Historie úprav

Gonfaloniér

Odpověděl/a – 27.srpen 19:24

Nevím, co přesně myslíš. Totiž v případě Thajska. Moc o něm nevím. Proč tě napadaji ztrovna tyto dva státy? OK Čína možná, ale pak tu máš ještě KLDR, Sýrii, Kubu, Irák, možná Afghánistán, Bolívie, Bělorusko, Eritrea, možná pár států Afriky, brzy možná Turecko, protože má dík Erdoğanovi na to hezky naběhnuto.
Zkrátka diktatury,

Každý stát má svou suverenitu, alespoň naoko. Neplatí zcela, že mezinárodní právo je nad státním. Třeba může být na stejné úrovní jako ústava a její práva. A taky jak kde, někdo na to nedbá. Je to taky jedna z věcí, která určuje to zda se jedná o demokratický nebo nedemokratický stát.
Ve skutečnosti nikomu do záležitosti daného státu nikomu nic není a ostatní státy se o to nestarají. Klidně v tom státě může být diktatura a lidi bez práv a nikoho to nebude zajímat. Možná někteří pronesou pár proslovů, někdo možná uvalí nějaké sankce (ale ty jsou spíš důsledkem zhoršených mezinárodních polit. vztahů, uražení se). Do záležitosti cizích států se začíná vměšovat, až když se zjistí, že by z toho ten jiný stát mohl mít velký užitek – jako nerostné bohatství, ropa, velká naděje na vítězství a zanechání svého vlviu v tom státě = „vazalský“ stát. (Hlavně v případě USA).

Gonfaloniér

Odpověděl/a – 27.srpen 19:33

Nevím, co přesně myslíš. Totiž v případě Thajska. Moc o něm nevím. Proč tě napadaji ztrovna tyto dva státy? OK Čína možná, ale pak tu máš ještě KLDR, Sýrii, Kubu, Irák, Laos, Vietnam, možná Afghánistán, Bolívie, Bělorusko, Eritrea, možná pár států Afriky, brzy možná Turecko, protože má dík Erdoğanovi na to hezky naběhnuto.
Zkrátka diktatury, totality, nedemokratické stá­ty.

Každý stát má svou suverenitu, alespoň naoko. Neplatí zcela, že mezinárodní právo je nad státním. Třeba může být na stejné úrovní jako ústava a její práva. A taky jak kde, někdo na to nedbá. Je to taky jedna z věcí, která určuje to zda se jedná o demokratický nebo nedemokratický stát.
Ve skutečnosti nikomu do záležitosti daného státu nikomu nic není a ostatní státy se o to nestarají. Klidně v tom státě může být diktatura a lidi bez práv a nikoho to nebude zajímat. Možná někteří pronesou pár proslovů, někdo možná uvalí nějaké sankce (ale ty jsou spíš důsledkem zhoršených mezinárodních polit. vztahů, uražení se). Do záležitosti cizích států se začíná vměšovat, až když se zjistí, že by z toho ten jiný stát mohl mít velký užitek – jako nerostné bohatství, ropa, velká naděje na vítězství a zanechání svého vlviu v tom státě = „vazalský“ stát. (Hlavně v případě USA).