Historie úprav
Zeptal/a se – 1.srpen 0:29
Jaký je rozdíl mezi významy „moci“, „umět“, „dovést“ a „dokázat“?
Věda – Jazyky
Všechna čtyři slovesa mohou nést modální význam „schopnosti“ a v mnoha situacích jsou prakticky synonymní:
1.
(a) Vyměnit kolo si i méně zkušený řidič umí sám.
(b) Vyměnit píst v motoru řidič neumí.
2.
(a) Vyměnit kolo si i méně zkušený řidič dovede sám.
(b) Vyměnit píst v motoru řidič nedovede.
3.
(a) Vyměnit kolo si i méně zkušený řidič dokáže sám.
(b) Vyměnit píst v motoru řidič nedokáže.
4.
(a) Vyměnit kolo si i méně zkušený řidič může sám.
(b) Vyměnit píst v motoru řidič nemůže.
Sloveso „moci“ jako jediné patří mezi vlastní modální slovesa, nicméně i ostatní se morfosyntakticky chovají podobně, jsou-li použita modálně (tedy vyjadřují-li spíše schopnost vrozenou), a nikoliv lexikálně (tedy vyjadřují-li schopnost naučenou), tehdy pro ně platí např. bezvidovost, spojení pouze s infinitivem, nikoliv vedlejší větou apod. Sloveso moci má samozřejmě širší spektrum významů – kromě schopnosti vyjadřuje i prostou možnost atd. O to mi ale nejde.
Jde mi o to, co morfosyntaktického/sémantického je v onom modálním použití činí natolik odlišnými, že některá spojení znějí přinejlepším divně? Srov.:
5.
(a) Ten mě vždycky umí vytočit.
×
(b) *Ten mi neumí zkazit náladu.
6.
(a) Ten mě vždycky dovede vytočit.
×
(b) *Ten mi nedovede zkazit náladu.
7.
(a) Ten mě vždycky dokáže vytočit.
×
(b) *Ten mi nedokáže zkazit náladu.
8.
(a) *Ten mě vždycky může vytočit.
×
(b) Ten mi nemůže zkazit náladu.
Je to známo (a někde popsáno)?
(A ještě pro jistotu: nejde mi o jejich významy mimo kategorii schopnosti, tj. vím, že např. „dokázat“ má taky význam „prokázat“, že „dovést“ může být jako „přivést“ apod.)
Díky!
Zeptal/a se – 2.srpen 12:03
Jaký je rozdíl mezi významy „moci“, „umět“, „dovést“ a „dokázat“?
Věda – Jazyky
Všechna čtyři slovesa mohou nést modální význam „schopnosti“ a v mnoha situacích jsou prakticky synonymní:
1.
(a) Vyměnit kolo si i méně zkušený řidič umí sám.
(b) Vyměnit píst v motoru řidič neumí.
2.
(a) Vyměnit kolo si i méně zkušený řidič dovede sám.
(b) Vyměnit píst v motoru řidič nedovede.
3.
(a) Vyměnit kolo si i méně zkušený řidič dokáže sám.
(b) Vyměnit píst v motoru řidič nedokáže.
4.
(a) Vyměnit kolo si i méně zkušený řidič může sám.
(b) Vyměnit píst v motoru řidič nemůže.
Sloveso „moci“ jako jediné patří mezi vlastní modální slovesa, nicméně i ostatní se morfosyntakticky chovají podobně, jsou-li použita modálně (tedy vyjadřují-li spíše schopnost vrozenou), a nikoliv lexikálně (tedy vyjadřují-li schopnost naučenou), tehdy pro ně platí např. bezvidovost, spojení pouze s infinitivem, nikoliv vedlejší větou apod. Sloveso moci má samozřejmě širší spektrum významů – kromě schopnosti vyjadřuje i prostou možnost atd. O to mi ale nejde.
Jde mi o to, co morfosyntaktického/sémantického je v onom modálním použití činí natolik odlišnými, že některá spojení znějí přinejlepším divně? Srov.:
5.
(a) Ten mě vždycky umí vytočit.
×
(b) *Ten mi neumí zkazit náladu.
6.
(a) Ten mě vždycky dovede vytočit.
×
(b) *Ten mi nedovede zkazit náladu.
7.
(a) Ten mě vždycky dokáže vytočit.
×
(b) *Ten mi nedokáže zkazit náladu.
8.
(a) *Ten mě vždycky může vytočit.
×
(b) Ten mi nemůže zkazit náladu.
Je to známo (a někde popsáno)?
(A ještě pro jistotu: nejde mi o jejich významy mimo kategorii schopnosti, tj. vím, že např. „dokázat“ má taky význam „prokázat“, že „dovést“ může být jako „přivést“ apod.)
Díky!
EDIT: Skutečně mi jde pouze o synchronní stav. Gramatikalizační procesy od lexikálních sloves k modálním a postmodálním mám nastudovány, ale podstatný je výsledek diachronního vývoje, tedy pohled na současný jazyk. Při zkoumání korpusu a introspekci také nemáme přístup k historii.
