Odpověděl/a – 20.říjen 0:10
No, já si to nepamatuji, protože jsem tu ještě nebyl, tak nemůžu srovnávat. Ale z toho, co vím, tak bych řekl, že asi ne. Určitě tu nebyla tolerance k LGBT, gendrovým nesmyslům a dalším kravínám. :D
Mravy ve společnosti ovšem kolísají, to je pravda. A můžou se měnit
během generace, což se promítne na všechny žijící generace. To je pak
vina hlavně politiky (politcké scény, vlády) a toho, jak ostatní věci
ovlivňuje… co všechno dovolí. Tím vůbec neříkám, že by byl komunismus
(v něčem) lepší, to ne. Jen říkám, že tu nebyla globalizace (ne, že by
to bylo špatně) a nebyl tu vliv USA, a jiných států, hamižnosti atd. USA
mi celkově připadá jako volná kultura postavená na neúctě a volných až
přímo neslušných mravech. A přespříliš založená na egoismu
(jednotlivců i společnosti). A ten vlvi k nám jde skrz volné hranice a
cestování, volný trh, kinematografii, internet a média, atd.
Říká se ale, že lidé se moc nemění a mravy jen občas (kolísají).
Přikládá se to taky stáří, protože starší lidé vždy říkají, že za
jejich mládí byl svět lepší. Takhle to tvrdí každá starší generace a
my tímhle způsobem můžeme dojít až k Adamovi a Evě (nebo nějakým
opicím v pravěku).
Spousta starších lidí nadává na mladou generaci (v každém lidském
období starověk, středověk, novověk,…) a už ve starověku kdosi
v reakci na tento fakt říkal něco jako že, že svět a lidi jsou pořád
stejní, to jen ti konkrétní lidi vidí svět jinak a když ze stárnou, tak
se často soustředí na to negativní v přítomnosti a na to pozitivní
v minulosti (své vzpomínky, hlvaně z mládí a rané dospělosti).
BTW ne, že bych tě tím chtěl urazit, já ani nevím kolik ti vlastně je :D
Jen poukazuji na to, co jsem kdesi četl a co si sám myslím. (Navíc vůbec
neberu stáří za něco něgativního, něco co by se mělo podceňovat a
dívat se na to jako na něco méněceného, atd). Zkrátka svou roli může
hrát i sentiment a vzpomínky (často zkreslené – ne přímo upravené,
ale takové, že se soustředí jen na to pozitivní a to negativní se snaží
vytěsnit).
Ale uznávám, že dnenší svět a hlavně i u nás může být o něco
„zkazenější.“ Protože co si budem, „komunismus“ byl dril a
v takových podmínkách (tvrdých) bývají lidé pokornější,
umírněnější, skromnější (často nemají na výběr :D) a mravnější.
Jak říká jeden citát: „Těžká časy rodí silné muže. Silní muži
vytváří dobré časy. Dobré časy rodí slabé muže. Slabí muži tvoří
těžké časy…“
Ale ten citát není zcela pravdivý. Spíš tak napůl, protože to není tak
jednoduché. Hlavně jen hazky zní…
Už téměř před 3 tisícy lety řekl Hesiodos:
„Kéž jsem se neoctl já mezi muži pátého věku, kéž jsem umřel dřív
nebo přišel na svět až potom!“ (jinak, ten 5. věk máme údajně
stále).
Tentýž autor řekl: „Ztratil jsem všechny naděje, pokud jde o budoucnost
naší země, když dnešní mládež převezme do svých rukou kormidlo
řízení. Je to mládež nedisciplovaná, drzá, nesnesitelná…“
Podle mě je to hlavně jen od pohledu člověka-jedince. To však neznamená,
že nemusí mít nezbytně pravdu.
Odpověděl/a – 20.říjen 0:14
No, já si to nepamatuji, protože jsem tu ještě nebyl, tak nemůžu srovnávat. Ale z toho, co vím, tak bych řekl, že asi ne. Určitě tu nebyla tolerance k LGBT, gendrovým nesmyslům a dalším kravínám jako je tomu dnes. :D I tady.
Mravy ve společnosti ovšem kolísají, to je pravda. A můžou se měnit
během generace, což se promítne na všechny žijící generace. To je pak
vina hlavně politiky (politcké scény, vlády) a toho, jak ostatní věci
ovlivňuje… co všechno dovolí. Tím vůbec neříkám, že by byl komunismus
(v něčem) lepší, to ne. Jen říkám, že tu nebyla globalizace (ne, že by
to bylo špatně) a nebyl tu vliv USA, a jiných států, hamižnosti atd. USA
mi celkově připadá jako volná kultura postavená na neúctě a volných až
přímo neslušných mravech. A přespříliš založená na egoismu
(jednotlivců i společnosti) a honbě za penězi (to není vina přímo
kapitálu, jako spíš politiky a některých států). A ten vliv k nám jde
skrz volné hranice a cestování, volný trh, kinematografii, internet a
média, atd. To se pak vše promítne třeba i ve školství, ale hlavně
i doma – ve výchově.
Říká se ale, že lidé se moc nemění a mravy jen občas (kolísají).
Přikládá se to taky stáří, protože starší lidé vždy říkají, že za
jejich mládí byl svět lepší a mládež vychovanější. Takhle to tvrdí
každá starší generace (dědečkové našich dědečků a tak dál) a my
tímhle způsobem můžeme dojít až k Adamovi a Evě (nebo nějakým opicím
v pravěku).
Spousta starších lidí nadává na mladou generaci (v každém lidském
období starověk, středověk, novověk,…) a už ve starověku kdosi
v reakci na tento fakt říkal něco jako že, že svět a lidi jsou pořád
stejní, to jen ti konkrétní lidi vidí svět jinak a když ze stárnou, tak
se často soustředí na to negativní v přítomnosti a na to pozitivní
v minulosti (své vzpomínky, hlvaně z mládí a rané dospělosti).
BTW ne, že bych tě tím chtěl urazit, já ani nevím kolik ti vlastně je :D
Jen poukazuji na to, co jsem kdesi četl a co si sám myslím. (Navíc vůbec
neberu stáří za něco něgativního, něco co by se mělo podceňovat a
dívat se na to jako na něco méněceného, atd). Zkrátka svou roli může
hrát i sentiment a vzpomínky (často zkreslené – ne přímo upravené,
ale takové, že se soustředí jen na to pozitivní a to negativní se snaží
vytěsnit).
Ale uznávám, že dnenší svět a hlavně i u nás může být o něco
„zkazenější.“ Protože co si budem, „komunismus“ byl dril a
v takových podmínkách (tvrdých) bývají lidé pokornější,
umírněnější, skromnější (často nemají na výběr :D) a mravnější.
Jak říká jeden citát: „Těžká časy rodí silné muže. Silní muži
vytváří dobré časy. Dobré časy rodí slabé muže. Slabí muži tvoří
těžké časy…“
Ale ten citát není zcela pravdivý. Spíš tak napůl, protože to není tak
jednoduché. Hlavně jen hazky zní…
Už téměř před 3 tisícy lety řekl Hesiodos:
„Kéž jsem se neoctl já mezi muži pátého věku, kéž jsem umřel dřív
nebo přišel na svět až potom!“ (jinak, ten 5. věk máme údajně
stále).
Tentýž autor řekl: „Ztratil jsem všechny naděje, pokud jde o budoucnost
naší země, když dnešní mládež převezme do svých rukou kormidlo
řízení. Je to mládež nedisciplovaná, drzá, nesnesitelná…“
Podle mě je to hlavně jen od pohledu člověka-jedince. To však neznamená,
že nemusí mít nezbytně pravdu.