vyprávěli si před náma navzájem, z kým se kde "osáhávali" minulý víkend... Každý seděl na druhé straně pokoje... Když šla ta slečna spát dřív, tak se zvedla a řekla jen "čus".. a druhý den mi říká, jak šíleně se milují.. Tak jsem jen nechápala... Každému hold vyhovuje něco jiného.. my jsme měli na vztahy dost smůlu a každý s námi jen zametal, tak si asi jeden druhého vážíme víc... navíc to cítíme jako Lásku na celý život... Protože to není takovéto pubertální pobláznění.. Tak nevím...
Maminka se vždycky divila, že s ním probírám i své měsíčky a nejvíc tomu, že když jsem měla problém, tak mi dokázal poradit, co s tím.. :D Že prý ona by to mému otci nikdy neřekla... Tak je to asi generací... si myslím, že dřív se o tomhle nemluvilo.. žádná otevřenost... Já chodila do třídy plný kluků na střední a ty ke mě chodili pro ženský rady ohledně všeho, co jim jejich slečny řekly, aby jim mohly dobře poradit.. :D:D

 

Zajímavé otázky v kategorii Aktuality a zábava

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Aktuality a zábava

Zlatý Drap 4395
Zlatý hanulka11 2790
Zlatý led 2475
Zlatý briketka10 2269
Zlatý annas 1828
Zlatý quentos 1548
Zlatý tom004 1522
Zlatý iceT 1519
Zlatý dědapetr 1472
Zlatý mosoj 1427

Zobrazit celkový žebříček

Kategorie otázek

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.