Zeptal/a se – 26.prosinec 9:56
Kultura a společnost – Ostatní kultura a společnost
Ošklivá Marfuša se může přetrhnout, aby získala ženicha a peníze. Její sestra, pohledná Nastěnka, je naopak zcela pasivní. Nakonec je však právě ona úspěšná a získává nejen pohledného ženicha, ale i přízeň diváků filmové pohádky Mrazík. Přesně jak tvůrci zamýšleli.
Z pohledu reálných ekonomických principů jde o nelogičnost až
nesmysl, kterých jsou však pohádky plné. Lidové noviny se na typické či
nejkřiklavější případy ekonomických bludů v pohádkách podívaly
zblízka. Tak například právě v Mrazíkovi je malým divákům podsouváno,
že lepší než vlastní píle je odevzdané čekaní na rozmary osudu.
Zásadní roli v úspěchu pohádkových žen hraje i krása. Ukázkou může
být Popelka, jejíž sestry nejsou zrovna dvakrát pohledné, a ačkoli se
také snaží, nakonec nejlépe dopadne krásná Popelka.
V pohádkách se často ukazuje naprosto nevhodné chování na trhu práce. Hlavní hrdinové řady pohádek získají poklady a štěstí většinou jen díky tomu, že jsou hodní. Vlastní tvrdá práce a přičinění se kladným hrdinům nedostává.
Nebo ještě hůře, některé pohádky děti přímo navádějí k nekalostem. Třeba pohádka O perníkové chaloupce. Ta bezmála navádí děti, aby kradly cizí majetek. Když jsou v pohádce majitelkou daného obydlí – perníkové chaloupky -chyceni a po zásluze potrestáni, je ona vykreslena jako zlá ježibaba.
Pohádky nekladou důraz na vlastní schopnosti. Místo nich mají
rozhodující slovo konexe – ať už to jsou kouzelní dědečkové nebo
třeba zvířátka, která v rozhodujících okamžicích hlavnímu hrdinovi
pomohou.
ypickým příkladem nedoceněné osobnosti je Trautenberk z Krkonošských
pohádek. Kreativní podnikatel chce třeba podnikat ve farmacii – prodávat
léčivé bylinky -, nebo prodávat vodu z přehrady svého panství.
Neschopní a líní zaměstnanci, spolčení s mocným sousedem Krakonošem, mu
však hází klacky pod nohy.
Pohádky jsou navíc plné kouzelných předmětů, které by ve skutečnosti vedly jen k hlubokým hospodářským krizím. Oslík, z kterého se sypou peníze, by jistě způsobil hyperinflaci, ubrousek, který se sám prostírá, by zdevastoval zemědělce i potravináře.
OTÁZKA: Je to vtip,nebo na tuto „teorii“ přišel narušený jedinec?
Zeptal/a se – 19.září 9:51
Kultura a společnost – Ostatní kultura a společnost
Ošklivá Marfuša se může přetrhnout, aby získala ženicha a peníze. Její sestra, pohledná Nastěnka, je naopak zcela pasivní. Nakonec je však právě ona úspěšná a získává nejen pohledného ženicha, ale i přízeň diváků filmové pohádky Mrazík. Přesně jak tvůrci zamýšleli.
Z pohledu reálných ekonomických principů jde o nelogičnost až
nesmysl, kterých jsou však pohádky plné. Lidové noviny se na typické či
nejkřiklavější případy ekonomických bludů v pohádkách podívaly
zblízka. Tak například právě v Mrazíkovi je malým divákům podsouváno,
že lepší než vlastní píle je odevzdané čekaní na rozmary osudu.
Zásadní roli v úspěchu pohádkových žen hraje i krása. Ukázkou může
být Popelka, jejíž sestry nejsou zrovna dvakrát pohledné, a ačkoli se
také snaží, nakonec nejlépe dopadne krásná Popelka.
V pohádkách se často ukazuje naprosto nevhodné chování na trhu práce. Hlavní hrdinové řady pohádek získají poklady a štěstí většinou jen díky tomu, že jsou hodní. Vlastní tvrdá práce a přičinění se kladným hrdinům nedostává.
Nebo ještě hůře, některé pohádky děti přímo navádějí k nekalostem. Třeba pohádka O perníkové chaloupce. Ta bezmála navádí děti, aby kradly cizí majetek. Když jsou v pohádce majitelkou daného obydlí – perníkové chaloupky -chyceni a po zásluze potrestáni, je ona vykreslena jako zlá ježibaba.
Pohádky nekladou důraz na vlastní schopnosti. Místo nich mají
rozhodující slovo konexe – ať už to jsou kouzelní dědečkové nebo
třeba zvířátka, která v rozhodujících okamžicích hlavnímu hrdinovi
pomohou.
ypickým příkladem nedoceněné osobnosti je Trautenberk z Krkonošských
pohádek. Kreativní podnikatel chce třeba podnikat ve farmacii – prodávat
léčivé bylinky -, nebo prodávat vodu z přehrady svého panství.
Neschopní a líní zaměstnanci, spolčení s mocným sousedem Krakonošem, mu
však hází klacky pod nohy.
Pohádky jsou navíc plné kouzelných předmětů, které by ve skutečnosti vedly jen k hlubokým hospodářským krizím. Oslík, z kterého se sypou peníze, by jistě způsobil hyperinflaci, ubrousek, který se sám prostírá, by zdevastoval zemědělce i potravináře.
OTÁZKA: Je to vtip,nebo na tuto „teorii“ přišel narušený jedinec?