Historie úprav
Odpověděl/a – 5.únor 15:19
„Sám Ertl napsal, že „místních jmen mužských, vyjmeme-li jména na -ov a -ín, je proti ostatním dost málo“.[7] Po menší korekci odpovídá skutečnosti, že místních jmen mužských s tzv. měkkým skloňováním (podle vzoru „stroj“) je dost málo, že většina takovýchto jmen je ve spisovné češtině rodu ženského; srov. např.: (Velká) Bíteš, Dobříš, Libuš, Souš, Veliš, Vráž, Řež, Střítěž, Třebíč, Přelouč, Skuteč, Budeč, Kelč, Telč, Plzeň, Třeboň, Kadaň, Toušeň, Náměšť, Číhošť, Jaroměř, Chotěboř, Ratiboř atd.“
Čili Kelč je rodu ženského. Cleba je kelčský, kdyby byl kelečský, byla by to Keleč, opět rodu ženského. Určitě ne keltský…
Zdroj: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=6015
Odpověděl/a – 5.únor 15:20
„Sám Ertl napsal, že „místních jmen mužských, vyjmeme-li jména na -ov a -ín, je proti ostatním dost málo“.[7] Po menší korekci odpovídá skutečnosti, že místních jmen mužských s tzv. měkkým skloňováním (podle vzoru „stroj“) je dost málo, že většina takovýchto jmen je ve spisovné češtině rodu ženského; srov. např.: (Velká) Bíteš, Dobříš, Libuš, Souš, Veliš, Vráž, Řež, Střítěž, Třebíč, Přelouč, Skuteč, Budeč, Kelč, Telč, Plzeň, Třeboň, Kadaň, Toušeň, Náměšť, Číhošť, Jaroměř, Chotěboř, Ratiboř atd.“
Čili Kelč je rodu ženského. Chleba je kelčský, kdyby byl kelečský, byla by to Keleč, opět rodu ženského. Určitě ne keltský…
Zdroj: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=6015
