tři grácie

Jivinho

Byly to bohyně půvabu v Řecku.

Krugerka

Tři Grácie, řecky Charitky. Bohyně půvabu, společenského života a veselí. Charitky (latinsky Gratiae) byly v řecké mytologii dcery nejvyššího boha Dia a Ókeanovny Eurynomé.

Byly tři:
Aglaia byla nejmladší, nazývána „Skvělá“ nebo „zářící krásou“. Některé zdroje uvádějí, že byla Asklépiovou dcerou a později Héfaistovou manželkou. Eufrosyné „Dobromyslná“ nebo „Blaženost“. Byla také bohyní radosti, ztělesněním půvabu a krásy. Thaleia „Kvetoucí“, byla bohyní hostin a slavností, v té souvislosti označována jako „bohatá“ nebo „hojná, vydatná“

Charitky byly půvabné, líbezné a milé, laskavé k lidem i bohům, lidem poskytovaly mnohá dobrodiní. Téměř vždy byly ve společnosti jiných bohů, zejména Afrodíty, Dionýsa, Apollóna a Múz. Ochraňovaly průběh slavností a hostin. Obzvláště však dbaly o krásu umění. Byly ctěny jako ostatní bohyně, měly i své chrámy, např. v Orchomenu. Byly zobrazovány jako půvabné a tančící dívky, s touto symbolikou:

vždy ve trojici - jsou tři druhy dobrodiní (dát, přijmout, vrátit)
drží se vždy za ruce - dobrodiní jako řetěz přechází z ruky do ruky
vyjadřují radost - tou se těší ten, kdo dává i ten, kdo přijímá
jsou mladé - vzpomínka na dobrodiní nemá zestárnout
mají průsvitné roucho - dobrodiní se nebojí pohledu

Hesperidky
Dle řecká mytologie Hesperovny - dcery Titána Atlanta a bohyně noru Nykty (Aiglé, Erytheia a Hesperethúsa), opatrující strom se zlatými jablky, která propůjčovala nesmrtelnost. Jedno jablko ukradla bohyně sváru Eris, a s nápisem „Té nejkrásnější“ ho hodila mezi bohyně Héru, Athénu a Afrodítu. Spor o jablko mezi těmito bohyněmi pak ve svých důsledcích vedl k Trójské válce. Z této pověsti vzniklo rovněž rčení „jablko sváru“. Hesperidkám se říkalo také „nymfy západu“ nebo „večerní dívky“.

Prameny : wikipedie, encyklopedie.seznam.cz.