Historie úprav
Odpověděl/a – 6.červen 9:50
Spinoza mluvil o svobodě v rámci etiky. v tom smyslu, že rozum by měl převládat nad emocemi či afekty.
Svoboda je poznaná nutnost , tedy svobodné myšlení , které není něčím zatížené, je poznaná nutnost ke správnému rozhodnutí.
Svoboda není vždy možností volby. Jestliže člověk má „zatemněnou mysl“, převládne ho vášeň, nenávist, tak se může dostat na scestí – fanatismus, seklty – člověk je tak manipulovaný.
Takže tento člověk nemůže být svobodný, protože , co je v daném okamžiku opravdu potřebné, ale nemožné, neusklutečnitelné, protože nepřemýšlel. Emoce, falešná víra nahradily rozum
Takovýto člověk není svobodný, protože nepoznal,, že exilstují určitá omezení, která jsou nutná. Když je pozná, teprve tehdy může být svobodný.
Vnitřní svoboda x vnější. Přece se nemohu pohybovat tam, kam chci, nebo dělat to, co chci. Třeba něco musím dělat, ale nesmí – platí v různých obastech, tudíž „nutím“ své svědomí
Je z pohledu svobody lepší, co nesmím, nebo co musím
Lidské vztahy jsou založené na nutnosti, když daná pravidla přijmu, stanu se svobodným., uznám je, nejednám v afektu atd.
Je možné, že Spinozova slova zněla takto, upravil je Marx, ale to je už něco jiného.
„Svoboda neruší nutnost, nýbrž ji předpokládá.“ – Baruch
Odpověděl/a – 6.červen 9:58
Spinoza mluvil o svobodě v rámci etiky. v tom smyslu, že rozum by měl převládat nad emocemi či afekty.
Svoboda je poznaná nutnost , tedy svobodné myšlení , které není něčím zatížené, je poznaná nutnost , tedy její předpklad , a vedou ke správnému rozhodnutí.
Svoboda není vždy možností volby. Jestliže člověk má „zatemněnou mysl“, převládne ho vášeň, nenávist, tak se může dostat na scestí – fanatismus, seklty – člověk je tak manipulovaný.
Takže tento člověk nemůže být svobodný, protože , co je v daném okamžiku opravdu potřebné, ale nemožné, neuskutečnitelné, protože nepřemýšlel.. Emoce, falešná víra nahradily rozum
Takovýto člověk není svobodný, protože nepoznal,, že existují určitá omezení, která jsou nutná. Když je pozná, teprve tehdy může být svobodný.
Vnitřní svoboda x vnější. Přece se nemohu pohybovat tam, kde chci, nebo dělat to, co chci. Třeba něco musím dělat, ale nesmím – platí v různých obastech, tudíž „nutím“ své svědomí
Je z pohledu svobody lepší, co nesmím, nebo co musím
Lidské vztahy jsou založené na nutnosti, když daná pravidla přijmu, tedy je uznám, nejednám v afektu stanu se svobodným, .rozum velí, že pravidla jsou nutná a jejich překročení nese často důsledky atd.
Je možné, že Spinozova slova zněla jinak, upravil je Marx, ale to je už něco jiného.
„Svoboda neruší nutnost, nýbrž ji předpokládá.“ – Baruch
Spinoza
https://azcitaty.cz/karl-marx/21062/
Odpověděl/a – 6.červen 10:58
Spinoza mluvil o svobodě v rámci etiky. v tom smyslu, že rozum by měl převládat nad emocemi či afekty.
Svoboda je poznaná nutnost , tedy svobodné myšlení , které není něčím zatížené, je poznaná nutnost , tedy její předpklad , a vedou ke správnému rozhodnutí.
Svoboda není vždy možností volby. Jestliže člověk má „zatemněnou mysl“, převládne ho vášeň, nenávist, tak se může dostat na scestí – fanatismus, seklty – člověk je tak manipulovaný.
Takže tento člověk nemůže být svobodný, protože , co je v daném okamžiku opravdu potřebné, ale nemožné, neuskutečnitelné, protože nepřemýšlel.. Emoce, falešná víra nahradily rozum
Takovýto člověk není svobodný, protože nepoznal,, že existují určitá omezení, která jsou nutná. Když je pozná, teprve tehdy může být svobodný.
Vnitřní svoboda x vnější. Přece se nemohu pohybovat tam, kde chci, nebo dělat to, co chci. Třeba něco musím dělat, ale nesmím – platí v různých obastech, tudíž „nutím“ své svědomí
Je z pohledu svobody lepší, co nesmím, nebo co musím
Lidské vztahy jsou založené na nutnosti, když daná pravidla přijmu, tedy je uznám, nejednám v afektu stanu se svobodným, .rozum velí, že pravidla jsou nutná a jejich překročení nese často důsledky atd.
Je možné, že Spinozova slova zněla jinak, upravil je Marx, ale to je už něco jiného.
„Svoboda neruší nutnost, nýbrž ji předpokládá.“ – Baruch
Spinoza
https://azcitaty.cz/karl-marx/21062/
--
Doplňuji
Spinoza rozlišuje fyzickou a dichopvní svopbodu.
"Svoboda a nutnost se přitom u Spinozy nevylučují, mohou působit stejným směrem – například jestliže se člověk rozhodne k nějakému činu v souladu s nutností své vlastní povahy, jedná svobodně.
Svoboda však nemůže pocházet pouze z tělesné aktivity – je potřeba zapojit i mysl. Svobodu tedy člověk může nalézt v duchovní oblasti – stačí používat mysl a rozum náležitým způsobem. Překonáme-li vášně – a to tím, že afekty, jež nám přinášejí aktivitu potlačíme afekty, během nichž jsme pasivní (Spinoza se totiž domnívá, že nahlédne-li mysl nutnost všech věcí, může afekty zdolat nebo jim alespoň odoláva – máme nakročeno ke svobodě. A jelikož vítězství nad vášněmi dosáhneme tou měrou, v jaké si vytváříme rozlišené ideje, pak je třeba používat racionální myšlení. "
Tudíž platí, že nejdůležitější pro to, aby si člověk uvědomil, že je svobodný, je, že myslí racionálně.
