Odpověděl/a – 25.červen 12:46
Se špatnými zkušenostmi ve společnosti, třeba s některými lidmi,
často hlavně v dětství nebo v pubertě. Nějaká trapná nebo velmi
nepříjemná událost. Samotářské vychovávání. Odobně si myslím, že to
mohla způsobit i nějaká (hlavně cizí) osoba, která v člověku
(i nevědomky) podněcovala tuto fóbii a to svým chováním a
přístupem.
Samozřejmé je i přímo psychické trauma, nějaké tragédie, špatné
zacházení s tím člověkem a zanedbaná výchova, ale to už jsou extrémy.
PAk už může být ta sociální interakce nějak narušena. I když to
nemusí být hned sociální fobie.
Z části to může být i dědičné. To se pozná, pokud je
v rodině – ať v matčině nebo otcově straně – pár lidí, kteří
se trochu straní společnosti.
Vliv rodičů hraje roli, pokud oni třeba sami netouží po společnosti, tak
to dítě tam asi moc brát nebudou. Oni sami třeba můžou být
introverti – a nemusí mít žádné fobie – ale je tam možnost, že to
dítě tu fobii získá.
Naopak i rodiče můžou být velmi společenští, ale dítě ne. To pokud je
to dědičné (ne nutně z rodičů na dítě), tak se to dítě bude
řekněmě přirozeně stranit společnosti. Anebo mělo nějaké ty pšatné
zkušenosti se společností, s některými lidmi, což se na něm podepsalo.
Je taky možné, že ten člověk si to už třeba ani nepamatuje, co ty fobie
zpustilo (to je velmi běžné), ale těmi fobiemi trpí právě kvůli rčitým
událostem, zkušenostem s něčím.
Pak je tu ještě introverze, ale to s nějakou fóbií nezaměňuj. Introverti chtějí být sami, společnosti se nebojí, ale užívají si samotu a klid. :D
Na wiki v Původu sociální föbie píší, že původ není přesně znám a že jsou to jenom teorie. A těch je několik. Hlavní je, že i těch příčin může být víc.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_fobie#V%C3%BDskyt_a_p%C5%AFvod
Odpověděl/a – 25.červen 12:49
Se špatnými zkušenostmi ve společnosti, třeba s některými lidmi,
často hlavně v dětství nebo v pubertě. Nějaká trapná nebo velmi
nepříjemná událost. Nebo samotářská vychova. Osobně si myslím, že to
mohla způsobit i nějaká (hlavně cizí) osoba, která v člověku
(i nevědomky) podněcovala tuto fóbii a to svým chováním a přístupem,
třeba i opakovaně – pokud je cizí v tom smyslu, že není
z nejbližší rodiny nebo přátel, ale trochu ji ten člověk zná.
Samozřejmé je i přímo psychické trauma, nějaké tragédie, špatné
zacházení s tím člověkem a zanedbaná výchova, ale to už jsou extrémy.
Pak už může být ta sociální interakce nějak narušena. I když z toho
nemusí být hned sociální fobie.
Z části to může být i dědičné. To se pozná, pokud je
v rodině – ať v matčině nebo otcově straně – pár lidí, kteří
se trochu straní společnosti.
Vliv rodičů hraje roli, pokud oni třeba sami netouží po společnosti, tak
to dítě tam asi moc brát nebudou. Oni sami třeba můžou být
introverti – a nemusí mít žádné fobie – ale je tam možnost, že to
dítě tu fobii získá.
Naopak i rodiče můžou být velmi společenští, ale dítě ne. To pokud je
to dědičné (ne nutně z rodičů na dítě), tak se to dítě bude
řekněmě přirozeně stranit společnosti. Anebo mělo nějaké ty pšatné
zkušenosti se společností, s některými lidmi, což se na něm podepsalo.
Je taky možné, že ten člověk si to už třeba ani nepamatuje, co ty fobie
zpustilo (to je velmi běžné), ale těmi fobiemi trpí právě kvůli rčitým
událostem, zkušenostem s něčím.
Pak je tu ještě introverze, ale to s nějakou fóbií nezaměňuj. Introverti chtějí být sami, společnosti se nebojí, ale užívají si samotu a klid. :D
Na wiki v Původu sociální föbie píší, že původ není přesně znám a že jsou to jenom teorie. A těch je několik. Hlavní je, že i těch příčin může být víc.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_fobie#V%C3%BDskyt_a_p%C5%AFvod