Více zasaženo bylo jen několik oblastí, většina Česka to přestála bez větší újmy. Ale i v těch nejvíc zdecimovaných oblastech přečkaly čerstvě vysázené smrkové plochy. Navíc i po kalamitě nepoučitelní hospodáři určitý podíl smrků sází. Pokud ho sází na vlhčí místa a severní expozice, snad je to v menší míře v pořádku. Ono jistotu nemají žádné stromy, takže nejlepší je asi smíšené. Smrk je strom technicky těžko nahraditelný, ekonomicky vůbec nenahraditelný. Navíc je celkem odolný (ta teplota ani tak neškodí smrku, ale podporuje kůrovce, kterému se víc daří, stihne za rok víc generací a smrk nemá tolik vláhy na tvorbu pryskyřice, kterou by zalil kůrovcové larvy). Zřejmě by bylo dobré věnovat se hledání biologických nepřátel lýkožrouta a šlechtění smrku na odolnost.

0 před 861 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

Beno

Do 500 m n.m. by se snad mohly sázet. Smrky hlavně ničí vysoké letní teploty, usychají. Letní teploty jsou až o 4°C oproti tomu co bylo dříve před 30 lety. Vlivem globálního, místního oteplování v létě neprší. Mohou za to i rozpálené povrchy střech, silnic, dlažby, polí, měst až na 53–70°C. Ve městech se tvoří tzv. městské tepelné ostrovy. Tmavé barvy jsou více rozpálené, i když je materiál stejný.
Bílá a světlé barvy pomohou letní teploty snížit. Pomohou také zelené travnaté plochy, střechy.
Rozpálené je i poorané pole po sklizni v červenci a srpnu. Vykličená řepka na poli po sklizni má teplotu až o 20°C nižší. Orat by se mělo až na podzim, kdy jsou teploty nižší.

před 861 dny Odpovědět Nahlásit

Nový příspěvek

Zajímavé otázky v kategorii Příroda a životní prostředí