Historie úprav

DoTazatel

Odpověděl/a – 27.březen 19:06

Ne nezbytně, ale je to pravěpodobnější. Ti moudřejší, chytřejší, inteligentnější si mohou uvědomovat ty špatné věci – jsou si jich víc vědomí, chápají je, pociťují je a to je může činit smutné a nešťastné. (Stejně tak si ale můžou uvědomovat některé ty dobré věci, takže záleží spíš na člověku a té jeho moudrosti – co mu přináší, atd.
Když pominem, že zlo a dobro jsou relativní – protože snad každý dokáže určit, co je dobré, a co špatné podle své vlastní morálky a vlastně vůbec podle sebe sama – tak tito lidé by si měli víc uvědomovat a chápat zlo i dobro ve světě a protože „zlo“ převažuje, tak je to může dělat nešťastné… nebo taky záleží na co se zaměřují).

A už jen proto že jsou moudří, tak to znamená, že na něčím hloubají, přemýšlí – tzn. že nežijí tak úplně přítomností, krátkodobým okamžikem a nenechávají se dělat šťastnými (jako ti, kteří na nic moc nemyslí a žijí jen přítomností a užívají si ji). Tito mají mysl vždy zaměstnanou a dost často chmurnými představami a když už ne přímo chmurnými, tak alespoň představami, které jim nedovolí se momentálně radovat (nemusí to být nutně negativní představy, ale zaměsnávají jě, takže se nemůžou radovat v tom přítomném okamžiku a užívat si ho).

Inteligentnější lidé jsou prý i víc empatičtí a mnoho věcí víc prožívají, takže i to je může dělat nešťastné.

Taky se říká, že ti chytřejší jsou většinou introverti a melancholici (popř. cholerici – přestože to jsou spíš extroverti).. I když to samozřejmě není pravidlem.
Už to o něčem vypovídá.

DoTazatel

Odpověděl/a – 27.březen 19:11

Ne nezbytně, ale je to pravěpodobnější. Ti moudřejší, chytřejší, inteligentnější si mohou uvědomovat ty špatné věci – jsou si jich víc vědomí, chápají je, pociťují je a to je může činit smutné a nešťastné. (Stejně tak si ale můžou uvědomovat některé ty dobré věci, takže záleží spíš na člověku a té jeho moudrosti – co mu přináší, atd.
Když pominem, že zlo a dobro jsou relativní – protože snad každý dokáže určit, co je dobré, a co špatné podle své vlastní morálky a vlastně vůbec podle sebe sama – tak tito lidé by si měli víc uvědomovat a chápat zlo i dobro ve světě, chápat různé principy a jak to chodía. No a protože „zlo“ převažuje, tak je to může dělat nešťastné… nebo taky záleží na co se zaměřují).

A už jen proto že jsou moudří, tak to znamená, že na něčím hloubají, přemýšlí – tzn. že nežijí tak úplně přítomností, krátkodobým okamžikem a nenechávají se dělat šťastnými (jako ti, kteří na nic moc nemyslí a žijí jen přítomností a užívají si ji). Tito mají mysl vždy zaměstnanou a dost často chmurnými představami a když už ne přímo chmurnými, tak alespoň představami, které jim nedovolí se momentálně radovat (nemusí to být nutně negativní představy, ale zaměsnávají jě, takže se nemůžou radovat v tom přítomném okamžiku a užívat si ho).

Inteligentnější lidé jsou prý i víc empatičtí a mnoho věcí víc prožívají, takže i to je může dělat nešťastné.

Inteligentnější a moudřejší lidé bývají taky víc konfliktní (ne, že by přímo vyvolávali hádky a spory, ale neumí vycházet nebo jednat s lidmi a pohybovat se ve společnosti… nejspíš proto, že jso jiní a je jich tak málo). :'D Často bývají nepochopeni, ostatní jim nerozumí, oni zase se kolikrát neradi baví s ostatními a neradi něco vysvětlují).
Taky se říká, že ti chytřejší jsou většinou introverti a melancholici (popř. cholerici – přestože to jsou spíš extroverti).. I když to samozřejmě není pravidlem.
Už to o něčem vypovídá.