Historie úprav

Avatar uživatele

Zeptal/a se – 18.únor 14:55

Máte nějaký zavedený postup (rituál), který za dané situace provedete téměř bez uvažování?

Kultura a společnost – Ostatní kultura a společnost

Pro ilustraci – mám poněkud ´problém´ lidi, které znám (poznám obličej), ale nepotkávám často, zařadit. Takže jsem si navykl automaticky pozdravit každého, koho potkám – a je mi povědomý.
A před nějakou dobou jsem docela ´dožraně´ (všude lidí, fronty, tlačenice…!) nakupoval v super-hyper a když jsem si šel nechat zvážit zeleninu, potkal jsem evidentně známý xicht – tak jsem ho pozdravil.
Až po chvíli jsem si uvědomil, že to su já – v zrcadle…
No – přál bych vám vidět obličej té holky, která obsluhovala váhy (dodneška se při té vzpomínce uřehtnu)…
😉

Avatar uživatele

Zeptal/a se – 20.únor 18:41

Máte nějaký zavedený postup (rituál), který za dané situace provedete téměř bez uvažování?

Kultura a společnost – Ostatní kultura a společnost

Pro ilustraci – mám poněkud ´problém´ lidi, které znám (poznám obličej), ale nepotkávám často, zařadit. Takže jsem si navykl automaticky pozdravit každého, koho potkám – a je mi povědomý.
A před nějakou dobou jsem docela ´dožraně´ (všude lidí, fronty, tlačenice…!) nakupoval v super-hyper a když jsem si šel nechat zvážit zeleninu, potkal jsem evidentně známý xicht – tak jsem ho pozdravil.
Až po chvíli jsem si uvědomil, že to su já – v zrcadle…
No – přál bych vám vidět obličej té holky, která obsluhovala váhy (dodneška se při té vzpomínce uřehtnu)…
😉
Doplňuji:
Takový ´rituál´ jsme měli i na kolejích (VŠ, ne na železniční trati).
Kdo přišel na pokoj poslední (večer), natočil vodu do velkého plecháčku a postavil jej jednomu klukovi k posteli.
Ten (druhý) měl ráno za úkol do plecháčku strčit ponorný vařič (kdeže byly rychlovarné konvice) a zapnout jej – aby byla voda na ranní kafe vroucí dřív, než my musíme otevřít oči.
Jednou jeden přišel nikoli ve stavu rozumném a postavil tomu druhému k posteli plecháček prázdný.
Druhý kolega ovšem nezklamal – vložil ponorák a zapnul jej…
Po chvíli se ozvala rána a z ´vybuchlého´ ponoráčku se na nás snesl písek z rozdrcené keramiky spirály.
Tak rychle jsme ani do té doby, ani od té doby, nevstávali…
😉