Historie úprav
Zeptal/a se – 16.leden 17:05
Proč sníh, který napadne jako prachový, a jako prachový při mrazech třeba i pár dní zůstane, pak při oteplení ztěžkne?
Příroda a životní prostředí – Počasí a meteorolgie
Viz aktuálně třeba na propadlých střechách – při oteplení v minulých dnech. Přijme snad vzdušnou vlhkost???
Je jasné, že při oteplení se zmenší podíl vzduchu, ale to sníh jen sesedne, ale hmota (množství srážek vody v podobě sněh.vloček) přece zůstane stejná. Tak by měla být i váha sněhu – nejdřív prachového, posléze vlhkého – stejná. Nebo ne…?
Zeptal/a se – 16.leden 17:41
Proč při oteplení ztěžkne sníh, který napadne jako prachový a jako prachový při mrazech třeba i pár dní zůstane?
Příroda a životní prostředí – Počasí a meteorolgie
Viz aktuálně třeba na propadlých střechách – při oteplení v minulých dnech. Přijme snad vzdušnou vlhkost???
Je jasné, že při oteplení se zmenší podíl vzduchu, ale to sníh jen sesedne, ale hmota (množství srážek vody v podobě sněh.vloček) přece zůstane stejná. Tak by měla být i váha sněhu – nejdřív prachového, posléze vlhkého – stejná. Nebo ne…?
Zeptal/a se – 27.leden 7:18
Proč při oteplení ztěžkne sníh, který napadne jako prachový a jako prachový při mrazech třeba i pár dní zůstane?
Příroda a životní prostředí – Počasí a meteorolgie
Viz aktuálně třeba na propadlých střechách – při oteplení v minulých dnech. Přijme snad vzdušnou vlhkost???
Je jasné, že při oteplení se zmenší podíl vzduchu, ale to sníh jen sesedne, ale hmota (množství srážek vody v podobě sněh.vloček) přece zůstane stejná. Tak by měla být i váha sněhu – nejdřív prachového, posléze vlhkého – stejná. Nebo ne…?
DOPLNĚNÍ: To jsou teda odpovědi…!!!??!!! Ufff…
DRAP: No a co? Vzduch se nahradí vodou z toho sněhu. Ten sníh byla původně voda, která zmrzla a spadla ve formě sněhu na tu střechu. Pak přijde teplo a postupně se stává z prachového sněhu sníh mokrý. Ta hmota (množství sněhu) tam ale zůstává! Jen zmenší objem, protože vytlačí ten vzduch z prach.sněhu a tím ho změní na mokrý! Ale já se tu ptám na celkovou VÁHU! Ne na jednotkovou hustotu…
A vliv vzdušné vlhkosti je samozřejmě totální BLBOST! TO BYLA ODE MNE TAKOVÁ MALÁ IRONIE, ALE DRAP TO očividně „NEPOCHYTIL“…
LOUSKÁČEK: No to je teda úroveň, to je bída – k tomu se ani vyjadřovat nebudu – JEN ZTRÁTA ČASU…!
DOCHY: Ten má sice ve všem pravdu, ale bohužel – pro změnu – zas
vůbec neřeší můj dotaz! Zato řeší obecně známý fakt nutnosti
většího úhlu sklonu střech na horách. Dochy – když jsem mluvil
o fenoménu váhy prach. a mokrého sněhu na propadlých střechách, tak jsem
logicky myslel střechy ROVNÉ!
A navíc – já tu snažím vyřešit principiální otázku, kdy stejné
množství PRACHOVÉHO sněhu obvykle nezpůsobí propad střechy, nicméně
STEJNÉ množství MOKRÉHO už ano… A to sousloví „STEJNÉ MNOŽSTVÍ“
je na rovné střeše OPRAVDU vždy STEJNÉ. ZARUČENĚ STEJNÉ. Na rozdíl od
sedlové střechy, kde může dojít k odtékání rozpuštěného sněhu při
částečném odtávání, nebo k sesuvu jeho části. NA ROVNÉ STŘEŠE JE
však TA „STEJNOST“ HMOTY VŽDY ZARUČENA…
LAMALAM: Ten odpověděl sice lakonicky, ale JAKO JEDINNÝ ODPOVĚDĚL SPRÁVNĚ!!! Hmota (resp. její hmotnost) nasněžená na střechu ZŮSTÁVÁ STEJNÁ – jen se při oteplení změní její HUSTOTA. Sypná hmotnost se u sněhu neuvádí…
No odpovědi nic-moc. PŘESTO SI NEODPUSTÍM TU OTÁZKU JEŠTĚ JEDNOU OTEVŘÍT: i přes vše výše řečené – ty střechy se propadají, až když je ten sníh mokrý! Stejné množství prachového sněhu tu střechu obvykle neprolomí. Proto musí dolů ze střechy, dokud je prachový. Až bude mokrý, mohlo by už být pozdě.
Capito?
Nebo si poslechněte Zprávy v TV, které taky tvrdí (když někde spadne střecha…), že se střecha propadla až poté, co napadaný prachový sníh PO OTEPLENÍ Z T Ě Ž K N U L !!!
Já vím, že to je divný – ale je to tak. JEN NEVÍM PROČ – a tady jsem se kloudného vysvětlení zatím, bohužel, nedočkal… Že by alespoň teď?