Historie úprav

Speed77

Odpověděl/a – 25.duben 18:52

Samozřejmě, že je to pravda. A i vnější a materiální bohatství vychází z toho vnitřního (znalosti/vědo­mosti, charakter, schopnosti, dovednosti).
Xenofónta dále upravuje Ciceron ve výroku: „Existují tři druhy bohatství: největší ducha, druhé těla a třetí to vnější.”

Není, co by se mělo měnit. Navíc to není dobou ani podobně. Bohatství má své definice a své dělení. Jednotlivá chápání se mohou lišit podle jednotlivců a podle směrů (hlavně filozofických. Například hedonismus vs kynismus.
Běžní lidé nad tím nepřemýšlejí (přemýšlet nad tím nebo se tí hlouběji zabývat už znamená filozofii, filozofovat). Pro běžné lidi jsou bohatství prostě peníze, luxus a tím to končí, víc nad tím slovem a jeho významem nepřemýšlejí (ani nad penězi – neví, co jsou, jak fungují. A přesto/a proto se za nimi neustále ženou – celý život a mají jich nedostatek, který neustále pociťují).
Xenofonta taky každý neznal a nezná. Takže ani tento výrok (proto to není ani názorem doby a podobně, ale jen názorem jednotlivce, i když je pravdivý).
Navíc za poslední asi jedno století se od různých „odborníků“ objevují názory, že Xenofón byl ‚podřadným‘ filozofem a že „byl spíše historikem, než filozofem.“ Vycházejí z toho, že Xenofón nepsal tak složitě jako Platon a Aristoteles a nezabýval se toliko teoretickými a abstraktními věcmi, jako spíš praktickými, vhodnými pro běžný život, pro dobrou společnost. Vychází z nepochopení starověké (a celkově) filozofie a Xenofonta. I Sokrates nebádal své žáky, že přední je zabývat se věcmi praktickými, které slouží a pomáhají nám a druhým, ulechčují náš život, dělají nás lepšími atd. Ze všech jeho žáku se touto radou řídil snad jen Xenofon.
Je to hodně nahlavu, protože titíž lidé považují třeba Cicerona za jednoho z největších filozofů historie. A nejde nazývat Cicerona kvalitním filozofem, když totéž neděláme i z Xenofóntem, protože Ciceron z Xenofonta vychází. V té době, kdy žil Ciceron bylo jen pár řeckých děl přeložených do latiny (pro Římany), ale bylo to hlavně epické spisy – beletrie, dramata a pod. Filozofie nebyla vůbec přeložena, první kdo přeložil nějaká fil. díla do latiny byl Ciceron. A přeložil právě jen Xenofonta a pak Platona – všechna jejich díla. Ze stovek filozofů si vyral právě tyto dva. Ciceron (a jeho myšlení) přímo vychází z Xenofonta, jeho názorů na formu vlády a podobně.
Prostě idioti, co říkají, že Xenofon nebyl „moudrým filozofem“ a že nebyl dostatečně inteligentní a v mnohém nepochopil Sokrata (což je další divná věc, když Sokrates nic nenapsal a vše věrohodné, co o něm víme – i z jeho názorů, postojů prochází právě od Xenofonta. Pak už jen od Platona, který si ale Sokrata přetvořil k obrazu svému a prostřednictvím jeho osoby předával pouze svou filozofii, své názory).
Třeba jedním z takových chytrolínů byl i Bertrand Russell. Před dvacátým stoletím nikdo o Xenofontovi nepochyboval a za celý starověk (plný vzdělaných lidí, filozofů, vědců, vynálezů,..) byl řazen mezi vůbec nejlepší filozofy. Jeho filozofie byla pragmatická – účelné a praktické věci pro lidi, odborné spisy, snadné vyjadřování (složité mylšenky vyjdřené jednoduše – uměl psát), rétorika, historie, společnost, politika, válka a válečné umění, ekonomie (věda, kterou sám založil jeho dílem Oikonomikos – O hospodaření), dále se zabýval jednotlivými disciplínami, dovednostmi, člověkem, náboženstvím, vztahy a „klasickým“ filozofováním (spravedlnost, dobro a zlo, život, smysl věcí, důležitost,.. a desítkami dalšími).
Jeho spisy se řídil i Filip a Alexandr Makedonský. (Filozoficky, orientačně, politicky – budování říše, osobní život, válka, postupy při dobývání,…). I Aristoteles z něj z velké míry vycházel (mj. taky učitel Alexandra Velikého). Jako plno dalších filozofů, vědců, spisovatelů a pod.
Za mě nejlepší autor a v dnenší době nejpodceňovanější. Nebo spíš nejopomíjenější, hlavně i ve filozofii.

Zdroj: https://citaty.net/citaty/11883-marcus-tullius-cicero-existuji-tri-druhy-bohatstvi-nejvetsi-ducha-druh/

Speed77

Odpověděl/a – 25.duben 18:57

Samozřejmě, že je to pravda. A i vnější a materiální bohatství vychází z toho vnitřního (znalosti/vědo­mosti, charakter, schopnosti, dovednosti).
Xenofónta dále upravuje Ciceron ve výroku: „Existují tři druhy bohatství: největší ducha, druhé těla a třetí to vnější.”

Není, co by se mělo měnit. Navíc to není dobou ani podobně. Bohatství má své definice a své dělení. Jednotlivá chápání se mohou lišit podle jednotlivců a podle směrů (hlavně filozofických. Například hedonismus vs kynismus.
Běžní lidé nad tím nepřemýšlejí (přemýšlet nad tím nebo se tí hlouběji zabývat už znamená filozofii, filozofovat). Pro běžné lidi jsou bohatství prostě peníze, luxus a tím to končí, víc nad tím slovem a jeho významem nepřemýšlejí (ani nad penězi – neví, co jsou, jak fungují. A přesto/a proto se za nimi neustále ženou – celý život a mají jich nedostatek, který neustále pociťují).
Xenofonta taky každý neznal a nezná. Takže ani tento výrok (proto to není ani názorem doby a podobně, ale jen názorem jednotlivce, i když je pravdivý).
Navíc za poslední asi jedno století se od různých „odborníků“ objevují názory, že Xenofón byl ‚podřadným‘ filozofem a že „byl spíše historikem, než filozofem.“ Vycházejí z toho, že Xenofón nepsal tak složitě jako Platon a Aristoteles a nezabýval se toliko teoretickými a abstraktními věcmi, jako spíš praktickými, vhodnými pro běžný život, pro dobrou společnost. Vychází z nepochopení starověké (a celkově) filozofie a Xenofonta. I Sokrates nebádal své žáky, že přední je zabývat se věcmi praktickými, které slouží a pomáhají nám a druhým, ulechčují náš život, dělají nás lepšími atd. Ze všech jeho žáku se touto radou řídil snad jen Xenofon.
Je to hodně nahlavu, protože titíž lidé považují třeba Cicerona za jednoho z největších filozofů historie. A nejde nazývat Cicerona kvalitním filozofem, když totéž neděláme i z Xenofóntem, protože Ciceron z Xenofonta vychází. V té době, kdy žil Ciceron bylo jen pár řeckých děl přeložených do latiny (pro Římany), ale bylo to hlavně epické spisy – beletrie, dramata a pod. Filozofie nebyla vůbec přeložena, první kdo přeložil nějaká fil. díla do latiny byl Ciceron. A přeložil právě jen Xenofonta a pak Platona – všechna jejich díla. Ze stovek filozofů si vyral právě tyto dva. Ciceron (a jeho myšlení) přímo vychází z Xenofonta, jeho názorů na formu vlády a podobně.
Prostě idioti, co říkají, že Xenofon nebyl „moudrým filozofem“ a že nebyl dostatečně inteligentní a v mnohém nepochopil Sokrata (což je další divná věc, když Sokrates nic nenapsal a vše věrohodné, co o něm víme – i z jeho názorů, postojů prochází právě od Xenofonta. Pak už jen od Platona, který si ale Sokrata přetvořil k obrazu svému a prostřednictvím jeho osoby předával pouze svou filozofii, své názory).
Třeba jedním z takových chytrolínů byl i Bertrand Russell. Před dvacátým stoletím nikdo o Xenofontovi nepochyboval a za celý starověk (plný vzdělaných lidí, filozofů, vědců, vynálezů,..) byl řazen mezi vůbec nejlepší filozofy. Jeho filozofie byla pragmatická – účelné a praktické věci pro lidi, odborné spisy, snadné vyjadřování (složité mylšenky vyjdřené jednoduše – uměl psát), rétorika, historie, společnost, politika, válka a válečné umění, ekonomie (věda, kterou sám založil jeho dílem Oikonomikos – O hospodaření), dále se zabýval jednotlivými disciplínami, dovednostmi, člověkem, náboženstvím, vztahy a „klasickým“ filozofováním (spravedlnost, dobro a zlo, život, smysl věcí, důležitost,.. a desítkami dalšími).
Jeho spisy se řídil i Filip a Alexandr Makedonský. (Filozoficky, orientačně, politicky – budování říše, osobní život, válka, postupy při dobývání,…). I Aristoteles z něj z velké míry vycházel (mj. taky učitel Alexandra Velikého). Jako plno dalších filozofů, vědců, spisovatelů a pod.
Za mě nejlepší autor a v dnenší době nejpodceňovanější. Nebo spíš nejopomíjenější, hlavně i ve filozofii.

Vnitřní a vnější bohatství nejde do proitkladu (pokud člověk není kynistou). I vnitřní bohatství vyhází z vnějších prostředků, z peněz, z civiliizace, z názorů/znalostí ostatních, z knih a dalších (a naopak, ty zase vycházejí z vnitřního). Bohatství je měřitelné, vše má svou cenu. Vynálezy, civilizace, čas, pokrok, vývoj, dobré mravy a charakter, zdraví, do jisté míry štěstí vycházejí z bohatství. Peníze/bohatství jsou však prostředkem, nikoli konečným cílem. Vnímat dobře vnižtřní bohatství a na vnější se dívat shora je hloupé. Peníze ani bohatsví nejsou špatné ani neužitečné (a co je užitečné…je i správné).

Zdroj: https://citaty.net/citaty/11883-marcus-tullius-cicero-existuji-tri-druhy-bohatstvi-nejvetsi-ducha-druh/