Avatar uživatele
Pokročilý

Jak je to v republikách s revoltou obyvatel?

Když dáme bokem nedemokratické republiky jako třeba diktatury. V monarchiích, když panovník například velmi zadluží svou zemi, třeba kvůli prohrané válce, tak lid nemá problém se hned vzbouřit, dát hlasitě najevo svou nespokojenost nebo dokonce začít revoluci.
V republikách, kde se zadlužuje vo stošest, kde si vlády půjčují na úkor svého lidu, kde se kvůli špatné správě a korupci peníze neuvěřitelně mrhají a mizí pryč, tam se s žádnými povstáními nezačíná. Nepočítám nějaké demonstrace, které často začínají spíš znudění lidi, kteří ani nemají přehled a ani se to nedá označit za nějaký odpor, už vůbec ne za povstání.
Není to tím, že v monarchii je jasné koho vinit a zato v republikách to není tak snadné. A to nejen kvůli složitému rozdělení moci a odpovědnosti, ale taky častému střídání představených, vysokých funkcionářů? Není to tím, že je tu něco jako kolektivní vina, kde nikdo nenese zodpovědnost a prakticky si můžou dělat téměř, co chtějí a hospodařit tak zle, jak jen to jde?

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

K revoltám obyvatel začalo vždy a zákonitě, když se jim šáhlo na jejich práva, jejich životní úroveň šla dolů, měli hlad nebo celý státní systém kolaboval. V případě absolustických zřízení bylo snadné ukázat prstem na viníka. V tom máš pravdu a revoluce byla na světě. Monarchie padaly jako přezrálé hrušky, V demokratických resp. parlamentních zřízeních to už tak snadné nebylo, takže to často končilo tak, že domnělý viník propadl ve volbách.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Všiml sis jednoho z důležitých pilířů stability zastupitelských forem řízení, to je důvod ke gratulaci. Většina lidí se k tomu NIKDY nedopracuje. Jen tak dál, pokračuj a budeš se divit na co všechno přijdeš. :)


Avatar uživatele
Stříbrný

Poučení a vysvětlení hledejte v základních faktech
dějin lidstva (též učivo ZŠ, SŠ).
V demokratické společnosti si lid ve volbách volí své zástupce a vlády.
Neznám nezadlužený vyspělý demokratický stát.
V některých zemích jsou silné odbory (u nás se v jistých
letech jejich „možná budoucí síla“ „včas“ rozbila).
Lidé „zatouží“ po změně obvykle tehdy, když je VĚTŠINĚ „zle“. Tzn. nespokojenost s životní/finanční situací. Když je na ně použit jen „bič“ a žádný „cukr“. Děti brečí doma hlady, nemají na základní životní potřeby, jsou jim upírána práva. Dřeli „jako hovada“, nádeničili za mizernou mzdu. Pak roste masová nespokojenost a touha po změně. Z historie vyplývá, že i nespokojenost a odhodlání/akce většiny národa může být zneužita.

Vy se můžete „vyjádřit“ ve volbách. Vyvinout v rámci zákona (ochrana před „nebezpečím“) vlastní aktivitu a doufat, že se přidají stejně „nespokojené masy“ :-)

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Pokročilý

Zvidatel

Kepler v tom vůbec nesouhlasím. Monarchie nepadaly, většinou jen konkrétní vladaři, kteří se obměnili. Monarchie padaly až po první sv. válce, kdy se změnily v republiky (ať už komunistické, diktároské/totalitní, tzv. parlametní, či tzv. demokratické), protože někteří lidi využili situace k převzetí moci a prosazení vlastních ideí. Prostě měli tu možnost, příležitost. Jedno jestli Kemal, Masaryk, Lenin, Rezá, nebo Sunjatsen a Čankajšek a jiní. Všichni jen využili situace, aby dostali svoje a posbírali moc, která se nabízela.
Právěže dřív se lidi nebouřili jen, když už skoro umírali, ale když cítili, že je něco v nepořádku, že je jim ukřivděno, že panovník nespravuje zemi správně a zadlužuje ji, že byla spáchána nějaká nespravedlnost, nebo to tak alespoň vnímali. A hned se bouřili, vůbec se nemuselo šáhnout až na jejich základní životní fiziologické potřeby.
Nemluvím teď o revolucích, které zapříčinily změny formy státu, ale panování různých panovníků v historii a kolik vzpour tam bylo, i když se lidem žilo celkem dobře a nijak nestrádali. Ale bouřili se.
Monarchie neznamená, že je nedemokratická.
Nemyslím, já si spíš myslím, že jednoduše nikdo nenese zodpovědnost. Příště propadne ve volbách, takže dlaší třeba 3 roky tam ještě je.
Vinu nenese nikdo protože je tam kolektivní shoda, odpovědnost, každý může rozhodnout o něčem jiném, někdo třeba jen schvaluje. Už jen v blbém parlamentu jsou stovky lidí, kteří se na něčem hádají a shodují. Třeba o tom, jak si zvýšit plat. Ale ještě jsem neslyšel, že by se někdo bouřil proti parlamentu nebo proti konkrétní osobě ve vládě a začínalo se se vzpourou.

 

Zajímavé otázky v kategorii Právo a zákony

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Právo a zákony

Zlatý Drap 2809
Zlatý ivzez 1617
Zlatý standa 1257
Zlatý mosoj 746
Zlatý led 713
Zlatý Kepler 606
Zlatý JájsemRaibek 551
Zlatý marci1 538
Zlatý gecco 534
Zlatý annas 516

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.