Historie úprav
Odpověděl/a – 22.červen 14:10
Nikdy jsem se s tímto názorem nesetkala.
Ale např. Kosmas psal v er-formě. – vypráví o příchodu Čechů podle bájného vypravování stac. V další části – podle pamětníků událostí, třetí část – současnost.
Myslím si, že tato forma se hodí pro události, v nichž se vyskytuje víc postav.
Tento postup je objektivní, i když jsem se setkala s jednou kronikou, která vznikla v 15. století. První část – ich forma, autorův pohled, 2. část er-forma – doplnění rukopisy atd. tím, co chybní v první části. 3. část střídá obě formy.
Nemohla jsem si vzpomnět, ale našla jsem v odkazu
Myslím si, že záleží na autorovi, který styl mu vyhovuje.
Er-forma má víc možností
autor stojí na příběhem, píše to, co viděl, slyšel, nevidí do hlavy účastníků
bývá nezaujatý, někdy vkládá i své myšlenky jednajídím postavám atd.
Řekla bych, že er-forma se víc hodí ři vzpomínkách, historii, tedy čas příběhu se zpravidla liší od času vypravěče.
Ich-forma – příběhy, které autor sám zažil, tedy jedna postava, je náročnější na výběr slov. Výhoda, že čtenáři dokonaleji poznají hrdinu a jeho osudy. Ale nejde o autobiografii.
Odpověděl/a – 22.červen 14:15
Nikdy jsem se s tímto názorem nesetkala.
Ale např. Kosmas psal v er-formě. – vypráví o příchodu Čechů podle bájného vypravování starců. V další části – podle pamětníků událostí, třetí část – Kosmova současnost a dění
Myslím si, že tato forma se hodí pro události, v nichž se vyskytuje víc postav, při psaní vzpomínek a historie. .
Tento postup je objektivní, i když jsem se setkala s jednou kronikou, která vznikla v 15. století. První část – ich forma, autorův pohled, 2. část er-forma – doplnění rukopisy atd. tím, co chybní v první části. 3. část střídá obě formy.
Nemohla jsem si vzpomnět, ale našla jsem v odkazu
Myslím si, že často záleží na autorovi, který styl mu vyhovuje.
Er-forma má víc možností využití
- autor stojí na příběhem, píše to, co viděl, slyšel, nevidí do hlavy účastníků
_ bývá nezaujatý, někdy vkládá i své myšlenky jednajícím postavám atd.
Domnívám se, že er-forma se víc hodí tehdy, když se čas příběhu zpravidla liší od času vypravěče – taková je i kronika.
Ich-forma – příběhy, které autor sám zažil, tedy jedna postava, je náročnější na výběr slov. Výhoda, že čtenáři dokonaleji poznají hrdinu a jeho osudy. Ale nejde o autobiografii.