annas

Odpověděl/a – 14.únor 17:27

Jak prokazovali lidé svou totožnost ve středověku. Otázka je v archivu, ale vypadá to, že byla smazaná.

https://www.od­povedi.cz/sear­ch?q=prokazov%C3%A1n%C­3%AD%20toto%C5%BE­nosti%20ve%20st­%C5%99edov%C4%9Bku

"V dávných dobách vznikala potřeba cestování za obchodem a diplomacií, cestovatel či panovníkův vyslanec měl zapotřebí nějakého dokumentu, který by mu zajišťoval bezpečný průchod cizím územím.

1. Cestovní pasy tak patří k historicky nejstarším a nejrozšířenějším dokladům na světě. Prvními osobními doklady v našem pojetí byly listiny, vydávané jednotlivým osobám panovníky nebo vysokými šlechtici.

Tyto průvodní listy od středověku u nás nazývané glejty (z německého der Geleitbrief), potvrzovaly ochranu dané osoby či skupiny na určitém území při jeho průchodu nebo pobytu na něm. . Protože se v dávné minulosti cestovalo zejména po cestách mořských, tedy přes přístavy, dostaly doklady název Passe – port tj. průchod přístavem.
S rozmachem měšťanského stavu a především s rozvojem dopravy začaly státní úřady přibližně od poloviny devatenáctého století vydávat občanům cestovní pasy (z francouzského passer, německého passieren, anglického pass – projít, projet), tedy doklady, které jejich držitelům měly zaručit po určité období volný průchod a pobyt na území jiných států.

2. Až do začátku dvacátého století se totožnost ověřovala tovaryšským listem, cestovním pasem, domovským listem, křestním listem, vandrovní knížkou nebo třeba i úředním dopisem na jméno osoby a podobně. V mnoha listinách scházela fotografie, proto v nich byl držitel dokladu přesně popsán a do některých listin navíc musel otisknout palec svojí pravé ruky.

3. Jedním z prvních předchůdců současného občanského průkazu byla pracovní knížka, kterou zavedl na počátku devatenáctého století císař Napoleon ve Francii. Knížka sloužila současně jako pas. Postupně byly pracovní knížky zavedeny i v dalších evropských zemích. První skutečné průkazy totožnosti se objevily rovněž ve Francii za první světové války: policie chtěla mít přehled o zdržujících se cizincích, zejména těch mluvících německy.

Na našem území dochází ke změnám až po první světové válce a po vzniku republiky. V roce 1919 jsou zrušeny pracovní knížky a v srpnu téhož roku vydala vláda nařízení o zavedení nového pasového systému, které nabylo účinnosti prvního května 1920." atd.

atd.

annas

Odpověděl/a – 14.únor 17:31

Jak prokazovali lidé svou totožnost ve středověku. Otázka je v archivu, ale vypadá to, že byla smazaná.

https://www.od­povedi.cz/sear­ch?q=prokazov%C3%A1n%C­3%AD%20toto%C5%BE­nosti%20ve%20st­%C5%99edov%C4%9Bku

"V dávných dobách vznikala potřeba cestování za obchodem a diplomacií, cestovatel či panovníkův vyslanec měl zapotřebí nějakého dokumentu, který by mu zajišťoval bezpečný průchod cizím územím.

1. Cestovní pasy tak patří k historicky nejstarším a nejrozšířenějším dokladům na světě. Prvními osobními doklady v našem pojetí byly listiny, vydávané jednotlivým osobám panovníky nebo vysokými šlechtici.

Tyto průvodní listy od středověku u nás nazývané glejty (z německého der Geleitbrief), potvrzovaly ochranu dané osoby či skupiny na určitém území při jeho průchodu nebo pobytu na něm. . Protože se v dávné minulosti cestovalo zejména po cestách mořských, tedy přes přístavy, dostaly doklady název Passe – port tj. průchod přístavem.
S rozmachem měšťanského stavu a především s rozvojem dopravy začaly státní úřady přibližně od poloviny devatenáctého století vydávat občanům cestovní pasy tedy doklady, které jejich držitelům měly zaručit po určité období volný průchod a pobyt na území jiných států.

2. Až do začátku dvacátého století se totožnost ověřovala tovaryšským listem, cestovním pasem, domovským listem, křestním listem, vandrovní knížkou nebo třeba i úředním dopisem na jméno osoby a podobně. V mnoha listinách scházela fotografie, proto v nich byl držitel dokladu přesně popsán a do některých listin navíc musel otisknout palec svojí pravé ruky.

3. Jedním z prvních předchůdců současného občanského průkazu byla pracovní knížka, kterou zavedl na počátku devatenáctého století císař Napoleon ve Francii. Knížka sloužila současně jako pas. Postupně byly pracovní knížky zavedeny i v dalších evropských zemích. První skutečné průkazy totožnosti se objevily rovněž ve Francii za první světové války: policie chtěla mít přehled o zdržujících se cizincích, zejména těch mluvících německy.

Na našem území dochází ke změnám až po první světové válce a po vzniku republiky. V roce 1919 jsou zrušeny pracovní knížky a v srpnu téhož roku vydala vláda nařízení o zavedení nového pasového systému, které nabylo účinnosti prvního května 1920."

Podle tohoto nařízení měl každý občan Československé republiky právo požádat o vydání všeobecné občanské legitimace. Platnost všeobecných občanských legitimací nebyla nijak časově omezena.

Doklad se považoval za úřední listinu a její padělání bylo trestné. Je třeba zdůraznit, že držení občanské legitimace bylo právo, nikoli povinnost. To se změnilo v březnu 1939. Po úplné okupaci republiky v březnu 1939 nařídil už 17. března 1939 říšský protektor zavést pro všechny obyvatele protektorátu povinný průkaz totožnosti neboli Kennkarte. V nich byly vedle fotografie majitele i otisky jeho prstů. (Navíc v roce 1941 byla opětovně zavedena „Arbeitsbuch – Pracovní knížka“, která se používala až do roku 1947.)

Vládní nařízení z roku 1919 bylo účinné po celé prvorepublikové období a bylo zrušené až zákonem č.198/1948 Sb., o občanských průkazech, který nabyl účinnosti k prvnímu říjnu 1948. Následovaly další právní normy o vydávání občanských průkazů z let 1953 a 1957."

atd.