Historie úprav

Jiří Bohumil

Odpověděl/a – 30.březen 22:06

Základní rozdělení tepelných čerpadel podle zdroje tepla se dělí na systém vzduch-voda a voda-voda. U vzduch-voda je primární okruh a zdroj tepla vnější atmosférický vzduch. U voda-voda je primární okruh a zdroj tepla buďto voda v zemním kolektoru, tedy vlastně v „chladiči“ umístěném v hloubce cca 1,5 m pod zemí, v nezámrzné hloubce. V této hloubce je teplo absorbováno a vedeno vodou primárního okruhu do systému TČ kde se pomocí kompresoru (jako v běžné chladničce) zvyšuje jeho teplota a tou je ve výměníku TČ ohřívána voda sekundárního okruhu, která se rozvádí do topné soustavy.
V případě systému s vrty, je jako primárního zdroje použita voda z větší hloubky, teplejší než v podzemním kolektoru a po jejím ochlazení a odebrání tepla z ní, je vrácena zpět do vrtů.
Účinnost systémů voda-voda je větší, než u systémů vzduch-voda.
Ovšem zase je velký rozdíl v pořizovacích nákladech- investici, neboť jak zřízení podzemního kolektoru, tak i vrtů, je poměrně nákladné a více méně je nákladnější než vlastní TĆ.
A systém s podzemním registrem je rovněž velmi náročný na dostatečnou plochu a systém s vrty zase s vydatností vody vodního vrtu.
Z tohoto důvodu se v současnosti, i vzhledem k menší účinnosti systému vzduch-voda, který je o cca 20% horší, využívá nejvíce tento systém vzduch-voda.
K systémům s TČ je důležité ještě dodat, že je nutné, pokud je použito klasických topných těles, panelových nebo jiných radiátorů, tyto dimenzovat s dostatečnou výhřevnou plochou a počítat na teplotní spád zhruba 50/30 st.C, oproti ohřevu topného systému nějakými kotli (plyn, uhlí, dřevo a pod.), kde se počátá na teplotní spád 90/70 st.C. Takže plocha topných těles pro topení TČ je nutná zhruba o cca 70% větší.
A zejména u systému vzduch-voda s klesající vnější teplotou klesá i markantně účinnost topení, takže při vnější teplotě kolem + 10 st.C je to zhruba poměr 4:1 (top. výkon:příkon el.), ale při teplotě –10 st.C pak už pouze 2:1.
U systémů voda-voda jsou tyto poměry, při velkém poklesu vnější teploty vzduchu, podstatně lepší, neboť je teplo čerpáno stále z média s kladnou teplotou, neboť změnou vnější teploty vzduchu není skoro ovlivněno.

Jiří Bohumil

Odpověděl/a – 30.březen 22:10

Základní rozdělení tepelných čerpadel podle zdroje tepla se dělí na systém vzduch-voda a voda-voda. U vzduch-voda je primární okruh a zdroj tepla vnější atmosférický vzduch. U voda-voda je primární okruh a zdroj tepla buďto voda v zemním kolektoru, tedy vlastně v „chladiči“ umístěném v hloubce cca 1,5 m pod zemí, v nezámrzné hloubce. V této hloubce je teplo absorbováno a vedeno vodou primárního okruhu do systému TČ kde se pomocí kompresoru (jako v běžné chladničce) zvyšuje jeho teplota a tou je ve výměníku TČ ohřívána voda sekundárního okruhu, která se rozvádí do topné soustavy.
V případě systému s vrty, je jako primárního zdroje použita voda z větší hloubky, teplejší než v podzemním kolektoru a po jejím ochlazení a odebrání tepla z ní, je vrácena zpět do vrtů.
Účinnost systémů voda-voda je větší, než u systémů vzduch-voda.
Ovšem zase je velký rozdíl v pořizovacích nákladech- investici, neboť jak zřízení podzemního kolektoru, tak i vrtů, je poměrně nákladné a více méně je nákladnější než vlastní TĆ.
A systém s podzemním registrem je rovněž velmi náročný na dostatečnou plochu a systém s vrty zase s vydatností vody vodního vrtu.
Z tohoto důvodu se v současnosti, i vzhledem k menší účinnosti systému vzduch-voda, který je i o cca 40 % horší (zejména v zimním období s teplotami – 10 až15 st.C), využívá nejvíce tento systém vzduch-voda.
K systémům s TČ je důležité ještě dodat, že je nutné, pokud je použito klasických topných těles, panelových nebo jiných radiátorů, tyto dimenzovat s dostatečnou výhřevnou plochou a počítat na teplotní spád zhruba 50/30 st.C, oproti ohřevu topného systému nějakými kotli (plyn, uhlí, dřevo a pod.), kde se počátá na teplotní spád 90/70 st.C. Takže plocha topných těles pro topení TČ je nutná zhruba o cca 70% větší.
A zejména u systému vzduch-voda s klesající vnější teplotou klesá i markantně účinnost topení, takže při vnější teplotě kolem + 10 st.C je to zhruba poměr 4:1 (top. výkon:příkon el.), ale při teplotě –10 st.C pak už pouze 2:1.
U systémů voda-voda jsou tyto poměry, při velkém poklesu vnější teploty vzduchu, podstatně lepší, neboť je teplo čerpáno stále z média s kladnou teplotou, neboť změnou vnější teploty vzduchu není skoro ovlivněno.