Zeptal/a se – 8.duben 19:48
Rodina a vztahy – Partnerství, manželství
Myslíte, že je normální, že ač mám přítele, kterého miluju nade vše na světě a neumím si představit, že bych bez něj byla, že mám stejně trochu obavy, jestli spolu budeme šťastní??? Jestli nás jako rodinu dokáže zabezpečit, jestli bude hodnej manžel a trpělivej otec… mam hrozny strach z budoucnosti, jak vidím kolik je rozvodů… Ještě se vdávat nechci, to ne, ale někde jsem slyšela, že pokud ten člověk trochu pochybuje o tom druhém, že by si ho brát neměl. Jaký názor na to máte vy?
Zeptal/a se – 8.duben 20:08
Rodina a vztahy – Partnerství, manželství
Myslíte, že je normální, že ač mám přítele, kterého miluju nade
vše na světě a neumím si představit, že bych bez něj byla, že mám
stejně trochu obavy, jestli spolu budeme šťastní??? Jestli nás jako rodinu
dokáže zabezpečit, jestli bude hodnej manžel a trpělivej otec… mam hrozny
strach z budoucnosti, jak vidím kolik je rozvodů… Ještě se vdávat
nechci, to ne, ale někde jsem slyšela, že pokud ten člověk trochu pochybuje
o tom druhém, že by si ho brát neměl. Jaký názor na to máte vy?
Doplňuji:
Mluvíme spolu, ještě spolu nebydlíme, ale mám právě obavy, že na nic
třeba doma nešáhne, páč on i jeho otec jsou zvyklý na dokonalý servis od
maminky. Jeho otec je navíc hrozně pomalý člověk v tom smyslu že má
rozděláno 50 věcí na baráku (a to nekecám) a není nic schopný dodělat.
Bojím se, aby nebyl po něm, ačkoli on to na něm taky nesnáší. Ale
vzhledem k tomu že je mu už 26 a ještě dodělává VŠ (Bc.) – nevadilo
mi to, měl předtím ještě jazykovu a neúspešný pokusy přijímaček na
práva, ale začínám si to spojovat s tím jeho otcem to je ten problém.
Teď navíc je pravděpodobné, že budeme bydlet ve starším baráku po jeho
prarodičích, nechtěla jsem tam bydlet, chtěla jsem do Prahy ale nakonec jsme
se shodli že to bude nejlevnější řešení bydlet tam, jenže on, ač je
doma a čeká jenom do léta na státnice, tak vůbec nic na tom domě nedělá
a ani nechce. Jeho táta tam jezdí furt něco „šušnit“ (líp to říct
nejde) na zahradu. V domě je strašný bordel (po otci, který říká že to
vyklidí)… Říkám mu, ať už s tím něco dělá, že klidně můžu po
škole jezdit pomáhat, že už tam můžeme po jeho škole bydlet, až začne
vydělávat, ale on prostě mi přijde nechce. Tak jsem se trochu rozepsala.
Nevím, jesti jsem to dobře popsala, ale potřebovala bych názor někoho
nezaujatého.