Historie úprav

Avatar uživatele

Zeptal/a se – 26.prosinec 9:56

Jsou pohádky plné špatných ekonomických návyků?

Kultura a společnost – Ostatní kultura a společnost

Ošklivá Marfuša se může přetrhnout, aby získala ženicha a peníze. Její sestra, pohledná Nastěnka, je naopak zcela pasivní. Nakonec je však právě ona úspěšná a získává nejen pohledného ženicha, ale i přízeň diváků filmové pohádky Mrazík. Přesně jak tvůrci zamýšleli.

Z pohledu reálných ekonomických principů jde o nelogičnost až nesmysl, kterých jsou však pohádky plné. Lidové noviny se na typické či nejkřiklavější případy ekonomických bludů v pohádkách podívaly zblízka. Tak například právě v Mrazíkovi je malým divákům podsouváno, že lepší než vlastní píle je odevzdané čekaní na rozmary osudu.
Zásadní roli v úspěchu pohádkových žen hraje i krása. Ukázkou může být Popelka, jejíž sestry nejsou zrovna dvakrát pohledné, a ačkoli se také snaží, nakonec nejlépe dopadne krásná Popelka.

V pohádkách se často ukazuje naprosto nevhodné chování na trhu práce. Hlavní hrdinové řady pohádek získají poklady a štěstí většinou jen díky tomu, že jsou hodní. Vlastní tvrdá práce a přičinění se kladným hrdinům nedostává.

Nebo ještě hůře, některé pohádky děti přímo navádějí k nekalostem. Třeba pohádka O perníkové chaloupce. Ta bezmála navádí děti, aby kradly cizí majetek. Když jsou v pohádce majitelkou daného obydlí – perníkové chaloupky -chyceni a po zásluze potrestáni, je ona vykreslena jako zlá ježibaba.

Pohádky nekladou důraz na vlastní schopnosti. Místo nich mají rozhodující slovo konexe – ať už to jsou kouzelní dědečkové nebo třeba zvířátka, která v rozhodujících okamžicích hlavnímu hrdinovi pomohou.
ypickým příkladem nedoceněné osobnosti je Trautenberk z Krkonošských pohádek. Kreativní podnikatel chce třeba podnikat ve farmacii – prodávat léčivé bylinky -, nebo prodávat vodu z přehrady svého panství. Neschopní a líní zaměstnanci, spolčení s mocným sousedem Krakonošem, mu však hází klacky pod nohy.

Pohádky jsou navíc plné kouzelných předmětů, které by ve skutečnosti vedly jen k hlubokým hospodářským krizím. Oslík, z kterého se sypou peníze, by jistě způsobil hyperinflaci, ubrousek, který se sám prostírá, by zdevastoval zemědělce i potravináře.

Proč pohádky klamou? Mohou za to naši předci. „Jejich představa o štěstí byla, že najdou poklad nebo si vezmou princeznu,“ říká Jaroslav Otčenášek z Etnografického ústavu AV ČR.(Net)

OTÁZKA: Je to vtip,nebo na tuto „teorii“ přišel narušený jedinec?

Avatar uživatele

Zeptal/a se – 19.září 9:51

Jsou pohádky plné špatných ekonomických návyků?

Kultura a společnost – Ostatní kultura a společnost

Ošklivá Marfuša se může přetrhnout, aby získala ženicha a peníze. Její sestra, pohledná Nastěnka, je naopak zcela pasivní. Nakonec je však právě ona úspěšná a získává nejen pohledného ženicha, ale i přízeň diváků filmové pohádky Mrazík. Přesně jak tvůrci zamýšleli.

Z pohledu reálných ekonomických principů jde o nelogičnost až nesmysl, kterých jsou však pohádky plné. Lidové noviny se na typické či nejkřiklavější případy ekonomických bludů v pohádkách podívaly zblízka. Tak například právě v Mrazíkovi je malým divákům podsouváno, že lepší než vlastní píle je odevzdané čekaní na rozmary osudu.
Zásadní roli v úspěchu pohádkových žen hraje i krása. Ukázkou může být Popelka, jejíž sestry nejsou zrovna dvakrát pohledné, a ačkoli se také snaží, nakonec nejlépe dopadne krásná Popelka.

V pohádkách se často ukazuje naprosto nevhodné chování na trhu práce. Hlavní hrdinové řady pohádek získají poklady a štěstí většinou jen díky tomu, že jsou hodní. Vlastní tvrdá práce a přičinění se kladným hrdinům nedostává.

Nebo ještě hůře, některé pohádky děti přímo navádějí k nekalostem. Třeba pohádka O perníkové chaloupce. Ta bezmála navádí děti, aby kradly cizí majetek. Když jsou v pohádce majitelkou daného obydlí – perníkové chaloupky -chyceni a po zásluze potrestáni, je ona vykreslena jako zlá ježibaba.

Pohádky nekladou důraz na vlastní schopnosti. Místo nich mají rozhodující slovo konexe – ať už to jsou kouzelní dědečkové nebo třeba zvířátka, která v rozhodujících okamžicích hlavnímu hrdinovi pomohou.
ypickým příkladem nedoceněné osobnosti je Trautenberk z Krkonošských pohádek. Kreativní podnikatel chce třeba podnikat ve farmacii – prodávat léčivé bylinky -, nebo prodávat vodu z přehrady svého panství. Neschopní a líní zaměstnanci, spolčení s mocným sousedem Krakonošem, mu však hází klacky pod nohy.

Pohádky jsou navíc plné kouzelných předmětů, které by ve skutečnosti vedly jen k hlubokým hospodářským krizím. Oslík, z kterého se sypou peníze, by jistě způsobil hyperinflaci, ubrousek, který se sám prostírá, by zdevastoval zemědělce i potravináře.

Proč pohádky klamou? Mohou za to naši předci. „Jejich představa o štěstí byla, že najdou poklad nebo si vezmou princeznu,“ říká Jaroslav Otčenášek z Etnografického ústavu AV ČR.(Net)

OTÁZKA: Je to vtip,nebo na tuto „teorii“ přišel narušený jedinec?