Historie úprav
Zeptal/a se – 28.prosinec 16:10
Co říkáte na otroctví v dnešním světě?
Kultura a společnost – Ostatní kultura a společnost
1. Na světě je aktuálně prý nejvíc otroků v historii, a to
i přesto, že je snad ve všech státech otroctví zakázáno. Jasně, že je
jich nejvíc, protože je taky i nejvíc lidí na světě, co kdy bylo, ale
i tak je zvláštní, že jich je tolik, když jako v jediném období
v historii, je snad všude ”svoboda” a otroctví je zakázáno.
Počty se různí, ale odhady jsou od 35 mil. do 50 milionů otroků na
světě; možná i víc.
2. A tento typ otroctví spadá jen do majetkového vlastnictví (osoba
vlastnící jinou osobu). Pak máme otroctví lidí závislých na penězích
(téměř všichni). Povinnost pracovat k odvádění (povinných) poplatků
(některé daně, pojistné,…) a ani tak nebýt pány svého času.
Půjčky, které lidi zavazují a dělají je závislými na něčem/někom.
Podle mě je tato závislost a oddanost k penězům a (rozvržení) času
v dnenší době nejrozšířenější v historii.
3. Sokrates tvrdil, že největší otrotví je však nezdženlivost — tzn. když je člověk otrokem svých vlastních tužeb.
„Jaký je rozdíl mezi nezdrženlivým člověkem a nejhloupějším zvířetem? Kdo nerozezná, co je nejlepší a snaží se za každou cenu dělat, co se mu nejvíc líbí, v čem se liší od dobytčete, které vůbec nemá rozum? Jen tomu kdo se dovede ovládat, je dána schopnost rozpoznat, co je nejlepší, teoreticky i prakticky všechno rozdtřídit podle druhů a pak si zvolit dobré a vyhnout se špatnému.”
Navíc říkal, že nezdrženlivost nenechá člověka snášet ani žízeň ani odolat milostné touze nebo touze po spánku (jí dřív než má hlad, pije než má žízeň, spí nebo odpočívá, i když nemusí). Navíc je prý lepší počkat, ovládnout se, to je pak uspokojená potřeba ještě příjemnější („Nezdrženlivost zkrátka brání mít požitek, který by stál za to, z ukojení nejpřirozenějších a nejběžnějších žádostí.”).
Kdo je otrokem svých tužeb, není pánem sám nad sebou a není ani svobodným člověkem.
I ti, kteří mají/měli otroky, jsou jimi taky:
„Netrap druhé ničím, čím bys sám nechtěl trpět. Jestli by se ti
nezamlouvalo být otrokem, postarej se, aby nikdo nebyl tvým otrokem. Máš-li
otroky, ty sám jsi největším otrokem.“ — Epiktétos
Zeptal/a se – 28.prosinec 16:14
Co říkáte na otroctví v dnešním světě?
Kultura a společnost – Ostatní kultura a společnost
1. Na světě je aktuálně prý nejvíc otroků v historii, a to
i přesto, že je snad ve všech státech otroctví zakázáno. Jasně, že je
jich nejvíc, protože je taky i nejvíc lidí na světě, co kdy bylo, ale
i tak je zvláštní, že jich je tolik, když jako v jediném období
v historii, je snad všude ”svoboda” a otroctví je zakázáno.
Počty se různí, ale odhady jsou od 35 mil. do 50 milionů otroků na
světě; možná i víc.
2. A tento typ otroctví spadá jen do majetkového vlastnictví (osoba
vlastnící jinou osobu). Pak máme otroctví lidí závislých na penězích
(téměř všichni). Povinnost pracovat k odvádění (povinných) poplatků
(některé daně, pojistné,…) a ani tak nebýt pány svého času.
Půjčky, které lidi zavazují a dělají je závislými na něčem/někom.
Podle mě je tato slepá oddanost a závislost k penězům a (rozvržení)
času v dnenší době nejrozšířenější v historii.
3. Sokrates tvrdil, že největší otrotví je však nezdženlivost — tzn. když je člověk otrokem svých vlastních tužeb.
„Jaký je rozdíl mezi nezdrženlivým člověkem a nejhloupějším zvířetem? Kdo nerozezná, co je nejlepší a snaží se za každou cenu dělat, co se mu nejvíc líbí, v čem se liší od dobytčete, které vůbec nemá rozum? Jen tomu kdo se dovede ovládat, je dána schopnost rozpoznat, co je nejlepší, teoreticky i prakticky všechno rozdtřídit podle druhů a pak si zvolit dobré a vyhnout se špatnému.”
Navíc říkal, že nezdrženlivost nenechá člověka snášet ani žízeň ani odolat milostné touze nebo touze po spánku (jí dřív než má hlad, pije než má žízeň, spí nebo odpočívá, i když nemusí). Navíc je prý lepší počkat, ovládnout se, to je pak uspokojená potřeba ještě příjemnější („Nezdrženlivost zkrátka brání mít požitek, který by stál za to, z ukojení nejpřirozenějších a nejběžnějších žádostí.”).
Kdo je otrokem svých tužeb, není pánem sám nad sebou a není ani svobodným člověkem.
I ti, kteří mají/měli otroky, jsou jimi taky:
„Netrap druhé ničím, čím bys sám nechtěl trpět. Jestli by se ti
nezamlouvalo být otrokem, postarej se, aby nikdo nebyl tvým otrokem. Máš-li
otroky, ty sám jsi největším otrokem.“ — Epiktétos