Odpověděl/a – 19.červen 17:04
Spíš bych řekl, že lidé, obzvlášť rodiče, teď budou mnohem víc
zaujatí vůči učitelům. Proč? Protože školy, ale hlavně ZŠ zahlcovaly
žáky a tím i jejich rodiče spoustu zbytečnostma a hloupostma. Ve škole
jeden učitel učí kolik – jeden, dva předměty jednu třídu, buď každý
den nebo někreří jen jednou dvakrát týdně. Teď se ale práce všech
učitelů spojila do jedné osoby, jednoho učitele, který je musí všechny
nahradit – k jednomu z rodičů, který musí na své ratolesti dohlížet.
Plaga a jiní doporučovali, aby školy žáky nezahlcovaly, nedávaly psímeky
a zcela vypustili předměty jako tělocvik, výtvarku, pracovní
činost/výchovy, rodinou výchovu, hudební výchovu a jim podobné. Přesto
vím od známých, že i právě z těchto předmětů jim chodily
několikrát týdně úkoly, vlastně i denně, protože jeden předmět
v jeden den, čas na zhotovení často ještě v ten den. Úkoly ve smyslu ať
namalují to a to, vyfotí to a pošlou učitelovi. Nebo různé prezentace a
referáty do takových předmětů, kde ani referáty nemají co cělat – do
tělocviku, do pracovní výchovy,..
A to vše ještě obnášelo ať si koupí a pořídí tamto a tamto,
samozřejmě na vlastní náklady.
A to jsou jen ty předměty, které se ani vyučovat neměly, pak jsou tu ty
důležitější předěměty, víc zaměřené na teorii, kde denně chodily
úkoly a každý den nějaká písemka/test do jednoho z nich, někdy
i několik denně. Lidi doma zavalení povinnostma. Pak ještě spousta
dalších povinností, které museli žáci a rodiče splňovat, žáci se
ještě v určitou dobu museli něčeho účastnit jako třeba online
vyučování.
Rodiče nejsou pedagogové, mají vlastní práci, a přiznejem si že spousta
věcí, které škola chce nebo jaké má požadacky jsou nesmyslnosti, které
vyvedou zklidu i toh nejmírnějšího člověka.
Dětem někdy chodily jen úkoly bez nějakého lepšího vysvětlení učiva a
tak je to museli doučit rodiče, rodiče, kteří tohle viděli naposledy,
když sami chodili do školy a vůbec si to nepamatují jestli se to vůbec
učili, rodiče, které tohle nebaví a často to nechápou o nic víc než
jejich děti a hlavně rodiče, kteří taky denně pracují. Otec i matka
žáka mohou být půl dne v práci, pak se vrátí a mají dětem pomáhat se
všema povinnostma do školy, což je práce několika učitelů – klidně
i deseti a v delším časovém rozmezí. Tohle je práce učitelů, ne
rodičů – ti mají svoji práci, svoje povinnosti. A taky jen jedny nervy.
S dětmi jsou krompráce celý den, ještě se o ně starají, perou, vaří,
jezdí nakupovat a vše spojené s domácností.
Já děti nemám, ale známí co je mají byli a vlastně pořád jsou
znechuceni a pobouřeni na max. výši, někteří z nich dokonce do školy
psali a vysvětlovali jim, že něco takového co učitelé chtějí jako
i úkoly do výtvarné výchovy dělat prostě nebudou.
Kamarádka si mi velmi často stěžovala, že v té školy musí být na
hlavu, tolik věcí co po ni i její dceři chtějí a často tomu vůbec
nerozuměla. Učitelka čj jejího syna jí dokonce vylolals tím, že syn
neplní své povinnosti, chovala se velmi arogantně a chtěla po ní
vysvělení. Chyběl mu prosím jeden úkol, se kterým si nevěděl rady.
Ostatní desítky úkollů a písemek měl hotové.
Jeden známý na tom byl podobně, on sám dělá v práci dvanáctky,
manžělka má každý den osmičky a střídá se jí raní s odpolední.
A těch úkolů, které jim škola posílala každý den. Prý se kvůli tomu
i několikrát pohádali. Ale nakonec rezignovali a shodli se, že je to vina
školy a učitelů a nechali to být, ať to dopadne jak chce. Protože škola
to neskutečně brala vážně s těmi úkoly a aktivitou žáka. To bylo
pořád: „Oni si v té škole snad myslí, že my celý den neděláme nic
jiného než, že se celý den věnujeme dětem a jejic přípravě do školy.
A ještě v tom sami mají chaos, mladému občas příjde pozvánka do online
vyučování z jednoho předmětu a test do jiného předmětu, obojí ve
stejnou dobu a samozřejmě obojí musí mít splněno. Kdyby se ti učitelé,
alespoň domluvili…”
A takových řečí měl několik.
A myslím si, že je celkem i rozdíl, když si dítě odsedí jednu vyučovací hodiinu a poslechne si, co učitel vykládá, popřípadě si udělá pár poznámek do sešitu, než když teď po něm ten učitel chce ať si udělá z té jedné vyučovací hodiny zápisky sám, A´t se to sám naučí a pochopí to – samozřejmě s pomocí rodičů – a ještě dostane nějké úkoly, testy. Častoy prý několi kvyučovacich hodin spojených do jednoho učvia, které mu učitel zašle, takže spousta stran k zapsání a naučení. Všechno takto ztížené a nejen v tomoto. Chápu, že na něco takového nikdo nebyl připravený, ale co vím, tak učitelé mi připadali zmatení, sami nevěděli co, dělat, tak zmatkovali, dali na žáka nemožné požadavky a ještě to brali neskutečně vážně.
Učitelé jsou nějací chudáčci? Předně, vybrali si tohle povolání
sami – pokud měli na výběr a nesehnali si jinou práci ”nazvdory”
jejich titulům a nic jiného by jim tak nezbylo. Když já byl ještě na SŠ,
tak jsme tam my – jakože studenti – pravidelně dělali službu na
recepci, což obnášelo několik povinností. Ale hlavně jsem viděli
i týdenní rozpis učitelů, ve kterou dobu co učí. No panečku, to je na
pohodu práce, dvě UČEBNÍ hodiny si odučiil pak dvě hodiny volna, pak zase
hodina, pak volna a poslední hodina a měli padla. Někteří učitelé,
některé dny učili třeba jen dvě hodiny denně. Pravda někteří učitelé
učili některý den třeba i 6 h vkuse, ale rozhodně ne každý den.
A 6 hod denně není žádná tvrdá práce.
Samozřejmě učitel bude tvrdit opak, jak je to těžká práce, jak je jim
křivděno, jak mají nízké platy a jací jsou to chudáčci.
Nemluvě o jejich proplacených prázdninách. A učitel vámna to ještě
opáčí: „My z letních prázdnin máme volný jen jeden měsíc. V srpnu
už musíme chodti do školy a připravovat se na následující školní
měsíc.” To je jim červenec, všechny ostatní prázdniny, víkendy,
ředitelská volna a volna, která sis ami berou kvůli nemoci atd. málo? A tu
jejich přípravu do školy jsem měl taky možnost vidět. Samozřejě
záleží na předmětu, který učitel vyučuje, ale není to žádná věda
ani složitosti. Jedou podle osnov a někteří ani žádné větší přípravy
nedělají. Stačí jim učebnice podle které jedou. Výše zmíněný známý
navíc ještě říká: „Kdyby je v té škole alespoň něco naučili,
mladý je blbý jak pučtok.”
Procházel jsem si i názory různých rodičů na internetu, v komentářích pod článkama, které nějak souvisely s domácím učením a všechny komentáe negativní, všichni tvrdili jak je to na hlavu a samé spílání na školu. Na druhou stranu tam ale sem tam byly i komentáře učitelů a někteří tvrdili, že to enní jejich vinna, že mají své osvnoy a že to tak chce po nich škola. Ale sami s tím třeba někteří nesouhlasili.
Odpověděl/a – 19.červen 17:20
Spíš bych řekl, že lidé, obzvlášť rodiče, teď budou mnohem víc
zaujatí vůči učitelům. Proč? Protože školy, ale hlavně ZŠ zahlcovaly
žáky a tím i jejich rodiče spoustu zbytečnostma a hloupostma. Ve škole
jeden učitel učí kolik – jeden, dva předměty jednu třídu, buď každý
den nebo někreří jen jednou dvakrát týdně. Teď se ale práce všech
učitelů spojila do jedné osoby, jednoho učitele, který je musí všechny
nahradit – k jednomu z rodičů, který musí na své ratolesti dohlížet.
Plaga a jiní doporučovali, aby školy žáky nezahlcovaly, nedávaly psímeky
a zcela vypustili předměty jako tělocvik, výtvarku, pracovní
činost/výchovy, rodinou výchovu, hudební výchovu a jim podobné. Přesto
vím od známých, že i právě z těchto předmětů jim chodily
několikrát týdně úkoly, vlastně i denně, protože jeden předmět
v jeden den, čas na zhotovení často ještě v ten den. Úkoly ve smyslu ať
namalují to a to, vyfotí to a pošlou učitelovi. Nebo různé prezentace a
referáty do takových předmětů, kde ani referáty nemají co cělat – do
tělocviku, do pracovní výchovy,..
A to vše ještě obnášelo ať si koupí a pořídí tamto a tamto,
samozřejmě na vlastní náklady.
A to jsou jen ty předměty, které se ani vyučovat neměly, pak jsou tu ty
důležitější předěměty, víc zaměřené na teorii, kde denně chodily
úkoly a každý den nějaká písemka/test do jednoho z nich, někdy
i několik denně. Lidi doma zavalení povinnostma. Pak ještě spousta
dalších povinností, které museli žáci a rodiče splňovat, žáci se
ještě v určitou dobu museli něčeho účastnit jako třeba online
vyučování.
Rodiče nejsou pedagogové, mají vlastní práci, a přiznejme si že spousta
věcí, které škola chce nebo jaké má požadavky jsou nesmyslnosti, které
vyvedou zklidu i toho nejmírnějšího člověka.
Dětem někdy chodily jen úkoly nebo hlada stran k naučení bez nějakého
lepšího vysvětlení učiva a tak je to museli doučit rodiče, rodiče,
kteří tohle viděli naposledy, když sami chodili do školy a vůbec si to
nepamatují jestli se to vůbec učili, rodiče, které tohle nebaví a často
to nechápou o nic víc než jejich děti a hlavně rodiče, kteří taky
denně pracují. Otec i matka žáka mohou být půl dne v práci, pak se
vrátí a mají dětem pomáhat se všema povinnostma do školy, což je práce
několika učitelů – klidně i deseti a v delším časovém rozmezí a
v mnohonásobně jednodušších podmínkách. Tohle je práce učitelů, ne
rodičů – ti mají svoji práci, svoje povinnosti. A taky jen jedny nervy.
S dětmi jsou krom práce celý den, ještě se o ně starají, perou, vaří,
jezdí nakupovat a vše spojené s domácností.
Já děti nemám, ale známí co je mají byli a vlastně pořád jsou
znechuceni a pobouřeni na max. výši, někteří z nich dokonce do školy
psali a vysvětlovali jim, že něco takového co učitelé chtějí jako
i úkoly do výtvarné výchovy dělat prostě nebudou.
Kamarádka si mi velmi často stěžovala, že v té školy musí být na
hlavu, tolik věcí co po ni i její dceři chtějí a často tomu vůbec
nerozuměla. Učitelka čj jejího syna jí dokonce volala s tím, že syn
neplní své povinnosti, chovala se velmi arogantně a jeěště po ní chtěla
vysvělení. Chyběl mu prosím jeden úkol, se kterým si nevěděl rady.
Ostatní desítky úkollů a písemek měl hotové.
Jeden známý na tom byl podobně, on sám dělá v práci dvanáctky,
manžělka má každý den osmičky a střídá se jí raní s odpolední.
A těch úkolů, které jim škola posílala každý den! Prý se kvůli tomu
i několikrát pohádali. Ale nakonec rezignovali a shodli se, že je to vina
školy a učitelů a nechali to být, ať to dopadne jak chce. Protože škola
to neskutečně brala vážně s těmi úkoly a aktivitou žáka. To bylo
pořád: „Oni si v té škole snad myslí, že my celý den neděláme nic
jiného než, že se neustále věnujeme dětem a jejich přípravě do školy.
A ještě v tom sami mají chaos, mladému občas příjde pozvánka do online
vyučování z jednoho předmětu a test do jiného předmětu, obojí ve
stejnou dobu a samozřejmě obojí musí mít splněno. Kdyby se ti učitelé,
alespoň domluvili…”
A takových poznámek měl několik.
A myslím si, že je celkem i rozdíl, když si dítě odsedí jednu vyučovací hodiinu a poslechne si, co učitel vykládá, popřípadě si udělá pár poznámek do sešitu, než když teď po něm ten učitel chce ať si udělá z té jedné vyučovací hodiny zápisky sám, A´t se to sám naučí a pochopí to – samozřejmě s pomocí rodičů – a ještě dostane nějaké úkoly, testy. Často prý několik vyučovacich hodin spojených do jednoho učvia, které mu učitel zašle, takže spousta stran k zapsání a naučení. Připočítejme kolik taových předmětů je včetně těch zbytečných a úkolů, které chodily den co den dokonce i o víkendech. Všechno takto ztížené a nejen v tomoto. Chápu, že na něco takového nikdo nebyl připravený, ale co vím, tak učitelé připadali zmatení, sami nevěděli co, dělat, tak zmatkovali, ukládali na žáka nemožné požadavky a ještě to brali neskutečně vážně.
Učitelé jsou nějací chudáčci? Předně, vybrali si tohle povolání
sami – pokud měli na výběr a nesehnali si jinou práci ”nazvdory”
jejich titulům a nic jiného by jim tak nezbylo. Když já byl ještě na SŠ,
tak jsme tam my – jakože studenti – pravidelně dělali službu na
recepci, což obnášelo několik povinností. Ale hlavně jsem viděli
i týdenní rozpis učitelů, ve kterou dobu co učí. No panečku, to je na
pohodu práce, dvě UČEBNÍ hodiny si odučiil pak dvě hodiny volna, pak zase
hodina, pak volna a poslední hodina a měli padla. A to byl ještě ten
těžší den. Někteří učitelé, některé dny učili třeba jen dvě hodiny
denně. Pravda někteří učitelé učili některý den třeba i 6 h vkuse,
ale rozhodně ne každý den. A 6 hod denně není žádná tvrdá práce.
Samozřejmě učitel bude tvrdit opak, jak je to těžká práce, jak je jim
křivděno, jak mají nízké platy a jací jsou to chudáčci.
Nemluvě o jejich proplacených prázdninách. A učitel vám na to ještě
opáčí: „My z letních prázdnin máme volný jen jeden měsíc. V srpnu
už musíme chodti do školy a připravovat se na následující školní
měsíc.” To je jim červenec, všechny ostatní prázdniny, víkendy,
ředitelská volna a volna, která sis ami berou kvůli nemoci atd. málo? A tu
jejich přípravu do školy jsem měl taky možnost vidět. Samozřejě
záleží na předmětu, který učitel vyučuje, ale není to žádná věda
ani složitosti. Jedou podle osnov a někteří ani žádné větší přípravy
nedělají. Stačí jim učebnice podle které jedou. Výše zmíněný známý
navíc ještě říká: „Kdyby je v té škole alespoň něco naučili,
mladý je blbý jak pučtok.”
Procházel jsem si i názory různých rodičů na internetu,
v komentářích pod článkama, které nějak souvisely s domácím učením
a snad všechny komentáře negativní, všichni tvrdili jak je to na hlavu a
samé spílání na školu. Na druhou stranu tam ale sem tam byly i komentáře
učitelů a někteří tvrdili, že to není jejich vinna, že mají své osvnoy
a že to tak chce po nich škola. Ale sami s tím třeba někteří
nesouhlasili.
Rodiče spíš došli k názoru, že učitelé mají na pohodu práci ale jsou
to bl*ci.
Já to netvrdím ani nezevšeobecňuji, ale nemyslím si, že školy postupovaly
během korona krize chytře.
_________