Historie úprav
Odpověděl/a – 1.prosinec 0:16
Byl bys klidnější, duševně uvolněný, při uvolnění těla by ses mohl dostat do transu, astrálně cestovat, usnout a podobně. Při takovém uvolnění je možné slyšet zvuky (hučivé, bzučivé) nebo vidět obrzace (se zavřenýma očima) nebo pocit pádu/létání otáčení a podobně.
Pokud bys na nic nemyslel nebo tedy vůbec nemyslel, tak bys taky nic
nedělal… ani automaticky ani předem naplánovaně. Abys něco dělal (třeba
jen malý podnět k něčemu), musí to vycházet z myšlenky na tu věc
(i když třeba jen nepatrné). Takže krom jiného bys jen seděl/ležel. Do
velmi lehkého transu se můžeme dostat třeba i při chůzi, kdy ztrácíme
pojem o okolním světě, včetně toho, co děláme, ALE částečně si toho
vědomi pořád jsme. My na něco myslíme (a to velmi živě – velmi se na
to koncentrujeme) a chůzi taky děláme z nějakého vědomé podnětu, ale
není to totéž jako bezmyšlekovitý stav… Takže pokud bys od probuzení do
dalšího usnutí neměl na nic myslet, tak bys ani nic nedělal, Jen se zbudil
a ležel… Ale záleží na míře té bezmyšlenkovitosti. I když se ovšem
něco zdá jako automatické/neuvědomělé, tak to takové není (byť
určité drobnosti mohou pocházet z nevědomí, tedy neuvědomělého já).
Určité podněty v nás mohou vyvolávat potřeby (záchod, jídlo, žízeň,
pocity,…), ale stejně k těm činům potřebujeme myšlenku.
Buď bys byl jen vědomý s vnímáním jen přitomného okažimu a ničeho
jiného nebo „nevědomý“ ve smyslu, že bys nevnímal ani ten přítomný
okamžik.
Rozdíl mezi bděním a spaním/sněním by byl nepatrný. Bezmyšlenkovitost
vede k uvolnění duše/mysli a to vede k uvolěnní těla a ten stav je
tudíž stejný jako při spánku… a tak se navazuje třeba i ten trans.
Hluboký trans, založený na meditaci je stav, kdy tělo spí a mysl je
bdělá/vědomá (přestože na nic nemyslí) – tělo je ve spákové
paralýze a kdybys za celý den na nic nemyslel, je i velká šance, že by ses
do toho dostal (ale to není nic zlého… zcela normální věc). Ale když už
nemyslet na nic, tak můžeš rovnou celý den spát.
Minimum myšlenek není totéž, co bezmyšlenkovitý stav. Různí mnšii
třeba často meditují/plně se koncentrují na jedinou věc nebo naopak
rozjímají (to není opak meditace!), kdy se snaží na něco přijít,
hledají řešení, učelově myslí, snaží se anjít nejnaléhavější nebo
nejdůležitější myšlenku. Též se to dá splést, protože je to taky
svým způsobem meditace, protože usměrňují myšlenky (ale nepotlačují je
do bezmyšlenkovitého stavu).
Odpověděl/a – 1.prosinec 0:37
Byl bys klidnější, duševně uvolněný, při uvolnění těla by ses mohl dostat do transu, astrálně cestovat, usnout a podobně. Při takovém uvolnění je možné slyšet zvuky (hučivé, bzučivé) nebo vidět obrzace (se zavřenýma očima) nebo pocit pádu/létání otáčení a podobně.
Pokud bys na nic nemyslel nebo tedy vůbec nemyslel, tak bys taky nic
nedělal… ani automaticky ani předem naplánovaně. Abys něco dělal (třeba
jen malý podnět k něčemu), musí to vycházet z myšlenky na tu věc
(i když třeba jen nepatrné). Takže krom jiného bys jen seděl/ležel. Do
velmi lehkého transu se můžeme dostat třeba i při chůzi, kdy ztrácíme
pojem o okolním světě, včetně toho, co děláme, ALE částečně si toho
vědomi pořád jsme. My na něco myslíme (a to velmi živě – velmi se na
to koncentrujeme) a chůzi taky děláme z nějakého vědomé podnětu, ale
není to totéž jako bezmyšlekovitý stav… Takže pokud bys od probuzení do
dalšího usnutí neměl na nic myslet, tak bys ani nic nedělal, Jen se zbudil
a ležel… Ale záleží na míře té bezmyšlenkovitosti. I když se ovšem
něco zdá jako automatické/neuvědomělé, tak to takové není (byť
určité drobnosti mohou pocházet z podvědomí nebo nevědomí, tedy
neuvědomělého já). Určité podněty v nás mohou vyvolávat potřeby
(záchod, jídlo, žízeň, pocity a podobně,…), ale stejně k těm činům
potřebujeme myšlenku.
Buď bys byl jen vědomý s vnímáním jen přitomného okažimu a ničeho
jiného nebo „nevědomý“ ve smyslu, že bys nevnímal ani ten přítomný
okamžik a vlastně nevnímal nic, než sebe (to je ten trans – jsi stále
vědomý, ale ne času nebo prostoru… to vědomí je ovšem malé. Proto se
tomu taky říká jiný/změněný stav vědomí, ve vyšším stupni taky
nadvědomí a jinak).
Rozdíl mezi bděním a spaním/sněním by byl nepatrný. Bezmyšlenkovitost
vede k uvolnění duše/mysli a to vede k uvolěnní těla a ten stav je
tudíž stejný jako při spánku… a tak se navazuje třeba i ten trans.
Hluboký trans, založený na meditaci je stav, kdy tělo spí a mysl je
bdělá/vědomá (přestože na nic nemyslí) – tělo je ve spákové
paralýze a kdybys za celý den na nic nemyslel, je i velká šance, že by ses
do toho dostal (ale to není nic zlého… zcela normální věc). Ale když už
nemyslet na nic, tak můžeš rovnou celý den spát.
Minimum myšlenek není totéž, co bezmyšlenkovitý stav. Různí mniši
třeba často meditují/plně se koncentrují na jedinou věc nebo naopak
rozjímají (to není opak meditace!), kdy se snaží na něco přijít,
hledají řešení, učelově myslí, snaží se anjít nejnaléhavější nebo
nejdůležitější myšlenku, přemýšlejí i o myšlení/myšlenkách.
Též se to dá splést, protože je to taky svým způsobem meditace, protože
v jistém smyslu usměrňují myšlenky (ale nepotlačují je do
bezmyšlenkovitého stavu).
Hluboká fyzická relaxace a byzmyšlenkovitý stav může vést (nebo spíš
vede) do stavu transu. ALE nemusíš se o tu fyzickou realaxaci ani starat,
protože ona jde v ruku v ruce s tou meditací. Čili ten bezmyšlenkovitý
stav by tě tam dostal… nebo ta šance je alespoň pořádně velká a čím
dýl ten stav (bez myšlenek) trvá, tím se zvyšuje změna vnímání/stavu
(do transu). Takže být celý den bezmyšlenkovitý, tak se dostaneš do
transu. Ovšem tím to nijak nekončí, v transu můžeš děla tmnoho věcí..
ale to už spíš vyžaduje tu spolupráci vědomí (proces myšlení) – ale
zde je to v jiném vnímání a navíc zde vnímáš/komunikuješ
i s podvědomím (proto je to ten změněný stav) a dá se říct, že
i s nadvědomím. Takže otázkou je spíš, co bys dělal v tom stavu.
Ovlivnit svoje pdovoědomí (soobnost, zvyky – třeba zbavit se zlozvyků,
charakter), něco prožít, něco se dozvěědět, astrálně cestovat, vědomě
spát (lucidní sny), atd atd. Ale jak říkám, to už spíš vyžaduje
nějaké ty (byť třeba jednoduché) myšlenky a cíle. Vědomí
komunikuje/jedná s ostatními vědomími – které ovšem nejsou
uvědomělé (logicky) – ovládané vůlí, myšlenkami, iq,…