Nejlepší odpověď
No, takhle… u toho vodorovně vystřeleného se to bere jako skládání dvou pohybů – vodorovný přímočarý a (svislý) volný pád. V druhém případě se jedná jen o ten volný pád, který je da facto stejný pro oba případy. Čili obě situace se liší pouze v tom vodorovném přímočarém pohybu. No, a ten jak známo je věčný a nekonečný, pokud nezačne působit nějaká síla, která by ho nějak začala ovlivňovat. Tudíž pokud zanedbáme zakřivení Země, což u malých vzdáleností určitě lze, pak oba náboje dopadnou stejně, protože to je dáno pouze tím volným pádem k zemi, který je stejný pro obě situace.
| 0 Nominace Nahlásit |
Další odpovědi
Současně nedopadnou, dřív spadne ten volným pádem, představ si, že vystřelíš centimetr nad zemí.
| 0 Nominace Nahlásit |
V případě Země, jako ideální koule, vystřelený náboj dopadne později, díky zakřivení Země. Povrch pod ním „uhne“ dolů.
| 0 Nominace Nahlásit |
Najdi si ve fyzice vodorovný vrh a zjistíš, že jde o složení dvou pohybů: rovnoměrného přímočarého ve vodorovném směru a volného pádu ve směru svislém. Samozřejmě zanedbáváme při tom odpor vzduchu, zakřivení zemského povrchu a různé nerovnosti na něm, vliv tvaru střely, nehomogení grav. pole, atp.
| 0 Nominace Nahlásit |
Souhlas s Kazetelem, ten s volným pádem spadne dřív, když vystřelím
milimetr nad zemí, tak ten s volným pádem hned spadne na zem, ale ten
vystřelený nemůže spadnout na zem, protože je taženej do strany tím
výstřelem, tudíž má delší trasu letu, než spadne na zem.
Delší trasa letu = delší doba, než dopadne na zem. 9mm náboj může letět
klidně 2200 metrů než dopadne na zem, a tou dobou je ten první náboj
hozený z výšky 1 mm už dávno na zemi.
| 0 Nominace Nahlásit |
Podle mně: Pokud zanedbáme tření a zakřivení Země (které je pro
běžné rychlosti a dolety nábojů zanedbatelné) a budeme uvažovat nějakou
rozumnou výšku (třeba něco jako 1–10m) pak by měli dopadnout stejně.
Pohyb lze rozdělit na dopřednou rychlost a rychlost pádu. V ideálním
případě jsou na sobě nezávislé.
Pokud budeme brát do úvahy balistiku, dostaneme se podle mně někam trochu
jinam. Pokud náboj nebude mít nějakou výraznou směrovou charakteristiku,
pak můžeme počítat s třením vzduchu. Tření vzduchu je ale výrazně
nelineární a s rychlostí se výrazně zvyšuje. V tomto případě tření
výrazně ovlivní i rychlost pádu dolů (kvůli dopředné rychlosti bude
celkové tření výrazně vyšší a bude působit proti pohybu náboje ve
vzduchu. Nikoli jen v dopředném směru, ale po celé křivce proti směru
pohybu náboje. To zbrzdí i ten pád směrem dolů.
Reálně to ale nejspíše budou pořád poměrně zanedbatelná čísla.
A pokud se přidá i nějaká směrová charakteristika náboje (tvar,
křidélka, otáčení,…) budeme někde úplně jinde (a veškeré tyhle
zjednodušené úvahy skončí tam kde slunce nesvítí)
|
0
před 778 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Alesh má skoro pravdu až na to, že zakřivení Země NELZE zanedbat. Hovoříme zde o ideálním případu, takže podle mně se učitel malinko mýlil. Rozdíl tam je, i když nepatrný.
Ale samozřejmě, že lze. 1) kolik taková běžná střela uletí? Max. několik km. Můžeme se bavit klidně o diabolce a ta uletí sotva pár desítek až stovek metrů (podle toho, jak máš silný péro 🙂 ). Uvažovat nějaké zakřivení je v tomto případě úplný nonsens, kdybys něco takového chtěl řešit, tak pak bys musel řešit i další věci, jako je odpor vzduchu, s tím souvisí tvar a natočení střely během letu. A taky předpokládáš i další věc, která je nedosažitelná, a tou je naprostá vodorovnost toho výstřelu, čili 0,000000000000000000000000000000000000…°, čehož také nelze dosáhnout, vždy tam bude nějaká chybu. Jo, a taky Země není přeci bez výstupků, tedy nejedná se vlastně o kouli, ale klidně můžeš mít někde malinko prohnutí, zkrátka v reálném světě musíš leccos zohlednit, resp. zanedbat a to vlastně dělá i ta fyzika v těch výpočtech. Ano, může být i úloha, že střela letí 1000 km a v zadání bude, zohledněte zakřivení Země anebo naopak. Pokud tam nic napsané není, lze to vyložit obojím způsobem, já bych to vnímal spíš jako tu možnost, a vyloženě to tomu nahrává, že se to zanedbat má, protože jinak se tomu nikdo divit nebude, chápeš? 😉 Laicky lze totiž odhadovat, že ta vystřelená přeci letí dýl, ne? A fór mám být v tom, že ne. 😉
Znova opakuju, že jsem psal o ideálním případu. Dopředná rychlost, odpor vzduchu tam nehraje roli, rozhodující je tíhové zrychlení Země. Když vystřelíš z děla na vzdálenost pár desítek km, určitě se zakřivením Země počítat musíš. Tak proč by to nemělo mít vliv na kulku letící jen na 1/10 vzdálenosti? Je to jen teoretická a akademická debata.
- Co Vás motivuje se učit? (9 odpovědí)
- Vzpomenete si na některá přísloví či jiná úsloví, která se ukázala ve vašem životě jako pravdivá? (14 odpovědí)
- Jaký je váš názor na školní systém známek? Myslíte, že děti motivuje nebo naopak? (5 odpovědí)
- Co si myslíte o povinné maturitě u matematiky? (7 odpovědí)
- Co je mezigenerační propast? A jaké jsou všeobecné problémy v rodinách? (5 odpovědí)