Odpověděl/a – 27.březen 11:22
Jedna teorie je, že středověcí mniši, kteří hledali zkratky při kopírování rukopisů, převedli latinské slovo na „k“ - ad - na „a“ se zadní částí „d“ jako ocas. .
Nebo to vyšlo z francouzského slova pro „at“ - à - a zákoníci, usilující o efektivitu, zatočili hrot pera kolem horní a boční strany. Nebo se symbol vyvinul ze zkratky „každý v“ – „a“ je obalen „e“.
První zdokumentované použití bylo v roce 1536 v dopise Francesca Lapiho, florentského obchodníka, který pomocí @ označoval jednotky vína zvané amfory, které byly dodávány ve velkých hliněných nádobách. .Symbol později převzal historickou roli v obchodě.
Moderní nejasnost symbolu skončila v roce 1971, kdy počítačový vědec jménem Ray Tomlinson čelil nepříjemnému problému: jak propojit lidi, kteří programovali počítače, tedy jednoho s druhým.
atd-
https://www.smithsonianmag.com/science-nature/the-accidental-history-of-the-symbol-18054936/
V češtině pak přenesením významu slova zavináč pro zavinutý plátek ryby se zeleninou.
Odpověděl/a – 28.březen 11:15
Jedna teorie je, že středověcí mniši, kteří hledali zkratky při kopírování rukopisů, převedli latinské slovo na „k“ - ad - na „a“ se zadní částí „d“ jako ocas. .
Nebo to vyšlo z francouzského slova pro „at“ - à - a zákoníci, usilující o efektivitu, zatočili hrot pera kolem horní a boční strany. Nebo se symbol vyvinul ze zkratky „každý v“ – „a“ je obalen „e“.
První zdokumentované použití bylo v roce 1536 v dopise Francesca Lapiho, florentského obchodníka, který pomocí @ označoval jednotky vína zvané amfory, které byly dodávány ve velkých hliněných nádobách. .Symbol později převzal historickou roli v obchodě.
Moderní nejasnost symbolu skončila v roce 1971, kdy počítačový vědec jménem Ray Tomlinson čelil nepříjemnému problému: jak propojit lidi, kteří programovali počítače, tedy jednoho s druhým.
atd-
https://www.smithsonianmag.com/science-nature/the-accidental-history-of-the-symbol-18054936/
Při pojmenování je třeba vycházet z historie, bez by se nedaly vysvětlit žádná pojmenování a významy slov. Protože pojmenování je mnohem starší.
Suvislost s počítačovou korespondencí zavináči vnukl až vynálezce e-mailu Raymond Tomlinson, který jej umístil mezi uživatelské jméno a doručovací „adresu“. Krátký anglický název „at“ se však v ostatních zemích téměř neujal, a tak dnes máme české zavináče, francouzské šnečky, nizozemské opičí ocásky nebo švédské skořicové závitky.
Jinou možnost překladu vysvětluje Jilří Rejzek, autor Etymologického slovníku. „Předpokládám, že jde o původem slangový výraz, kde se typicky uplatňuje jazyková kreativita. Myslím, že to ani tak nemusí být spojeno s rybí pochoutkou, jako spíš s tím, že to vypadá obecně jako ‚něco zavinutého’, a k pojmenování bylo využito už existující slovo zavináč,“.
Článek z r. 2012 – „Už 40 let si posíláme počítačové dopisy“ Kkolik je to roků v r. 2020?
I když název email pro dopis vznikl v roce 1982.
https://www.cnews.cz/strucna-historie-emailu-uz-40-let-si-posilame-pocitacove-dopisy/