Odpověděl/a – 1.leden 12:57
Když je člověk mladý, tak touží „dobýt svět“. Když se mu v tom
moc nedaří, začíná věřit, že osud (či karma) tomu nechtěl.
Někteří jsou více vytrvalí, tak to zkouší ať už úspěšně nebo
neúspěšně po celý život.
Faktem je, že každý (pokud je dostatek vůle) může svoji situaci neustále
vylepšovat. ale zřejmě do určité míry či velikosti, neboť stát se
velikánem, na to musí mít tzv. dáno z hůry (poslání).
Nejvíce záleží na tom, z jakými geny se člověk narodí.
Nejlépe jsou na tom ti, kteří se umějí správně rozhodovat (mají to dáno
z hůry). Je to samozřejmě podmíněno znalostmi, ale není tomu tak
vždy.
Někdy přichází na pomoc štěstí, ale to už je další kapitola.
Já
Odpověděl/a – 1.leden 13:02
Když je člověk mladý, tak touží „dobýt svět“. Když se mu v tom
moc nedaří, začíná věřit, že osud (či karma) tomu nechtěl.
Někteří jsou více vytrvalí, tak to zkouší ať už úspěšně nebo
neúspěšně po celý život.
Faktem je, že každý (pokud je dostatek vůle) může svoji situaci neustále
vylepšovat. ale zřejmě do určité míry či velikosti, neboť stát se
velikánem, na to musí mít tzv. dáno z hůry (poslání).
Nejvíce záleží na tom, z jakými geny se člověk narodí.
Nejlépe jsou na tom ti, kteří se umějí správně rozhodovat (mají to dáno
z hůry). Je to samozřejmě podmíněno znalostmi, ale není tomu tak
vždy.
Někdy přichází na pomoc štěstí, ale to už je další kapitola.
Trefně se říká, že každý člověk pluje ve své řece. Na jedné straně
je blahobyt, na druhé bída.
Může plavat od jednoho břehu k druhému, ale vystoupit na břeh se mu nikdy
nepodaří.